Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

3647

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 198, 2020/4

Společná zemědělská politika (SZP) Evropské unie musí doznat výrazných změn, má-li podpořit proměnu evropského zemědělství směrem k udržitelné výrobě potravin, ochraně biologické rozmanitosti, boji s klimatickými změnami a ochraně půdy i vod. Evropskému parlamentu, členským státům EU a Evropské komisi je proto určena výzva k přijetí příslušných opatření, publikovaná v odborném časopise People and Nature. Koordinuje ji Guy Pe’er z Centra pro integrativní výzkum biologické rozmanitosti iDiv v Lipsku a v době uzávěrky Vesmíru ji podpořilo už 3647 vědců, z toho přes dvě stovky z České republiky. Včetně člena redakční rady Vesmíru Davida Storcha a řady našich autorů.

SZP loni disponovala rozpočtem 58,4 miliardy eur. To představuje 36 % celkového rozpočtu EU. Vědci oceňují, že návrh SZP pro další roky obsahuje kroky k lepšímu, stále však vidí řadu problémů. Jedním z nich je pokračující vysoký podíl přímých plateb na plochu s nízkými environmentálními požadavky. Systém nenutí zemědělce přijímat funkční opatření a například budovat pestrou krajinnou mozaiku (meze, mokřady, aleje…), zadržovat vodu v krajině a rozumně nakládat s vegetací i s půdním pokryvem. Pojištění proti rizikům spojeným se změnou klimatu by mělo být podmíněno konkrétními opatřeními proti suchu, nekontrolovaným požárům, povodním, ztrátám půdy a emisím skleníkových plynů.

Členské státy si mohou jednotlivá nařízení vykládat značně volně, protože jsou nekonkrétní, netransparentní a lze je snadno obejít. Expertní znalosti potřebné k nastartování potřebných změn jsou přitom k dispozici a vědci nabízejí svou pomoc.

„Je nezpochybnitelné, že průmyslové zemědělství, které využívá velké množství hnojiv a pesticidů, a v případě ČR se provozuje na obrovských lánech bez ekologických prvků jako meze, louky, mokřady a stromořadí, je hlavní příčinou úbytku biodiverzity a kontaminace vod sloučeninami dusíku a pesticidy. V této formě by nemělo být podporováno z veřejných peněz,“ upozorňuje na jeden z problémů Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby (viz také Vesmír 98, 210, 2019/4).

Pe‘er G. et al.: People and Nature, 2020, DOI: 10.1002/pan3.10080; seznam signatářů – DOI: 10.5281/zenodo.3685632

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....