Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Aniž bylo polojasno

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 73, 2021/2

ad Vesmír 99, 672, 2020/11

Kdy se může spojka aniž používat s kondicionálem? Učil jsem se, že ke spojce aniž kondicionál nepatří. Tedy správně: Odešel, aniž zaplatil. Nedávno jsem slyšel v rádiu: „… bez toho, aniž by…!“ To už je opravdu příliš.

Druhý dotaz se týká předpovědi počasí, v níž se běžně používá „zítra bude jasno až polojasno“. Mně tato posloupnost přijde divná. Nejsem sám, kdo si toho všímá. Nikdo neřekne třeba „zítra dosáhnou teploty 10 až 5 stupňů“. Myslím si, že když je jasno, je zároveň jasněji, než je-li polojasno.

Jan Příbaň, Český Krumlov

Odpověď autorky: Co se týče dotazu týkajícího se kondicionálu po spojce aniž, dovolím si ocitovat příslušnou pasáž z akademické Mluvnice češtiny: „Ve vedlejší větě po aniž bývá indikativ, ale je-li v nadřazené větě kondicionál, je kondicionál i ve větě podřazené: Neodešel bych, aniž bych se rozloučil. Avšak kondicionál se rozšířil ve vedlejší větě po aniž i tam, kde je v nadřazené větě indikativ. Je tím výrazněji vyjádřena podřazenost věty (zvl. po záporných nadřazených větách je to zřetelný diferencující příznak od aniž slučovacího) a kondicionál je i v souladu s významem nerealizace děje, který tato věta vyjadřuje; ten se v takovém případě podává jen jako nadhozený: Americká vláda odmítla návrh VDR, aniž by se jím vážně zabývala. V dobách okupace musil náš zemědělský lid odevzdávat plody své těžké práce nepříteli, aniž by za ně obdržel patřičnou protihodnotu.“ (Mluvnice češtiny 3, 1987, s. 499)

Váš druhý dotaz jsem konzultovala s kolegy z jazykové poradny. Shodli jsme se na tom, že spojení jasno až polojasno je v pořádku. Domníváme se, že v tomto případě může být důvodů pro takovou formulaci několik. Pokud pomineme možnost, že roli může hrát rytmika a délka slov, pak z hlediska sémantiky je patrně jako bezpříznakový, výchozí stav vnímáno jasno, proto se uvádí jako první, a až následně polojasno. Pokud by se jako výchozí bod vnímala zatažená obloha (nebo něco podobného), pak by mohl být slovosled opačný: polojasno až jasno. Analogicky můžeme nahlížet i na vámi zmiňované teploty 10 až 5 stupňů. Můžeme říci, že teploty vystoupají na 5 až 10 stupňů, ale můžeme také říci, že klesnou na 10 až 5 stupňů, podle toho, kde si stanovíme výchozí bod a jak větu koncipujeme, včetně výběru jazykových prostředků. Roli v posloupnosti může hrát i časové hledisko, tzn. jako první se uvádí dřívější stav a pak ten pozdější (nejdřív je jasno a pak se částečně zatáhne). Podstatné je, že meteorologové mohou mít pro dané pořadí nějaké (další) odborné důvody, a že tedy pořadí může být zcela záměrné. To by byl ale dotaz spíše pro odborníky na meteorologickou terminologii. Z čistě jazykového hlediska tato formulace podle našeho názoru problematická není.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Marta Koutová

PhDr. Marta Koutová, Ph.D., (*1980) vystudovala český a německý jazyk a literaturu na PedF UK v Praze. V ÚJČ AV ČR se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné