88 %

Ženy pociťují nepříznivé vedlejší účinky léků výrazně častěji než muži. A není to tím, že by se více pozorovaly nebo měly sklony k hypochondrii. Na některé léky reaguje ženský organismus jinak než mužský, účinné látky vykazují odlišnou farmakokinetiku – dosahují vyšších koncentrací v krvi a pomaleji se eliminují. Příčinou přitom není jen v průměru nižší tělesná hmotnost žen, ale i další rozdíly. Vyplývá to z analýzy, kterou provedli výzkumníci z Kalifornské univerzity v Berkeley a z Chicagské univerzity.

Mezipohlavní rozdíly se přitom zpravidla neodrážejí v doporučeném dávkování. Souvisí to s tím, že většina dnes používaných léků byla schválena na základě klinických zkoušek prováděných jen na mužích. (Důvodem není jen snaha ochránit ženy před potenciálním rizikem při testování, ale i obava z obtížné interpretace výsledků ovlivněných kolísáním hormonů v průběhu menstruačního cyklu.) Ženy proto mnohdy dostávají vyšší dávku účinné látky, než by bylo pro jejich organismus optimální.

Autoři studie, která na problém upozornila, prohledali databáze Web of Science a Pub-Med a prošli asi 5000 článků týkajících se vedlejších účinků a bezpečnosti léčiv v závislosti na pohlaví. Celkem získali data o 86 lécích schválených FDA, z nichž u 88 % (76) jsou doloženy statisticky významné mezipohlavní rozdíly ve farmakokinetice. U 59 léků jsou popsány vedlejší účinky a opět u 88 % z nich (52) korelují mezipohlavní rozdíly v míře vedlejších účinků s rozdíly ve farmakokinetice.

„Budete brát jednu tabletu třikrát denně.“ Doporučené dávkování léků zpravidla nebere v úvahu rozdíly mezi reakcí mužského a ženského organismu.Snímek National Cancer Institute, volné dílo, CC0

Zucker I., Prendergast B. J.: Biol. Sex Differ., 2020, DOI: 10.1186/s13293-020-0030