Vybíráme z Vesmíru 1941–1950

Ve státě Iova v Americe bylo nedávno napočítáno na 200 případů dětské obrny za měsíc, takže musely býti uzavřeny školy, divadla, kina, kluby a plovárny.

(Vesmír 19, 186, 1941/7)

[...] Collins zjistil na kterémsi ostrově v Severním moři děvče, jež bylo velmi citlivo na bouři. Upadalo prý ve stav tak nebezpečný, že musil být povolán lékař. Již dlouho před příchodem bouře upadala dívka v silný nepokoj. A tu bylo kdysi pozorováno, že se tento nepokoj dostavoval i v zimě, a to zcela pravidelně dvakráte denně, přes to, že po bouřce nebylo nikde potuchy. Ukázalo se, že nepokoj se dostavoval přesně v hodiny, kdy nedaleká bezdrátová stanice vysílala elektrické vlny jako časový signál lodím. [...]

(Vesmír 20, 224, 1942/9–10)

[...] Někteří malíři malují svoje obrazy štětci a prsty. K nim náležel také slavný Leonardo da Vinci. Stíny na svých obrazech dělal tak, že palcem přejel barvy čerstvě nanesené, a i jinak palce k malbě užíval, neboť na jeho obrazech je množství jeho otisků. Snad věděl da Vinci, že rýhy na prstech jsou pro každého jedince charakteristické a že otisky palce jsou bezpečnější pečetí jeho díla než podpis. Neboť své obrazy nepodpisoval a když byl kdysi vyzýván, aby tak činil, řekl: „Mé obrazy jsou označeny mým zvláštním způsobem.“ Na otisky palce na jeho obrazech upozornil znamenitý znalec A. Sowaal. Palec da Vinciho měl malou jizvu a ta přispívá k stanovení pravosti jeho obrazů. [...] Také moderní malíři by mohli podepisovati své obrazy nejen jménem, nýbrž také palcem, čímž by se usnadnilo rozpoznati falsifikáty a kopie.

(Vesmír 21, 175, 1943/8) 

[...] Úplný zánik gravitace vyvolal by v posádce vesmírového letadla především pocit, že letadlo počalo pojednou závratnou rychlostí padati v temnou propast mezihvězdného prostoru. [...] Nejvíce trpěl by žaludek, jehož obsah by se vzdouval všemi směry a vnikal zpět do jícnu. Polykání tuhých soust bylo by možné, nikoliv však kapalin, poněvadž ty musí po spolknutí splynouti do žaludku vlastní vahou, které by nebylo. Nezbývalo by než vpraviti nápoj do žaludku nějakým způsobem uměle — pouhé vyssání rourkou by nedostačilo — a setrvati jistou dobu v naprostém klidu, aby se tam udržel. Vše to musilo by nutně vésti k rychlému psychickému zhroucení posádky vesmírového letadla, jemuž v patách by následovalo i zhroucení fysické. [...] Na podkladě nynějších znalostí a technických možností můžeme říci jen tolik, že podaří-li se vůbec kdy otázku vesmírových cest rozřešiti, nebude to jistě v době dohledné.

(Vesmír 23, 23, 1944/1)

[...] V novinách proběhly zprávy o zázračném léku penicilinu jako vždy poněkud přehnané. Penicilin je jistě obohacením léčby chorob nakažlivých, ale není konečným slovem v jejich léčbě už proto, že nepůsobí na bacila tuberkulosy, bacila tyfu břišního, paratyfů, dysenterie, černého kašle, modrého hnisu (pyocyaneus coli), bacila hnití sena (subtilis) — ty dokonce vyrábějí zvláštní sloučeninu ferment, který penicilin ničí. [...]

(Vesmír 24, 12, 1945/1)

[...] Budeme se nyní emancipovati od německých knih. [...] Konečně přišla doba, v níž se snad naše mladá inteligence naučí jazyku národa, který má rozsáhlou vědeckou literaturu, jež je s to nahraditi nám německou. V Sovětském svazu se i během války horlivě vědecky pracovalo a ruská vědecká literatura se dobře může měřiti s anglickou. Kdo chce být Slovanem, musí se naučit rusky.

