i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Tribalismus: my versus ti druzí

 |  4. 1. 2021
 |  Vesmír 100, 56, 2021/1

Lidé jsou skupinoví tvorové, ale také rádi vše kategorizují. Spojení obou vlastností vede k tomu, že rozlišujeme mezi členy naší skupiny a „těmi druhými“, kteří mezi nás nepatří. Z evolučního hlediska má dělení my versus oni nepochybně spoustu výhod. V moderním světě, kdy čelíme řadě globálních výzev, však může být spíše na škodu.

Všechny současné lidské populace, ať už jde o tradiční společnosti, či národní státy, se skládají z různých skupin, z nichž nejzákladnější jsou rodina, rozšířené příbuzenstvo a lokální komunita (lovecko-sběračská tlupa, zemědělská osada či sousedé v městské čtvrti). Shluk lokálních komunit sdílející stejnou kulturu a jazyk lze pak zastřešit pojmem etnický či lingvistický kmen (viz rámeček Slovíčkaření…). Různé skupiny (ať již máme na mysli nukleární rodiny, či milionové národy) mají rozličné zájmy, což vede ke konfliktům a meziskupinové rivalitě. Mezi novodobé projevy takové rivality patří války, xenofobie, etnické a náboženské konflikty, politické soupeření, ale i kompetitivní sporty, online videohry pro více hráčů ap.

Meziskupinové nepřátelství má zřejmě hluboké evoluční kořeny, v pravěkých společnostech šlo primárně o nepřátelství teritoriální a rituální. Podobně jako dnešní lovci-sběrači či šimpanzi i skupiny prvních zástupců rodu Homo pravděpodobně navzájem soupeřili o klíčové, ale omezené zdroje, zahrnující potravu, vodu, úkryt a sexuální partnery. Ne vždy však konflikt vyústil v násilné střetnutí, častější byla obezřetná taktika vyhýbání. Pokud bylo kam, ti slabší se rozhodli teritorium opustit a odešli hledat štěstí do jiných míst. Tato reakce mohla uspíšit migraci z Afriky do mírných a subtropických zón v Evropě a Asii, díky čemuž se náš druh následně rozšířil do celého světa.

Kdy jdou muži do války

Když nebylo možné „zmizet po anglicku“, soupeření mohlo přerůst ve válku. Ačkoli jsou archeologické doklady v tomto směru sporadické, není pochyb, že spontánní boje existovaly dávno v lidské minulosti. Badatelé jen vedou spory o to, zda byly násilné konflikty spíše vzácné, nebo naopak na každodenním pořádku. Jisté ale je, že jejich četnost a krutost závisela na mnoha ekologických a sociálních faktorech. Jedním z nich bylo i vnímání skupinové identity a skupinové zodpovědnosti, které se mezi společnostmi liší. Antropolog Raymond C. Kelly rozlišil v tomto směru nesegmentované a segmentované společnosti. První mají pouze minimálně rozvinuté sociální skupiny, což znamená, že u nich například nenajdeme žádné patrilineární či matrilineární dědičné linie založené na předcích (např. rody či klany) ani princip sociální nahraditelnosti. Pokud někdo spáchal zločin, například vraždu nebo neoprávněně vstoupil na cizí území, jediným cílem odplaty byl sám pachatel, pokud tedy byla pomsta vůbec vykonána. Naopak u segmentovaných společností byla krevní msta vyžadována vždy, a navíc byla rozšířena na všechny členy pachatelovy skupiny. Jako plnohodnotná odplata tak bylo vnímáno například zabití viníkova bratra či strýce. V extrémních případech vedla zásada krev za krev a princip skupinové viny ke stavu nikdy nekončícího válčení – kolotoči krevní msty.

Nedílnou součástí meziskupinového soupeření je tvorba koalic, v tradičních společnostech zejména těch mužských. Pokud jsou dvě skupiny na stejné technologické úrovni, pak ta s větším počtem členů, respektive bojeschopných mužů, má větší šanci zvítězit v konfliktu o zdroje a reprodukční výhodu. Schopnost vytvářet aliance proto byla jednou z klíčových vlastností pro přežití. Sjednotit velké množství lidí a udržet je pohromadě ale není jen tak, protože každá aliance naráží na dva hlavní problémy – černé pasažéry a problém koordinace.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorech

Václav Hrnčíř

Petr Květina

Jan Květina

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné