i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Kde býval kopec, je teď dolina

aneb Proměny pohornické krajiny
 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 408, 2021/6

Těžbu černého uhlí doprovázely dramatické změny povrchu, demolice sídel a s tím související přesuny obyvatelstva. Výsledkem důrazu na maximální využívání nerostného bohatství je dnešní stav pohornické krajiny. Její proměny budou v důsledku doznívání vlivů poddolování a případného zatápění uzavřených dolů probíhat i po ukončení těžby. Jakou budou mít následné proměny krajiny podobu a hrozí nějaká georizika?

Hlubinné dobývání „černého zlata“ má na území České republiky dlouholetou tradici. Období těžby černého uhlí se překotně chýlí ke konci, otázka nového využití pohornické krajiny je aktuální právě dnes. Výskyt černého uhlí je u nás spojován s oblastmi, jako jsou plzeňsko-manětínská, kladensko-slánská, žacléřsko-svatoňovická, rosicko-oslavanská a ostravsko-karvinská pánev, v jejíž karvinské části je v současnosti poslední činný černouhelný hlubinný důl nejen v rámci ostravsko-karvinského revíru, ale i celé republiky.

Jak to všechno začalo

Z archeologických nálezů víme, že uhlí na Ostravsku využívali už lovci mamutů ze starší doby kamenné. Prvním místem na Ostravsku, kde v počátcích průmyslové revoluce došlo k rozvoji těžby černého uhlí, se stal Landek. V této oblasti na severu Ostravy je přístupné dlouhé skalní defilé a uhelné sloje vycházejí na povrch. Z geologického hlediska jsou ostravské sloje starší než karvinské a byly dobývány z hloubek několika set metrů. Mocnosti slojí se také navzájem liší; zatímco dobývaná mocnost ostravských slojí většinou nepřesahovala 1 m, mocnost karvinských slojí dosahovala až 8 m a v případě spojení slojí až 15 m. Když uvážíme, že těchto mocných slojí bylo dobýváno několik nad sebou, pak není divu, že tam, kde býval kopec, je teď dolina.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném

O autorovi

Eva Jiránková

Doc. Ing. Eva Jiránková, Ph.D., (*1972) vystudovala Vysokou školu báňskou v Ostravě, kde se specializovala na modelování poklesových kotlin s využitím geoinformačních technologií. V Ústavu geoniky AV ČR se zabývá vývojem predikčních modelů vlivů poddolování a výzkumem projevů dobývání na povrch souvisejících s útlumem těžby.
Jiránková Eva

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné