528 př. n. l.

Spalničky jsou závažné virové onemocnění, kterému navzdory očkovacím kampaním stále podléhá přes sto tisíc dětí ročně. V posledních letech se nemoc opět šíří i ve vyspělých zemích, mimo jiné kvůli neochotě části rodičů nechat své děti očkovat. Původcem spalniček je jednovláknový RNA virus rodu Morbillivirus. Soudí se, že vznikl oddělením od původce moru skotu – nemoci, kterou se v roce 2011 podařilo jako jednu z mála virových chorob eradikovat. K přenosu morbilliviru na člověka a oddělení obou linií došlo podle dosavadních poznatků koncem 9. století. Nová genomická studie publikovaná v časopise Science však tuto událost posouvá o 1400 let dále do minulosti.

Autoři využili vzorky plic, které do berlínských depozitářů uložil lékař Rudolf Virchow (Vesmír 97, 607, 2018/10) a jeho následovníci. Nejstarší genom viru spalniček, který se jim podařilo rekonstruovat, pochází z roku 1912. Porovnali ho s genomem viru z roku 1960, se 127 genomy současných spalničkových virů, stejně jako s virem moru skotu a s příbuzným morbillivirem napadajícím ovce (PPRV). Použitý model molekulárních hodin, který by měl být spolehlivější než dříve používané metody, ukázal, že virus spalniček vznikl někdy mezi roky 1174 př. n. l. a 165 n. l. Střední odhad tuto událost zasadil do roku 528 př. n. l., tedy do období rychlého růstu velkých měst v Evropě a Asii.

Zdroj pro genomovou analýzu: plíce pacienta, který spalničkám podlehl v roce 1912.Snímek Navena Widulin, Berlin Museum of Medical History at the Charité

Düx A. et al.: Science, 2020, DOI: 10.1126/science.aba9411