Dopady změn klimatu na krajinu v ČR

Změna klimatu je již desítky let předmětem diskusí. Vědci už v naprosté většině o klimatické změně nepochybují. Shodují se i v tom, že ke změně přispívá lidská činnost.

Na důležitosti nabývá otázka, jak na dopady změn klimatu reagovat. Ten, kdo je připraven na změnu podmínek, bude nesporně ve výhodnější pozici než ten, koho změna zastihne nepřipraveného.

Klimatické modely a scénáře

Základem pro úvahy o možných dopadech klimatických změn na krajinu jsou scénáře změn klimatu, které jsou založené na globálních klimatických modelech (GCM). Ty pro určité časové intervaly vyčíslí změnu teploty, srážek a dalších meteorologických prvků, na jejichž základě se odhadují dopady klimatu na jednotlivé sektory či ekosystémové služby. Zatímco všechny modely bez rozdílu počítají pro oblast ČR s nárůstem teplot, neshodují se, pokud jde o vývoj srážek. Proto jsme ze čtyřiceti dostupných globálních klimatických modelů vybrali pětici, která prezentuje jak „střední odhad“, tak varianty budoucího klimatu, které se liší právě v charakteru srážkového režimu. Pokud srovnáváme dopady pomocí pětice klimatických modelů, jednoznačně vidíme, jak variabilita očekávaných podmínek ovlivňuje budoucí dopady. Je více než zřetelné, s jakou mírou nejistoty je možné a nutné pracovat při případných plánovaných adaptačních opatřeních, eventuálně v kterých ukazatelích se všechny modely shodují a ve kterých se rozcházejí. Jedině tento tzv. ansámblový přístup nám může dát představu o vývoji klimatu. Většina výstupů je zpracována pro nízké, střední, ale i vysoké emise skleníkových plynů, kterým přísluší zkratka RCP (Representative Concentration Pathways). Jsou označeny podle přibližného celkového zesílení skleníkového efektu ve wattech na metr čtvereční v roce 2100 v porovnání s rokem 1750. Nízké emise (odborně označovány jako RCP 2,6) znamenají razantní omezení vývoje koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého v nadcházejících letech a jsou nejblíže vývoji, který si slibujeme od naplnění Pařížské dohody. Naproti tomu emisní scénář RCP 4,5 je ukázkou změn, kdy emise nebudou ve světě tak striktně omezeny, ale zároveň bude jejich růst regulován. Tento scénář je považován pro nebližší dekády za nejpravděpodobnější. Naopak scénář reprezentující pokračování dosavadních trendů v nárůstu emisí (RCP 8,5) ukazuje, jak dramatické důsledky by mělo nulové omezování emisí.