i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Zpackaná eradikace

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 726, 2021/12

Zavlečení savci jsou hlavní příčinou vymírání na oceánských ostrovech, jejich včasná eradikace vede často až k zázračnému zotavení ohrožených populací původních druhů (viz Vesmír 98, 393, 2019/7). Ne vždy ale podmínky umožňují tak přímočarou akci. Situace, kdy je na ostrově vedle vrcholového predátora přítomen i další predátor nižší úrovně, tzv. mezopredátor, který je sám kořistí, velí k opatrnosti – potlačením vrcholového predátora (typicky kočky) by mohlo dojít k prudkému nárůstu populací mezopredátora (typicky krysy).

Na Isla Isabel, 82hektarovém ostrůvku cca 28 km od západního pobřeží Mexika, byla situace ještě komplikovanější. Tamní ekosystém se od mnohých vzdálenějších oceánských ostrovů v jedné věci lišil – vedle koček a krys obecných měl totiž i predátora původního – korálovku Lampropeltis polyzona. Přestože hadi patří k významným predátorům hnízd, ochranáři si byli jisti, že eradikace savčích vetřelců hnízdním koloniím devíti druhů ptáků pomůže. V prvním kroku byly mezi lety 1996 a 1999 z ostrova odstraněny kočky, což skutečně zvýšilo hnízdní úspěšnost terejů modronohých (Sula nebouxii). Kromě mortality dříve způsobené kočkami ubylo i útoků ze strany korálovek, na které měl nejspíše vliv populační nárůst krys – jak ukazují příklady z jiných ostrovů, dokážou tito hlodavci populace hadů efektivně potlačit. V roce 2009 pak ochranáři ostrov zbavili i druhého zavlečeného savce (toho času jich tam bylo zhruba 3700). Kýženého výsledku se ale dosáhnout nepovedlo. Spíše naopak, značně vzrostla predace čerstvě vylíhlých ptáčat (mladších než 5 dnů) korálovkami v koloniích terejů. Dokud terejové sdíleli ostrov s oběma druhy savců, zabily korálovky průměrně každé páté ptáče, po eradikaci koček1) poklesl podíl zabitých mláďat na 7 %, aby se opět vyšplhal na 32 %, když ostrov opustily i krysy. V některých letech korálovky sežraly přes polovinu vylíhlých ptáčat (viz graf). Podle autorů by současná vysoká mortalita ptáčat mohla vést k zániku místní hnízdní kolonie terejů.

Ortega S. et al.: Biol. Invasions, 2021, DOI: 10.1007/s10530-021-02533-4.

 

Poznámky

1) V tištěné verzi bylo omylem uvedeno „po eradikaci krys“. Za chybu se omlouváme.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...