Vybíráme z Vesmíru 1923–1930

Lidé s orientačním smyslem. Du Maurier vypravuje o spolužáku — jmenoval se Barty — jenž si uměl kdykoliv a kdekoliv určiti světový sever i při zavázaných očích, i v neznámých končinách. Když se ho tázali, jak je s to orientovati se, říkal: „Snad to mám v žaludku. Já nevím.“ — Barty nejen že uměl určiti sever, ale při zavázaných očích uměl zjistiti strom i na dálku dvaceti metrů a strefil jej míčem, házeným na odměření při zavázaných očích. — Neběží tedy u ptactva o zázrak, neběží ani u lidí o zázrak, ale o smysly obzvlášť a mimořádně vyvinuté. Pobyt v městech a v kancelářích otupil naše smysly, že se neumíme orientovati bez slunce a bez Polárky, kdežto Barty Josselin si ví rady, a nemusí ani mžiknouti okem na oblohu. — Až budeme rozuměti lidem jemu podobným, budeme mnohému rozuměti lépe než rozumíme dnes.

Vesmír 7, 16, 1928/1

Labutí zpěv. Třeba nebyly zprávy o labutím zpěvu právě pro labuti správné, je přece možno u některých druhů setkati se se zpěvem, předcházejícím smrti. Pěstitelé ptáků vědí, že mnozí v klecích chovaní před svým koncem vydávají zvláštní jemný zpěv. Ornitolog Fr. Braun sděluje, že choval v kleci červenku, která v době podzimního tahu násilně se snažila uniknouti z klece a silně si při tom obtloukla křídla. Tento nepokoj zmizel, když přešla doba tahu a křídla se zahojila, ale pták byl ze své biologické rovnováhy tak vyrušen, že se na něm počalo jeviti chřadnutí, při čemž úplně přestalo ptáče zpívati. Jednoho dne však se ozvalo krátkými, slabými strofami, jakých dosud nikdy nevydávalo a příštího jitra bylo nalezeno mrtvo.

Vesmír 1, 22, 1923/1

Vitaminy v konservách a v umělých tucích. Ve Spojených Státech amerických užívá se stále více rozmanitých konserv jakožto denní potravy. Při přípravě těchto konserv zničí se ovšem skoro všecky vitaminy, které v nich byly přítomny a ty, které v nich zůstaly, zmizí při delším ucho váníkonserv. Také umělé tuky postrádají vitaminů, takže potrava, která by se skládala jen z konserv a umělých tuků, byla by nedostatečnou, poněvadž by jí scházely vitaminy. V Norsku již po několik let uměle vitaminisují margariny, způsob však, kterým to činí, je většinou tajemstvím továren. V poslední době z několika stran poukazuje se k tomu, že je možno vitaminisovati umělé tuky ozářením ultrafialovými paprsky. Tento objev, o jehož fysiologickém významu pracuje u nás dr. Jar. Kříženecký, vzbudil velikou pozornost ve Spojených Státech, kde se ho snaží užíti k tomu, aby opatřili konservy a umělé tuky potřebnými vitaminy. Podaří-li se to, bude to znamenati veliký pokrok ve výrobě, ale také ve fysiologickém významu konserv pro lidskou výživu.

Vesmír 5, 12, 1926/1

Chevreui, zakladatel organické chemie. Za našich dnů, když i malé osady, druhdy uprostřed lesů, zavedly osvětlování elektřinou i na návsi zarostlé travou na černé hluboké zemi, je skoro historičností vzpomínati osvětlování před sto lety. Původce těchto řádků vzpomíná, jak ještě v letech osmdesátých šetrné hospodyně svítívaly v domácnosti světélkem, planoucím nad kamenným kaháncem, jenž byl naplněn starým, jinak už neupotřebitelným tukem. Na chodbě svítilo se „nad vodou“. Nalili jsme totiž levného oleje nad vodu do laciné sklenice a posadili jsme na něj knoflík s tvrdým knůtkem. Letos je tomu sto let, kdy Francouz Chevreui předložil znamenitému chemiku Gay-Lussacovi zprávu, jak vyráběti svíčky trvalé, nečadivé, nepáchnoucí. Jaký pokrok od té doby učinilo osvětlování! Já ještě pamatuji také nejen staré kahance z kameniny, ale také se dovedu upamatovati, jak strýc můj, včelař, vyráběl domácky voskové svíčky a můj otec ze starého loje „sléval“ lojovky. Obojí svíce dávaly velký, čadivý a smradlavý plamen a bylo potřebí velké opatrnosti, anebo snad lépe řečeno zručnosti, abychom se „nepolili“ svíčkou. 

Vesmír 8, 134, 1930/6