i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Zpackaná eradikace

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 726, 2021/12

Zavlečení savci jsou hlavní příčinou vymírání na oceánských ostrovech, jejich včasná eradikace vede často až k zázračnému zotavení ohrožených populací původních druhů (viz Vesmír 98, 393, 2019/7). Ne vždy ale podmínky umožňují tak přímočarou akci. Situace, kdy je na ostrově vedle vrcholového predátora přítomen i další predátor nižší úrovně, tzv. mezopredátor, který je sám kořistí, velí k opatrnosti – potlačením vrcholového predátora (typicky kočky) by mohlo dojít k prudkému nárůstu populací mezopredátora (typicky krysy).

Na Isla Isabel, 82hektarovém ostrůvku cca 28 km od západního pobřeží Mexika, byla situace ještě komplikovanější. Tamní ekosystém se od mnohých vzdálenějších oceánských ostrovů v jedné věci lišil – vedle koček a krys obecných měl totiž i predátora původního – korálovku Lampropeltis polyzona. Přestože hadi patří k významným predátorům hnízd, ochranáři si byli jisti, že eradikace savčích vetřelců hnízdním koloniím devíti druhů ptáků pomůže. V prvním kroku byly mezi lety 1996 a 1999 z ostrova odstraněny kočky, což skutečně zvýšilo hnízdní úspěšnost terejů modronohých (Sula nebouxii). Kromě mortality dříve způsobené kočkami ubylo i útoků ze strany korálovek, na které měl nejspíše vliv populační nárůst krys – jak ukazují příklady z jiných ostrovů, dokážou tito hlodavci populace hadů efektivně potlačit. V roce 2009 pak ochranáři ostrov zbavili i druhého zavlečeného savce (toho času jich tam bylo zhruba 3700). Kýženého výsledku se ale dosáhnout nepovedlo. Spíše naopak, značně vzrostla predace čerstvě vylíhlých ptáčat (mladších než 5 dnů) korálovkami v koloniích terejů. Dokud terejové sdíleli ostrov s oběma druhy savců, zabily korálovky průměrně každé páté ptáče, po eradikaci koček1) poklesl podíl zabitých mláďat na 7 %, aby se opět vyšplhal na 32 %, když ostrov opustily i krysy. V některých letech korálovky sežraly přes polovinu vylíhlých ptáčat (viz graf). Podle autorů by současná vysoká mortalita ptáčat mohla vést k zániku místní hnízdní kolonie terejů.

Ortega S. et al.: Biol. Invasions, 2021, DOI: 10.1007/s10530-021-02533-4.

 

Poznámky

1) V tištěné verzi bylo omylem uvedeno „po eradikaci krys“. Za chybu se omlouváme.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...