i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Kaldery, pozoruhodná součást sopečných oblastí

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 494, 2021/7

Sopečná neboli vulkanická činnost nepochybně patří k nejvýraznějším i nejatraktivnějším geologickým procesům. Pomyslnou bránu do zemského nitra představují zejména krátery neboli jícny sopek, umožňující alespoň nesmělé nahlédnutí „pod pokličku“ fascinujících dějů. Nezřídka slouží též jako důležitý zdroj informací o minulosti a v lepším případě i brzké budoucnosti příslušné sopky.

Skutečnou kronikou vývoje sopek jsou rozsáhlé krátery zvané kaldery. Jde o impozantní, nezřídka několik kilometrů široké amfiteátry či kotle, buď ze všech stran uzavřené, nebo alespoň na jednom boku rozevřené. Vznik kalder je složitý a už dlouho diskutovaný problém. Učebnice geologie obvykle rozlišují tři typy kalder. Explozivní kaldery jsou výsledkem devastujícího sopečného výbuchu, hojnější jsou však kaldery kolapsové, vzniklé probořením části kráteru nebo postupným poklesáváním jeho dna v důsledku vyprázdnění podzemního zásobníku lávy po vydatné erupci. Zvláštní skupinu tvoří kaldery erozní, při jejichž vývoji se sopečná činnost uplatnila pouze v počáteční fázi, ale jejich současný vzhled dotvořili vnější činitelé, zejména eroze a svahové procesy.

Nedávné studie (včetně využití trojrozměrných rekonstrukcí) v řadě významných sopečných oblastí, např. na Havajských ostrovech, Réunionu, Kanárských ostrovech, Galapágách, v Japonsku a jinde, potvrdily, že při složitém vývoji většiny kalder se střídají fáze konstruktivní (se zvýšenou produkcí vulkanického materiálu) a destruktivní, obvykle spojené s kolapsem kráteru i dalších částí sopečného tělesa.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Vítek

Doc. RNDr. Jan Vítek (*1946) vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Na Přírodovědecké fakultě UHK se zabývá geomorfologií a regionální geologií.
Vítek Jan

Doporučujeme

Xenoboti se začali rozmnožovat, poradila jim umělá inteligence

Xenoboti se začali rozmnožovat, poradila jim umělá inteligence audio

Jaroslav Petr  |  4. 12. 2021
Vědci z Vermontské, Tuftsovy a Harvardovy univerzity objevili novou formu biologické reprodukce a vytvořili sebereplikující se živé roboty. Tyto...
(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné