Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Výprava k jižnímu pólu

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 243, 2020/4

1890: Kdežto četné výpravy následují po sobě k pólu severnímu, kdež přestoupen byl již 83°, zdálo se, že vnikání k pólu jižnímu zůstalo pro delší čas opomenuto objeviteli. Pravda ovšem, že vytrvalosť, jakou plavci snaží se vniknouti k nejzazšímu konci severní točny, jest oprávněna pokročilými vědomostmi o končinách borealních, ostatně méně vzdálených od krajin vzdělaných nežli krajiny antarktické. Kolem pólu severního bojuje se s větší odhodlaností proti překážkám přirozeným, neboť cíl jest bližší.

Avšak svět zeměpisný obrací se opět poněkud k pólu jižnímu. Potvrzuje se, že baron Erik Nordenskiöld, učený professor švédský, jenž objevil pasáži severozápadní, říditi bude výpravu polární, která příštího roku vypluje z Europy počátkem podzimu, který jest jarem jižní polokoule. Útraty veliké této výpravy mořské ponese král. zeměpisná společnosť australská a pan Dickson z Goëteborgu ve Švédsku. Parník, zvlášť k tomu zařízený, bude pro výpravu najat, který mimo cíl zeměpisný bude míti poslání studovati fysikální poměry, meteorologii a přírodopis moře a země kol jižního pólu.

„Přes to možno doufati, že tyto břehy zlednatělé jsou někde přerušeny, tak že lodě Nordenskiöldovy budou moci vniknouti k pólu.“

Objevy v ledovém moři jižním ponechávají neznámý šírý kraj, tvořící okršlek kol jižního pólu naší zeměkoule. Zdá se; že nejzazší jih zemské osy jest zaujat jakousi pevninou, která objímá okruh polární, neboť plavci poznali břehy této souše z různých stran. Skutečně mezi 65° a 70° označeny jsou skupeniny ostrovův a četné pevniny neznámého ukončení. Na jihu Ameriky a Austrálie břehy tyto sahají i přes kruh polární.

Jest tomu již půl století, co stateční plavci vnikli do značné šířky jižní. R. 1773. slavný kapitán Cook pokročil na jih od Nového Zélandu až po 71°, kdež zastavily jej ledy. Jeho krajan Wedell r. 1823. vnikl na malou vzdálenost od pólu až po 78° zem. šířky. Plul takto mořem otevřeným na jih Atlantického oceánu, aniž nalezl pevnou zemi. Byl to záliv nebo snad pasáže? Nikdo to neví.

Směrem Nového Zélandu, na západ krajin navštívených v l. 1838–1839 Francouzem Dumontem ďUrville, anglický kap. James Ross dostihl s nesčíslnými překážkami r. 1841. největší šířku jižní: 78°10‘, tedy 1300 kilometrův od pólu. Ross zastaven byl v oceanu, skoro volném, velikou zemí, které dal jméno Victoria. Jako většina zemí antarktických, pošinutých k pólu, byla i tato rozbrázděna vysokými pásmy hor, krytými věčnými sněhy, z nichž nesmírné ledovce živí svahy bokův. Objeveny tu též dvě sopky, z nichž jedna v činnosti, pojmenovány Erebus a Terror na památku obou lodí Rossových.

Kontinent jižní, který jistě zaujímá celou krajinu kol pólu, zdá se býti rozsáhlejší nežli Australie. A tak země antarktická představovala by největší poušť naší planety.

Přes to možno doufati, že tyto břehy zlednatělé jsou někde přerušeny, tak že lodě Nordenskiöldovy budou moci vniknouti k pólu. Nebude-li to, zdá se, že cesta po souši není k provedení pro velkou vzdálenost, kdež vše potřebné na cestu tam i zpět vléci by bylo sebou krajinou hornatou, úplně neznámou, kterou sníh a led pokrývá bílým pláštěm.

Pakliže Nansen na pólu severním a Nordenskiöld na pólu jižním uskuteční naděje, které staví se na jejich statečnosti a zkušenosti, nebude to nejmenší ze slavných činů devatenáctého století, pozdvihnouti hustý závoj mystérií, který skrývá nám oba póly zemské.

Bše. Vesmír 19, 150, 1890/13

2020: Baron Adolf Erik Nordenskiöld, finsko- švédský přírodovědec a cestovatel, se proslavil především expedicí Vega: v letech 1878–1879 jako první proplul severní mořskou cestou Severním ledovým oceánem a obeplul celou Eurasii (vracel se přes Indický oceán a Suezský průplav).

Z antarktické expedice, jejíž plánování archivní článek popisuje, však nakonec sešlo kvůli nedostatku financí a neochotě všech zainteresovaných stran najít schůdné řešení. Vláda kolonie Victoria (dnes jeden ze šesti spolkových států Austrálie) původně slíbila přispět na výpravu částkou 5000 liber, pokud britská vláda uvolní stejnou sumu. Ta to ale odmítla. Výpomoc sice nabídl zmíněný švédský filantrop baron Oscar Dickson, který už dříve podpořil Nordenskiöldovy cesty do arktických oblastí (včetně Vegy), stejně jako později Nansenovu výpravu na lodi Fram. Ale prostředků se nakonec nepodařilo shromáždit tolik, aby Nordenskiöldovo antarktické dobrodružství mělo reálnou šanci na úspěch.

Naděje, že se podaří najít cestu k jižnímu pólu po otevřeném moři, se později samozřejmě ukázala jako lichá. Naopak se naplnil předpoklad, že kontinent rozprostírající se kolem pólu je větší než Austrálie. Antarktida má rozlohu 14,2 milionu km2, Austrálie i s Novou Guineou, Tasmánií a dalšími ostrovy pouze 8,6 milionu km2.

Lidská noha vkročila na jižní pól až 14. prosince 1911, kdy náročnou cestu od pobřeží zdolala výprava Roalda Amundsena. Tragický příběh konkurenčního týmu Roberta Scotta je také dobře znám.

Článek zmiňuje i Rossovy lodi Erebus a Terror. V době, kdy dubnový Vesmír roku 1890 vyšel, byly už 44 let nezvěstné. Právě na nich se totiž roku 1845 vydala hledat severozápadní cestu mezi Atlantským a Tichým oceánem nešťastná Franklinova výprava. O rok později lodi uvízly v ledu u Ostrova krále Viléma a ti členové posádky, kteří předtím nezemřeli už na jejich palubách, zahynuli při snaze dostat se pěšky do obydlených oblastí. Potopené vraky lodí byly nalezeny až v letech 2014 (Erebus) a 2016 (Terror).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výzkumné výpravy
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné