Vybíráme z Vesmíru 1901–1907

Zalesňovací pokusy v Řecku. Je známo o jihu Evropy, že lid tamní o pravé hodnotě lesů nemá vůbec ani ponětí; zvláště to platí o Řecku, kde v posledních letech řecká vláda pojala vážný úmysl řešiti otázku zalesnění holých plání, na kterých dnes dobytek chudičkou zeleň opásá. Pastevcům řeckým nezáleží na tom, aby lesní komplexy byly aspoň ušetřeny, tak, jako na tom, aby získali co nejvíce pastvin; ba zhusta zapalují les úmyslně za účelem svým.

(Vesmír 30, 71, 1901/6)

Častěji byla již projednávána otázka, zda jest v zájmu zdravotnickém v létě kropiti ulice městské; však určitá odpověď není posud definitivně rozhodnuta. Účelem kropení toho jest zameziti tvoření se prachu, jakož i přivoditi mírné ochlazení atmosféry ulic. Proti tomu opět se namítalo, že svlažováním prachu ulic podporuje se vývoj mikroorganismů, nacházejících se v něm v četných zárodcích, ježto vlhko rozmnožování jejich příznivě prý podporuje.

(Vesmír 30, 107, 1901/9)

R. 1808. v sobotu dne 3. září před nedělí 13. po sv. Duchu okolo 3. hodiny z poledne okolo Labe při Přerově a Lysé neobyčejná a strašlivá bouře se stala. Nejprve třikrát strašně zahřmělo, napotom asi po čtvrt hodiny ustavičně hřmělo, jakoby bubnoval, tak sice, že se z toho lidé velmi děsili a mnozí až třásli. V tom beze všeho deště u vsi Stratova na panství Lyském na jednu louku, kdež sekáči sekali, mezi ně spadl kámen z oblohy, však žádného netrefil. Oni na to hledíce, všichni se sděsili. Ten kámen, když do Lysé přinesli a ho vážili, měl něco přes 5 liber váhy. Jiné 2 kameny sebrány na polích u té vsi, z nichž jeden vážil 6 a druhý 3 libry. Ten, jenž u Stratova spadl, byl od lidí roztlučen a sem tam od lidí po kouscích roznešen, i já sám jsem kousek dostal na památku […] Druhého dne v neděli, dne 4. září přijela komise do vsi Stratova, […] prohlédli všecka ta místa, kde kameny ty spadly a pak od tří starožitných sousedů pod přísahou zprávu přijali a sepsali, jak se všecko událo a přestali jen na těch 3 svědectvích…

(Vesmír 30, 166, 1901/14)

Znečisťování Labe petrolejem od Pardubic po vodě nabývá obrovských rozměrů, a stížnosti všeho obyvatelstva daleko po proudu až k Nymburku stále se množí. Ale žádná přítrž se tomu nečiní. Vypravuje se v okolí dokonce, že znečisťování tak značnou měrou děje se s jistým úmyslem, aby znemožnilo se docíliti koncessi konkurenčnímu podniku v Kolíně. Ať tak či onak v každém případě věc je povážlivá a jak ve zprávě výše uvedené je naznačeno, velkého oekonomického a zdravotnického dosahu. Ale naše orgány zdravotnické dosud tomu nevěnovaly nejmenší pozornosti.

(Vesmír 30, 178, 1901/15)

Již před časem dovodil prof. Götz v Mnichově na základě historicko zeměpisného badání, že v mírném a subtropickém pásmu ubývá vody — jak v tocích vodních, tak i vody srážkové. Nejnověji pokouší se uvésti k tomu i fysikální doklady, že voda ve vyšších vrstvách půdy mizí a že následkem toho dnešní lidstvo má mnohem méně vody, nežli lidstvo před několika tisíci, ano i před 500 lety. Ztrátu vlhkosti ve vyšších vrstvách půdy přičítá především značnému obmezení lesů, jež na povrchu země v těchto pásmech páčiti lze na statisíce km².

(Vesmír 36, 139, 1907/9)

Stoupání hladiny Středozemního moře. Nedávno Ph. Negris předložil […] zprávu, ve které snaží se dokázati, že od římských dob […] hladina Středozemního moře se zvedla. Doklady toho vidí Negris na několika místech, ovšem vesměs v Řecku ležících, což nemusí právě zdvižení celé středomořské hladiny dokazovati. Starý římský most, 1000 m zdéli, spojoval druhdy ostrov Leukadii s pevninou; dnes však je pod vodou a základy jeho byly nalezeny 3½ m pod hladinou mořskou.

(Vesmír 34, 83, 1905/7)