Aktuální číslo:

2021/3

Téma měsíce:

Les

3647

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 198, 2020/4

Společná zemědělská politika (SZP) Evropské unie musí doznat výrazných změn, má-li podpořit proměnu evropského zemědělství směrem k udržitelné výrobě potravin, ochraně biologické rozmanitosti, boji s klimatickými změnami a ochraně půdy i vod. Evropskému parlamentu, členským státům EU a Evropské komisi je proto určena výzva k přijetí příslušných opatření, publikovaná v odborném časopise People and Nature. Koordinuje ji Guy Pe’er z Centra pro integrativní výzkum biologické rozmanitosti iDiv v Lipsku a v době uzávěrky Vesmíru ji podpořilo už 3647 vědců, z toho přes dvě stovky z České republiky. Včetně člena redakční rady Vesmíru Davida Storcha a řady našich autorů.

SZP loni disponovala rozpočtem 58,4 miliardy eur. To představuje 36 % celkového rozpočtu EU. Vědci oceňují, že návrh SZP pro další roky obsahuje kroky k lepšímu, stále však vidí řadu problémů. Jedním z nich je pokračující vysoký podíl přímých plateb na plochu s nízkými environmentálními požadavky. Systém nenutí zemědělce přijímat funkční opatření a například budovat pestrou krajinnou mozaiku (meze, mokřady, aleje…), zadržovat vodu v krajině a rozumně nakládat s vegetací i s půdním pokryvem. Pojištění proti rizikům spojeným se změnou klimatu by mělo být podmíněno konkrétními opatřeními proti suchu, nekontrolovaným požárům, povodním, ztrátám půdy a emisím skleníkových plynů.

Členské státy si mohou jednotlivá nařízení vykládat značně volně, protože jsou nekonkrétní, netransparentní a lze je snadno obejít. Expertní znalosti potřebné k nastartování potřebných změn jsou přitom k dispozici a vědci nabízejí svou pomoc.

„Je nezpochybnitelné, že průmyslové zemědělství, které využívá velké množství hnojiv a pesticidů, a v případě ČR se provozuje na obrovských lánech bez ekologických prvků jako meze, louky, mokřady a stromořadí, je hlavní příčinou úbytku biodiverzity a kontaminace vod sloučeninami dusíku a pesticidy. V této formě by nemělo být podporováno z veřejných peněz,“ upozorňuje na jeden z problémů Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby (viz také Vesmír 98, 210, 2019/4).

Pe‘er G. et al.: People and Nature, 2020, DOI: 10.1002/pan3.10080; seznam signatářů – DOI: 10.5281/zenodo.3685632

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Eva Bobůrková  |  1. 3. 2021
Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru....
Les a voda

Les a voda

Václav Cílek, David Storch  |  1. 3. 2021
V posledních letech se v souvislosti s klimatickou změnou čím dál častěji zmiňují lesy a jejich podíl na bilanci vody v krajině. Lesy na jedné...
Jak se v Česku daří orlům

Jak se v Česku daří orlům uzamčeno

David Horal, Tomáš Bělka  |  1. 3. 2021
V současné době hnízdí v České republice čtyři druhy orlů, což nebylo v dřívějších desetiletích vůbec samozřejmé. Ale nemají vyhráno. Co je nejvíc...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné