Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Kaldery, pozoruhodná součást sopečných oblastí

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 494, 2021/7

Sopečná neboli vulkanická činnost nepochybně patří k nejvýraznějším i nejatraktivnějším geologickým procesům. Pomyslnou bránu do zemského nitra představují zejména krátery neboli jícny sopek, umožňující alespoň nesmělé nahlédnutí „pod pokličku“ fascinujících dějů. Nezřídka slouží též jako důležitý zdroj informací o minulosti a v lepším případě i brzké budoucnosti příslušné sopky.

Skutečnou kronikou vývoje sopek jsou rozsáhlé krátery zvané kaldery. Jde o impozantní, nezřídka několik kilometrů široké amfiteátry či kotle, buď ze všech stran uzavřené, nebo alespoň na jednom boku rozevřené. Vznik kalder je složitý a už dlouho diskutovaný problém. Učebnice geologie obvykle rozlišují tři typy kalder. Explozivní kaldery jsou výsledkem devastujícího sopečného výbuchu, hojnější jsou však kaldery kolapsové, vzniklé probořením části kráteru nebo postupným poklesáváním jeho dna v důsledku vyprázdnění podzemního zásobníku lávy po vydatné erupci. Zvláštní skupinu tvoří kaldery erozní, při jejichž vývoji se sopečná činnost uplatnila pouze v počáteční fázi, ale jejich současný vzhled dotvořili vnější činitelé, zejména eroze a svahové procesy.

Nedávné studie (včetně využití trojrozměrných rekonstrukcí) v řadě významných sopečných oblastí, např. na Havajských ostrovech, Réunionu, Kanárských ostrovech, Galapágách, v Japonsku a jinde, potvrdily, že při složitém vývoji většiny kalder se střídají fáze konstruktivní (se zvýšenou produkcí vulkanického materiálu) a destruktivní, obvykle spojené s kolapsem kráteru i dalších částí sopečného tělesa.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Vítek

Doc. RNDr. Jan Vítek (*1946) vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Na Přírodovědecké fakultě UHK se zabývá geomorfologií a regionální geologií.
Vítek Jan

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...