(Vesmír 23, 142, 1945/8–10)

Zvířata za války se ve volné přírodě jednak rozmohla, jednak byla vyhubena. Nemáme ilusí o stavu pověstných reservací — stěží se se svými chráněnci setkáme. Vždyť víme s jakou bezohledností se střílelo z vojenských pušek na všechno, co se hýbalo. Za to přibylo nečekaně mnoho ptáků, i někteří ssavci se hodně rozšířili. V Anglii uvítali rozmnožení kun, které byly na vymření. Až příliš se někde rozmnožily lišky, zvířata, která se dovedou dobře skrývat — udržují dobře umírněný stav králíků, ale dovedou udělat i dost škody. [...]

(Vesmír 25, 9, 1946/1)

Sexuální činitel při transfusích krve. Transfuse krve, i když respektujeme příslušnost ke krevním skupinám, není vždy bez následků. — V 9,2 % případů nastává po transfusi zvýšení teploty, až do těžkých horečnatých stavů, šok a pod. Hustin a Rémy z Bruselu provedli (podle ATOMES 46/47) statistické pozorování o významu pohlaví pro výskyt nepravidelností po transfusích. Ukázalo se, že transfuse ženské krve ženě přináší poruchy v 17,3 % případů, zatím co mužské krve muži jen v 5,3 %. Heterosexuelní transfuse dávají tento statistický obraz: mužská krev přelitá ženě působí nepříznivě v 6,3 % případů, ženská muži v 9,1 %. Tedy zřetelně častější, a také těžší poruchy vyvolává transfuse krve ženské, zvláště přenesené na ženu. [...]

(Vesmír 25, 170, 1947/8)

[...] Dosud nebylo možno zabránit, aby dítě syfylitické matky nebylo nakaženo ještě před narozením v matčině těle. I tu penicillin, jak se zdá, dělá zázraky, neboť přicházejí zprávy, že už desátý týden po početí dovede penicillin vnikat do tělíčka embrya. Dosavadní arsenové preparáty nedovedly vniknout dříve, než po polovině těhotenství, což nestačilo, aby bylo nenarozené dítko vyléčeno ještě v matčině těle, což zaviňovalo, že se děti rodily mrtvé nebo brzy umíraly.

(Vesmír 25, 192, 1947/9-10)

Nové Bikini. US. Atomic Energy Commission oznámila, že bylo započato s přípravou prací pro další pokusy s atomickými zbraněmi. Atol Bikini, kde byly provedeny v létě roku 1946 prvé zkoušky atomových bomb, se pro tyto chystané pokusy nehodí. Proto se přípravy dějí na atolu Eniwetok ve skupině Marshallových ostrovů. Atol má jenom 145 obyvatel, je osamocený a ve směru, kterým může vítr zanésti radioaktivní částice, jsou jen sta mil širého moře. Obyvatelstvo bude samozřejmě přestěhováno.

(Vesmír 26, 104, 1948/5)

[...] Mamuti zamrzli v sibiřských ledovcích, často se najdou (z jejich klů je většina „slonoviny“) a Eskymáci odedávna krmili jejich masem psy. Když bylo objeveno tělo mamuta, vycpané nyní v leningradském museu, dal car vystrojit hostinu, kde se předkládal z něho i mamutí řízek, uchovaný dokonale v nejstarší lednici světa. Mamuti již dávno vymřeli, ale jejich vymřením pravděpodobně ztratila víc přírodověda než kuchyně. Aspoň než kuchyně gastronomicky založeného pokolení, poněvadž pravěký člověk měl mamuty zřejmě rád na jídelním lístku. Možná ovšem, že spíše pro kvantitu než kvalitu.

(Vesmír 26, 101, 1948/5)