i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

88 %

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 482, 2020/9

Ženy pociťují nepříznivé vedlejší účinky léků výrazně častěji než muži. A není to tím, že by se více pozorovaly nebo měly sklony k hypochondrii. Na některé léky reaguje ženský organismus jinak než mužský, účinné látky vykazují odlišnou farmakokinetiku – dosahují vyšších koncentrací v krvi a pomaleji se eliminují. Příčinou přitom není jen v průměru nižší tělesná hmotnost žen, ale i další rozdíly. Vyplývá to z analýzy, kterou provedli výzkumníci z Kalifornské univerzity v Berkeley a z Chicagské univerzity.

Mezipohlavní rozdíly se přitom zpravidla neodrážejí v doporučeném dávkování. Souvisí to s tím, že většina dnes používaných léků byla schválena na základě klinických zkoušek prováděných jen na mužích. (Důvodem není jen snaha ochránit ženy před potenciálním rizikem při testování, ale i obava z obtížné interpretace výsledků ovlivněných kolísáním hormonů v průběhu menstruačního cyklu.) Ženy proto mnohdy dostávají vyšší dávku účinné látky, než by bylo pro jejich organismus optimální.

Autoři studie, která na problém upozornila, prohledali databáze Web of Science a Pub-Med a prošli asi 5000 článků týkajících se vedlejších účinků a bezpečnosti léčiv v závislosti na pohlaví. Celkem získali data o 86 lécích schválených FDA, z nichž u 88 % (76) jsou doloženy statisticky významné mezipohlavní rozdíly ve farmakokinetice. U 59 léků jsou popsány vedlejší účinky a opět u 88 % z nich (52) korelují mezipohlavní rozdíly v míře vedlejších účinků s rozdíly ve farmakokinetice.

Zucker I., Prendergast B. J.: Biol. Sex Differ., 2020, DOI: 10.1186/s13293-020-0030

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Farmakologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné