O úskalích kondicionálu

Určitě jste se mnohokrát setkali s nápisy jako Žádáme vás, aby jste zhasínali nebo Prosíme, aby jste se přezouvali. Některým z vás na nich možná nepřijde nic divného a ani by vás nenapadlo, že by v nich mohla být chyba. Jenže ona je. V přílišné snaze o spisovnost užil totiž pisatel místo náležitého tvaru kondicionálu abyste hyperkorektní (tedy nesprávný) tvar aby jste.

Spisovné tvary kondicionálu neboli podmiňovacího způsobu jsou v češtině pouze tyto (ukážeme si je na příkladu slovesa číst): já bych četl, ty bys četl, on by četl, my bychom četli, vy byste četli, oni by četli. Takže tvary by jsi, by jsme a by jste jsou nesprávné, i když vypadají tak spisovně… A tvar bysme? Ten používat můžeme, ale pouze v neformálních mluvených projevech.

Kde se v češtině vlastně vzaly tvary bych, bychom atd.? Pro objasnění se musíme vypravit do vzdálenější minulosti. Ve středověké češtině se užívaly minulé časy aorist a imperfektum. Pomocné sloveso být zachovalo v kondicionálu dodnes tvary aoristu, které v průběhu vývoje češtiny změnily význam z vyjadřování minulosti na vyjadřování podmiňovacího způsobu. Tyto tvary se zachovaly už jen v kondicionálu, jsou v současné češtině jakýmsi solitérem, proto není divu, že uživatelé mají tendenci přizpůsobovat je tvarům běžného časování slovesa být, tedy jsi, jsme, jste atd. V kondicionálu však tvary jako by jsi nejsou namístě. Nebo by se přece jen našly nějaké výjimky?

V mluvené řeči se vedle tvaru bys často užívá také tvar by si: Měl by si toho nechat apod. Problém nastane, když chceme tento tvar zapsat. Spisovný je pouze tvar bys, takže se nabízí tvar by si prostě nahradit tvarem bys. Ne vždy je to ale tak jednoduché. Třeba v poezii a v písňové tvorbě může být volba tvaru by si podmíněna rytmicky, a tak tento tvar nemůžeme jednoduše zaměnit jednoslabičným bys. Například Jaromír Nohavica ve své známé písni Přítel zpívá: Dneska už nevím, jestli přišel by si zas… (Na webových stránkách J. Nohavici je text zachycen v podobě Dneska už nevím, jestli přišel by jsi zas…) Nezbývá nám tedy než připustit, že v takovýchto výjimečných případech neexistuje ideální řešení a podoby by si nebo by jsi tu nemůžeme hodnotit jako chybu.