Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Kytovčí déjà vu aneb Vymření sviňuchy kalifornské

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 195, 2020/4

Sviňuch kalifornských (Phocoena sinus) známých také jako vaquita (kravička), endemita Kalifornského zálivu, zbývalo v roce 2017 třicet jedinců, r. 2018 posledních 12 zvířat a loni jen 10. V devadesátých letech jich přitom žilo zhruba 600. Velmi to připomíná příběh rychlého vymření delfínovce čínského. Dokonce i v tomto případě se uskutečnil pokus o chov v lidské péči, ale mladé zvíře bylo brzy vypuštěno kvůli stresu, následně uhynula dospělá samice. Tento záměr byl tedy podroben silné kritice a od dalších akcí se opustilo. Upřímně řečeno s něčím podobným se mělo začít mnohem dříve, aby byl například možný výběr jedinců snášejících lépe chov v lidské péči, i když ani pak není jisté, že vše půjde hladce.

Lze říci, že téměř každý záchovný program se potýkal s problémy, kdy nějací tolik potřební jedinci z různých příčin uhynuli. Kdyby naši předchůdci byli příliš útlocitní, dnes bychom měli zachráněných druhů citelně méně. U delfínovce se celkem vědělo, že negativních faktorů je příliš (utonutí v sítích, intenzivní doprava, zamoření řeky). U vaquity by se ochrana mohla jevit snazší (omezení rybolovu), přesto se nepodařila. Má tu smůlu, že se její výskyt překrývá s jiným endemitem tohoto zálivu, rybou druhu Totoaba macdonaldi (česky smuhou MacDonaldovou), jejíž plynový měchýř je velmi ceněn v tradiční asijské medicíně. Sama smuha je kriticky ohrožená a její lov je nezákonný. Lze jen souhlasit s komentářem Sama Turveye na stránkách Mongabay, který se pozastavuje nad tím, že se některým druhům začneme ochranářsky i mediálně víc věnovat, až když jsou na samé hranici vymření, či dokonce už objektivně vymřely. Jako příklad uvádí nosorožce Cottonova (v tomto kontextu se jeví jako nadčasový článek Kes Hillmanové-Smithové z roku 1986 A last chance to save the northern white rhino?), delfínovce čínského nebo vaquity. Doplnil bych třeba i západního nosorožce dvourohého (Vesmír 87, 739, 2008/11 a 97, 206, 2018/4). Ochranářský lobing a marketing ohledně ohrožených druhů se sice polehoučku zlepšuje, například o saole a nosorožci sumaterském je slyšet čím dál víc. Kdo ale něco tuší o gibonu hainanském (Nomascus hainanus) nebo o novokaledonském scinkovi druhu Phoboscincus bocourti? Vyhynutí vaquity se zdá být nevyhnutelné a je čím dál jasnější, že je třeba výrazně zlepšit naši předvídavost.

mongabay.com – vaquita poprvé, podruhé, potřetí

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné