i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Rané ptáče už neskáče

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 76, 2021/2

Vymírání ovlivňuje nejen fungování ekosystémů, ale může zkreslit také naše vnímání biologických zákonitostí. V nové studii to tvrdí mezinárodní tým vedený biologem Ferranem Sayolem [1]. Popsaný efekt podle autorů platí, když některé biologické vlastnosti předurčují živočichy k tomu, aby jejich setkání s lidmi, případně jimi zavlečenými predátory, bylo fatální. Jako příklad mohou posloužit nejen velcí savci (např. obří lenochod rodu Megatherium v Americe), kteří byli pro naše předky příliš lákavým a nápadným soustem, ale také někteří nelétaví ptáci (např. dronte mauricijský), kteří se stali snadnou kořistí, protože neměli evoluční zkušenost se savci.

Vymření megafauny kupříkladu oslabuje tzv. Bergmanovo pravidlo [2], podle kterého směrem k pólům narůstá tělesná velikost teplokrevných organismů. Větší podíl nelétavých ptáků mezi vyhubenými druhy zase dnes způsobuje dojem, že je ztráta schopnosti létat něčím velmi vzácným. V současnosti se totiž vyskytuje jen 60 nelétavých druhů ptáků v devíti řádech, víc než polovina z nich (35) je navíc jen ze dvou čeledí (z tučňákovitých a z chřástalovitých). V minulosti však byl tento jev daleko rozšířenější. Své nelétavé zástupce (celkem 226 druhů) mělo 23 řádů z 39, mezi nimi i měkkozobí (kupříkladu nejbližším příbuzným vyhynulých dronteů je holub nikobarský) či dlouhokřídlí (alka velká, Vesmír 99, 484, 2020/9). K ztrátě letu došlo nezávisle na sobě v 150 případech, tedy daleko častěji, než jak by se dalo usuzovat ze současného zastoupení nelétavců v ptačím vývojovém stromě. Nejvíce nelétavých druhů měla souostroví Nový Zéland a Havaj. Na prvním z nich žije zhruba polovina nelétavců dodnes, ale velká část z nich je ohrožena (včetně pěti druhů kiviů či kakapa sovího).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Nový Zéland je jeho srdeční záležitostí.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné