i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Goughův ostrov bez uší

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 390, 2019/7

Goughův ostrov leží uprostřed Atlantického oceánu mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Na tomto relativně malém území (91 km2) ovšem sídlí nejen endemické ptačí druhy, například rovetie zelená (Rowettia goughensis), ale také na něm hnízdí čtyři miliony párů mořských ptáků, a to včetně kriticky ohroženého albatrosa tristanského (Diomedea dabbenena) či ohrožených buřňáků Salvinových (Pachyptila salvini macgillivrayi) a bělobřichých (Pterodroma incerta). V poslední době se jejich hnízdní úspěšnost podstatně zhoršila. Příčinou jsou tvorové, od nichž byste to možná nečekali – myši (Vesmír 98, 6, 2019/1). Ty se na ostrov dostaly v průběhu 19. století díky projíždějícím lodím a od té doby značně narostly nejen jejich populace, ale i jejich tělesná schránka – váží až dvojnásobek toho, co jejich předkové.

Vliv myší na místní populace ptáků je zdrcující. Podle odhadů studie týmu Anthonyho Caravaggiho myši každoročně zabijí 1,7 milionu mláďat (rovetií i mořských ptáků), která se neumějí jejich nájezdům bránit, podobně jako se dronte mauricijský neuměl bránit lidem a jimi dovezeným savčím predátorům. Myš o hmotnosti 35 gramů samozřejmě nesežere celé až desetikilové mládě, to ale často podlehne zranění způsobenému zuby těchto „hladovců“. Ochranáři z britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB) se ovšem nechtějí smířit s tím, že by mořští ptáci měli podobný osud jako dodo (Goughův ostrov je součástí britského zámořského území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, a spadá tedy pod britskou korunu). Na příští rok proto plánují s využitím dvou vrtulníků aplikovat na ostrov rodenticid ve formě cereálních pelet. Na projektu spolupracují i britská vláda, ministerstvo životního prostředí Jihoafrické republiky (ta má na ostrově svou meteorologickou základnu) a společnosti BirdLife International a Island Conservation.

Caravaggi A. et al., Ibis, DOI: 10.1111/ibi.12664

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Nový Zéland je jeho srdeční záležitostí.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné