Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022
i

Aktuální číslo:

2022/10

Téma měsíce:

Spánek

Zpackaná eradikace

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 726, 2021/12

Zavlečení savci jsou hlavní příčinou vymírání na oceánských ostrovech, jejich včasná eradikace vede často až k zázračnému zotavení ohrožených populací původních druhů (viz Vesmír 98, 393, 2019/7). Ne vždy ale podmínky umožňují tak přímočarou akci. Situace, kdy je na ostrově vedle vrcholového predátora přítomen i další predátor nižší úrovně, tzv. mezopredátor, který je sám kořistí, velí k opatrnosti – potlačením vrcholového predátora (typicky kočky) by mohlo dojít k prudkému nárůstu populací mezopredátora (typicky krysy).

Na Isla Isabel, 82hektarovém ostrůvku cca 28 km od západního pobřeží Mexika, byla situace ještě komplikovanější. Tamní ekosystém se od mnohých vzdálenějších oceánských ostrovů v jedné věci lišil – vedle koček a krys obecných měl totiž i predátora původního – korálovku Lampropeltis polyzona. Přestože hadi patří k významným predátorům hnízd, ochranáři si byli jisti, že eradikace savčích vetřelců hnízdním koloniím devíti druhů ptáků pomůže. V prvním kroku byly mezi lety 1996 a 1999 z ostrova odstraněny kočky, což skutečně zvýšilo hnízdní úspěšnost terejů modronohých (Sula nebouxii). Kromě mortality dříve způsobené kočkami ubylo i útoků ze strany korálovek, na které měl nejspíše vliv populační nárůst krys – jak ukazují příklady z jiných ostrovů, dokážou tito hlodavci populace hadů efektivně potlačit. V roce 2009 pak ochranáři ostrov zbavili i druhého zavlečeného savce (toho času jich tam bylo zhruba 3700). Kýženého výsledku se ale dosáhnout nepovedlo. Spíše naopak, značně vzrostla predace čerstvě vylíhlých ptáčat (mladších než 5 dnů) korálovkami v koloniích terejů. Dokud terejové sdíleli ostrov s oběma druhy savců, zabily korálovky průměrně každé páté ptáče, po eradikaci koček1) poklesl podíl zabitých mláďat na 7 %, aby se opět vyšplhal na 32 %, když ostrov opustily i krysy. V některých letech korálovky sežraly přes polovinu vylíhlých ptáčat (viz graf). Podle autorů by současná vysoká mortalita ptáčat mohla vést k zániku místní hnízdní kolonie terejů.

Ortega S. et al.: Biol. Invasions, 2021, DOI: 10.1007/s10530-021-02533-4.

 

Poznámky

1) V tištěné verzi bylo omylem uvedeno „po eradikaci krys“. Za chybu se omlouváme.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Nový Zéland je jeho srdeční záležitostí.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Vzít život do svých rukou

Vzít život do svých rukou uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 10. 2022
Zářijová demonstrace na Václavském náměstí. Proruským a protidemokratickým heslům tleskají desetitisíce osob. Událost nenechává nikoho na...
Spát se dá i bez mozku

Spát se dá i bez mozku uzamčeno

Jaroslav Petr  |  3. 10. 2022
Čím hlouběji věda proniká do tajemství spánku, tím menší se zdá možnost, že najdeme tvora, který vůbec nespí. To nás staví před otázku, kdy a za...
Tajemství Edwarda Kellyho

Tajemství Edwarda Kellyho

Vladimír Karpenko  |  3. 10. 2022
Alchymista Edward Kelly byl jednou z nejsložitějších postav evropské renesance. Jeho život zůstává dodnes v zásadě neprozkoumaný. Vše, co o něm...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné