i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Goughův ostrov bez uší

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 390, 2019/7

Goughův ostrov leží uprostřed Atlantického oceánu mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Na tomto relativně malém území (91 km2) ovšem sídlí nejen endemické ptačí druhy, například rovetie zelená (Rowettia goughensis), ale také na něm hnízdí čtyři miliony párů mořských ptáků, a to včetně kriticky ohroženého albatrosa tristanského (Diomedea dabbenena) či ohrožených buřňáků Salvinových (Pachyptila salvini macgillivrayi) a bělobřichých (Pterodroma incerta). V poslední době se jejich hnízdní úspěšnost podstatně zhoršila. Příčinou jsou tvorové, od nichž byste to možná nečekali – myši (Vesmír 98, 6, 2019/1). Ty se na ostrov dostaly v průběhu 19. století díky projíždějícím lodím a od té doby značně narostly nejen jejich populace, ale i jejich tělesná schránka – váží až dvojnásobek toho, co jejich předkové.

Vliv myší na místní populace ptáků je zdrcující. Podle odhadů studie týmu Anthonyho Caravaggiho myši každoročně zabijí 1,7 milionu mláďat (rovetií i mořských ptáků), která se neumějí jejich nájezdům bránit, podobně jako se dronte mauricijský neuměl bránit lidem a jimi dovezeným savčím predátorům. Myš o hmotnosti 35 gramů samozřejmě nesežere celé až desetikilové mládě, to ale často podlehne zranění způsobenému zuby těchto „hladovců“. Ochranáři z britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB) se ovšem nechtějí smířit s tím, že by mořští ptáci měli podobný osud jako dodo (Goughův ostrov je součástí britského zámořského území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, a spadá tedy pod britskou korunu). Na příští rok proto plánují s využitím dvou vrtulníků aplikovat na ostrov rodenticid ve formě cereálních pelet. Na projektu spolupracují i britská vláda, ministerstvo životního prostředí Jihoafrické republiky (ta má na ostrově svou meteorologickou základnu) a společnosti BirdLife International a Island Conservation.

Caravaggi A. et al., Ibis, DOI: 10.1111/ibi.12664

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Nový Zéland je jeho srdeční záležitostí.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné