i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Dopis do budoucnosti

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 191, 2020/4

Úvodník tohoto čísla měl být původně o něčem jiném a od někoho jiného, ale koronavirus rozhodl jinak. V době, kdy nad ním sedím, se situace vyvíjí tak rychle, že se časopis popularizující vědu nemůže tvářit, jako by za okny redakce žádná pandemie neprobíhala.

Až toto číslo prolistujete, budete se možná ptát, proč v něm o COVID-19 není kromě tohoto úvodníku a krátké zmínky ve Fóru čtenářů ani slovo. Odpověď je třeba rozdělit na dvě části, řekněme technickou a obsahovou. Technická část se týká výrobních lhůt, které si příprava měsíčníku žádá. Úvodník píšu 18. března – v den, kdy dubnové číslo odchází do tiskárny a kdy je v České republice 464 potvrzených nákaz, 7664 testů a žádný mrtvý. Naprostou většinu ostatních článků jsme ale museli mít od autorů v redakci mnohem dříve, abychom je stihli zpracovat. To máte vápno, cement, cihly, tvárnice, překlady, trámy, krovy… Pardon, druhý pokus: To máte recenzní řízení, redakční úpravy, autorizaci, sazbu, korektury… A protože do Vesmíru píšou vědci, kteří se zpravidla ani bez nás nenudí, objednávat nové články musíme s docela velkým předstihem. Měsíčník zkrátka z podstaty věci nemůže reagovat na události odehrávající se v řádu dnů a hodin. I tento úvodník je časová konzerva, kterou otevřete v době, kdy bude leccos jinak než ve chvíli, kdy ho píšu.

Obsahová část je ale důležitější. Jaká je role Vesmíru? O aktuální zpravodajství z koronavirové fronty se starají novináři z jiných médií – a mnozí z nich odvádějí fantastickou práci. Vesmír má nejen s ohledem na svou periodicitu jiný úkol: zasazovat aktuální dění do širšího kontextu, odkrývat souvislosti a ukazovat, co vše nám vědecká metoda o světě dokáže říci. Ale dost o tom, nerad bych opakoval slova z úvodníku únorového čísla (Vesmír 99, 67, 2020/2). Důležité je, že odpovědi na řadu otázek, které nás dnes v souvislosti s pandemií napadají, zatím neznáme. Jak přesně lidský imunitní systém na napadení novým typem koronaviru reaguje? Jaká strategie se v boji s pandemií ukáže jako nejúčinnější? Ovlivní naše aktuální zkušenost vývoj a schvalování léků a vakcín? K podobným tématům se na nás průběžně valí tuny nových informací, ale na jejich vyhodnocení je zatím příliš brzy. Budou přitom důležité i poté, co se pandemii podaří zvládnout a zmizí z titulních stran novin.

Podíval jsem se, co jsme o infekčních chorobách, epidemiích, pandemiích, virech a podobných tématech psali v posledních letech. Vyskočila na mne záplava článků, rozcestník k těm nejzajímavějším najdete v sekci online článků na našem webu. Zde jen několik titulků: Příští pandemie udeří v noci, Životopis černé smrti, Odhalená tvář zlodějů buněk, Proč jsme nevyhynuli na virové infekce?, Bude MERS další SARS?, Chřipka španělská, asijská, hongkongská, ptačí, prasečí… …a co dál?, SARS – kapesní pandemie, Viry a paměť, Vitamin D a infekce, Proč se bojíme ptačí chřipky, Mohou být dvě infekce najednou lepší než jedna?, Infekční nemoci nekončí, Zapomenuté infekční choroby, O původu virů.

Mimochodem – první titulek patří článku Petra Zouhara z loňského července (Vesmír 98, 390, 2019/7). Je sice o chřipkových virech, ale obsahuje větu téměř prorockou: „Skutečnost, že jsme ještě žádné zásadní netopýří hrozbě nečelili, tak patrně ukazuje, že kontakty lidí a netopýrů nejsou příliš intenzivní. Je ale dobré mít se do budoucna na pozoru.“

S koronavirem se zkrátka budete ve Vesmíru setkávat opakovaně a v různých souvislostech, přičemž aktuálnost takových informací nevyprchá se západem slunce – právě proto, že nejsme zpravodajský, ale popularizační časopis. Probíhající pandemie je mimo jiné obrovský experiment. Experiment, který by žádný etický panel nepovolil, ale když už se děje, skýtá příležitost dozvědět se mnoho nového o virech i o člověku. V moři nejistot je jedno jasné: pro další měsíce a roky se otevírá bezpočet témat pro široké spektrum oborů od virologie přes epidemiologii po sociologii a ekonomii. Jako když kosmický teleskop během svého provozu vygeneruje terabajty dat, která vědecká komunita zpracovává ještě dlouho po jeho odstavení.

Budeme u toho.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné