i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Rané ptáče už neskáče

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 76, 2021/2

Vymírání ovlivňuje nejen fungování ekosystémů, ale může zkreslit také naše vnímání biologických zákonitostí. V nové studii to tvrdí mezinárodní tým vedený biologem Ferranem Sayolem [1]. Popsaný efekt podle autorů platí, když některé biologické vlastnosti předurčují živočichy k tomu, aby jejich setkání s lidmi, případně jimi zavlečenými predátory, bylo fatální. Jako příklad mohou posloužit nejen velcí savci (např. obří lenochod rodu Megatherium v Americe), kteří byli pro naše předky příliš lákavým a nápadným soustem, ale také někteří nelétaví ptáci (např. dronte mauricijský), kteří se stali snadnou kořistí, protože neměli evoluční zkušenost se savci.

Vymření megafauny kupříkladu oslabuje tzv. Bergmanovo pravidlo [2], podle kterého směrem k pólům narůstá tělesná velikost teplokrevných organismů. Větší podíl nelétavých ptáků mezi vyhubenými druhy zase dnes způsobuje dojem, že je ztráta schopnosti létat něčím velmi vzácným. V současnosti se totiž vyskytuje jen 60 nelétavých druhů ptáků v devíti řádech, víc než polovina z nich (35) je navíc jen ze dvou čeledí (z tučňákovitých a z chřástalovitých). V minulosti však byl tento jev daleko rozšířenější. Své nelétavé zástupce (celkem 226 druhů) mělo 23 řádů z 39, mezi nimi i měkkozobí (kupříkladu nejbližším příbuzným vyhynulých dronteů je holub nikobarský) či dlouhokřídlí (alka velká, Vesmír 99, 484, 2020/9). K ztrátě letu došlo nezávisle na sobě v 150 případech, tedy daleko častěji, než jak by se dalo usuzovat ze současného zastoupení nelétavců v ptačím vývojovém stromě. Nejvíce nelétavých druhů měla souostroví Nový Zéland a Havaj. Na prvním z nich žije zhruba polovina nelétavců dodnes, ale velká část z nich je ohrožena (včetně pěti druhů kiviů či kakapa sovího).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...