Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Sledujte vetřelce

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 196, 2021/3
komerční prezentace

„Napadli nás vetřelci – zastavme invazi!“ Na první pohled možná trochu přehnaně znějící výzva, ale invazní druhy živočichů opravdu mají významný negativní dopad na naše ekosystémy a narušují ekologické vazby. Nedávno odstartovaný projekt NAJDI.JE chce zapojit veřejnost do sledování průběhu invazí vybraných druhů bezobratlých v České republice.

Téma invazních druhů živočichů je aktuální a živé a diskutují o něm nejen vědci ale už i laická veřejnost. Na webu www.najdije.cz vyzýváme všechny aktivní lidi se zájmem o přírodu a vědu, aby se zapojili do sběru dat přímo v terénu. V místě jejich bydliště, případně všude, kde se pohybují, mohou některý z invazních druhů zaznamenat a poté jednoduše poslat fotografii přes kontaktní formulář s uvedením lokality nálezu. Inspirací pro projekt NAJDI. JE jsou zkušenosti s projekty občanské vědy ve Velké Británii.

Projekt NAJDI.JE vznikl v rámci projektu INTER-COST (Občanská věda – důležitý prostředek sledování šíření invazních druhů bezobratlých) v programu INTER-EXCELLENCE. Tento projekt ve spojení s mezinárodní akcí COST [Increasing understanding of alien species through citizen science (ALIEN-CSI)] řeší výzkumné otázky za pomoci občanské vědy. Získaná data slouží k pochopení faktorů podporujících šíření nepůvodních druhů a přispějí tak k efektivnímu managementu a ochraně před těmito nepůvodními druhy. Cílem projektu je ale i vznik celoevropské sítě zaměřené na monitoring nepůvodních druhů prostřednictvím občanské vědy. Ta totiž při vhodné režii pozorování a motivaci veřejnosti umožňuje získat rozsáhlé datové soubory z rozsáhlého území v krátkém čase.

V rámci našeho projektu byl původně naplánován monitoring pouze dvou invazních druhů hmyzu, slunéčka východního Harmonia axyridis a zavíječe zimostrázového Cydalima perspectalis.

Kde zimuje slunéčko?

První vybraný „vetřelec“, slunéčko východní, má nepříznivý vliv na původní druhy slunéčkovitých brouků včetně nejznámějšího slunéčka sedmitečného. Jeho původním areálem rozšíření je region východní Asie, Japonska, Číny, Koreje a jižní Sibiře. Invazní populace v Americe a Evropě se vytvořila poté, kdy se tento druh cíleně používal pro biologickou ochranu ve sklenících, a postupně se rozšířila na všech kontinentech s výjimkou Austrálie. V západní Evropě invaze začala po roce 2000 a v České republice se slunéčko východní poprvé objevilo až v roce 2006.

Invaze slunéčka východního nemá jen negativní dopady. Nesporně výrazně snižuje početnost škůdců – mšic; na druhou stranu ale snižuje biodiverzitu domácích druhů predátorů mšic, škodí ve vinařství a může být zdrojem pro vznik alergií u citlivých osob, neboť masivně přezimuje v lidských obydlích. Stejně jako u ostatních druhů slunéčkovitých brouků přezimují i u slunéčka východního pouze dospělci, kteří se při výběru zimoviště řídí svými vnitřními požadavky na teplotu, vlhkost a další faktory. Shodou okolností si velmi často vybírají fasády budov, chalupy a jiné nevytápěné stavby. Dospělci se stěhují do zimovišť v období od konce září do počátku listopadu. Migrace se soustředí vždy do několika dnů s vhodným počasím a je velmi nápadná. Slunéčka masově nalétají zejména na jižní osluněné stěny budov. Chtěli bychom důkladně poznat a pochopit chování slunéčka východního právě v souvislosti se zimováním v lidských sídlištích, identifikovat a kvantifikovat faktory rozhodující o výběru zimoviště a následně dokumentovat schopnost na vybraných stanovištích přezimovat. Občanská věda nám může poskytnout unikátní informace.

Škůdce zimostrázu

Problematika šíření zavíječe zimostrázového je druhým tématem, které v našem projektu řešíme. Tento motýl, původně rozšířený v jihovýchodní Asii a Indii, se živí listy zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens) a může vážně poškodit, až úplně zničit výsadby tohoto hojně pěstovaného keře. Šíření druhu do Evropy začalo v roce 2006, kdy byl nalezen v Německu, po deseti letech byl poprvé zaznamenán i v ČR. Během krátké doby tento druh zavíječe postupně obsadil většinu našeho území. Jeho housenky požírají listy zimostrázu, kde mohou způsobit až stav holožíru – úplnou likvidaci. V posledních deseti letech je proto tento motýl považován za nejvýznamnějšího škůdce zimostrázů v Evropě. Naším cílem je monitoring napadených zimostrázů a poté bychom chtěli vyhodnotit preference housenek k jednotlivým druhům a kultivarům zimostrázů a jejich odlišnosti vzhledem k reliéfu krajiny.

Co kutí kutilky?

Během jediného roku se ukázalo, že projekt NAJDI.JE má mnohem větší potenciál než monitoring pouze dvou výše popsaných druhů. Proto rozšiřujeme pátrací akce o další invazní druhy bezobratlých živočichů. Začali jsme sledovat i kutilky z rodu Sceliphron. Kutilky jsou sesterskou skupinou včel, lovící pro své potomky živý hmyz nebo pavouky. Mají mnoho krásných hnízdních strategií, etologických projevů a řada druhů je i parazitických. V posledních letech se do ČR rozšířily již čtyři druhy. Všechny jsou velké, nápadné a navzájem blízce příbuzné. Jako první se objevila kutilka asijská (Sceliphron curvatum), jež byla po roce 1990 zaznamenána v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Prvotní cíl pátrací akce byl monitoring umístění hnízd kutilek se snahou o vyhodnocení hnízdních preferencí jednotlivých druhů a jejich odlišností. K tomu bylo potřeba shromáždit údaje o velkém počtu hnízd, to se nám během jednoho roku podařilo. Teď bychom chtěli zjistit, jaké druhy pavouků kutilky u nás loví pro svá mláďata. Ale je tu i plno dalších otázek: Kolik generací do roka mají? Jaké mají parazity? Které druhy dalšího hmyzu osídlují stará prázdná hnízda a přezimují v nich, případně rovnou hnízdí? Na tyto otázky bychom rádi získali odpověď právě díky zapojení veřejnosti.

Zničené ořechy

Dalším nově sledovaným druhem je vrtule ořechová (Rhagoletis completa), invazní dvoukřídlý hmyz z čeledi vrtulovití, jejíž larvy se v Evropě vyvíjejí v oplodí ořechů. Při výskytu více larev v oplodí ořešáků dochází k předčasnému opadu ořechů, ztráty na výnosu mohou snadno přesahovat až polovinu, výjimečně mohou larvy zničit i celou úrodu. V ČR byla vrtule ořechová poprvé zjištěna roku 2017 na jihovýchodní Moravě, odkud se postupně šířila do vnitrozemí. O dva roky později již byly hlášeny první škody. Areál výskytu na Moravě byl již velmi rozsáhlý, zachytit skutečné rozšíření vrtule ořechové jsme mohli jen se zapojením veřejnosti do monitoringu. Díky detailnímu mapování výskytu tohoto škůdce se nám letos podařilo potvrdit jeho přítomnost i v Čechách. Získaná data nám umožní předpovídat další šíření tohoto druhu a následně včas aplikovat ochranu, jako jsou lepové desky nebo potravní atraktant s insekticidem.

A co dál…

V rámci projektu NAJDI.JE se rozjely ještě další dvě pátrací akce. Hlavní výzvou monitoringu čalounice Megachile sculpturalis je zachytit její první nález v ČR. Nejbližší georeferencovaný nález je dokumentován z okolí Vídně. Zatím poslední vyhlášenou akcí je sledování šíření populace hlemýždíka kropenatého (Cornu aspersum). Jeho jediná populace, která pravděpodobně utekla z nějaké šnečí farmy, je známa z pražské aglomerace. Během roku 2021 plánujeme vyhlásit několik dalších pátracích akcí. Již teď jsou připravovány podklady pro dva druhy kněžic a jednoho kříska.

Naší vizí je vznik silného propojení veřejnosti s vědeckými a dalšími institucemi či spolky, monitorující invazní druhy bezobratlých. Budoucí spolupráce včetně sdílení dat je již dohodnuta s ÚKZUZ, AOPK ČR a BioLibem, což nám umožní oslovit více lidí se zájmem o vědu a přírodu, a získat tak mnohem komplexnější vhled do průběhu a dynamiky invazních druhů bezobratlých.

Více informací najdete na našem webu www.najdije.cz. Sledujte také náš facebook www.facebook.com/najdi.je, kde získáte přehled o aktualitách a nově spuštěných i připravovaných pátracích akcích. Budeme moc rádi, když se do našeho projektu NAJDI.JE zapojíte nebo alespoň o něm řeknete svým přátelům a známým. Nezapomeňte také na sdílení na sociálních sítích. Děkujeme.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Entomologie

O autorovi

Jiří Skuhrovec

 

Doporučujeme

Spočítat to covidu

Spočítat to covidu

Martin Šmíd  |  5. 4. 2021
Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

Jan Urban  |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné