i

Aktuální číslo:

2022/5

Téma měsíce:

3D tisk

Kde býval kopec, je teď dolina

aneb Proměny pohornické krajiny
 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 408, 2021/6

Těžbu černého uhlí doprovázely dramatické změny povrchu, demolice sídel a s tím související přesuny obyvatelstva. Výsledkem důrazu na maximální využívání nerostného bohatství je dnešní stav pohornické krajiny. Její proměny budou v důsledku doznívání vlivů poddolování a případného zatápění uzavřených dolů probíhat i po ukončení těžby. Jakou budou mít následné proměny krajiny podobu a hrozí nějaká georizika?

Hlubinné dobývání „černého zlata“ má na území České republiky dlouholetou tradici. Období těžby černého uhlí se překotně chýlí ke konci, otázka nového využití pohornické krajiny je aktuální právě dnes. Výskyt černého uhlí je u nás spojován s oblastmi, jako jsou plzeňsko-manětínská, kladensko-slánská, žacléřsko-svatoňovická, rosicko-oslavanská a ostravsko-karvinská pánev, v jejíž karvinské části je v současnosti poslední činný černouhelný hlubinný důl nejen v rámci ostravsko-karvinského revíru, ale i celé republiky.

Jak to všechno začalo

Z archeologických nálezů víme, že uhlí na Ostravsku využívali už lovci mamutů ze starší doby kamenné. Prvním místem na Ostravsku, kde v počátcích průmyslové revoluce došlo k rozvoji těžby černého uhlí, se stal Landek. V této oblasti na severu Ostravy je přístupné dlouhé skalní defilé a uhelné sloje vycházejí na povrch. Z geologického hlediska jsou ostravské sloje starší než karvinské a byly dobývány z hloubek několika set metrů. Mocnosti slojí se také navzájem liší; zatímco dobývaná mocnost ostravských slojí většinou nepřesahovala 1 m, mocnost karvinských slojí dosahovala až 8 m a v případě spojení slojí až 15 m. Když uvážíme, že těchto mocných slojí bylo dobýváno několik nad sebou, pak není divu, že tam, kde býval kopec, je teď dolina.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném

O autorovi

Eva Jiránková

Doc. Ing. Eva Jiránková, Ph.D., (*1972) vystudovala Vysokou školu báňskou v Ostravě, kde se specializovala na modelování poklesových kotlin s využitím geoinformačních technologií. V Ústavu geoniky AV ČR se zabývá vývojem predikčních modelů vlivů poddolování a výzkumem projevů dobývání na povrch souvisejících s útlumem těžby.
Jiránková Eva

Doporučujeme

Záznam diskuse: Green Deal v době (post)válečné

Záznam diskuse: Green Deal v době (post)válečné

 |  4. 5. 2022
Všechny zájemce o širší souvislosti mezi vědou a světovým děním zveme na veřejnou diskusi o transformaci energetiky pod tlakem klimatické změny...
Můj dobrý kůň

Můj dobrý kůň uzamčeno

Eva Bobůrková  |  2. 5. 2022
Nový lék proti pokročilé rakovině prostaty schválila v březnu americká léková agentura FDA. Radiofarmakum PSMA-617 je výsledkem doktorské práce...
Realita dohnala fikci

Realita dohnala fikci

Luděk Míka  |  2. 5. 2022
Chcete-li někomu dát originální dárek, nechte se sníst. Předchází tomu naskenování sebe samého do paměti počítače, vymodelování ve speciálním...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné