Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

3647

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 198, 2020/4

Společná zemědělská politika (SZP) Evropské unie musí doznat výrazných změn, má-li podpořit proměnu evropského zemědělství směrem k udržitelné výrobě potravin, ochraně biologické rozmanitosti, boji s klimatickými změnami a ochraně půdy i vod. Evropskému parlamentu, členským státům EU a Evropské komisi je proto určena výzva k přijetí příslušných opatření, publikovaná v odborném časopise People and Nature. Koordinuje ji Guy Pe’er z Centra pro integrativní výzkum biologické rozmanitosti iDiv v Lipsku a v době uzávěrky Vesmíru ji podpořilo už 3647 vědců, z toho přes dvě stovky z České republiky. Včetně člena redakční rady Vesmíru Davida Storcha a řady našich autorů.

SZP loni disponovala rozpočtem 58,4 miliardy eur. To představuje 36 % celkového rozpočtu EU. Vědci oceňují, že návrh SZP pro další roky obsahuje kroky k lepšímu, stále však vidí řadu problémů. Jedním z nich je pokračující vysoký podíl přímých plateb na plochu s nízkými environmentálními požadavky. Systém nenutí zemědělce přijímat funkční opatření a například budovat pestrou krajinnou mozaiku (meze, mokřady, aleje…), zadržovat vodu v krajině a rozumně nakládat s vegetací i s půdním pokryvem. Pojištění proti rizikům spojeným se změnou klimatu by mělo být podmíněno konkrétními opatřeními proti suchu, nekontrolovaným požárům, povodním, ztrátám půdy a emisím skleníkových plynů.

Členské státy si mohou jednotlivá nařízení vykládat značně volně, protože jsou nekonkrétní, netransparentní a lze je snadno obejít. Expertní znalosti potřebné k nastartování potřebných změn jsou přitom k dispozici a vědci nabízejí svou pomoc.

„Je nezpochybnitelné, že průmyslové zemědělství, které využívá velké množství hnojiv a pesticidů, a v případě ČR se provozuje na obrovských lánech bez ekologických prvků jako meze, louky, mokřady a stromořadí, je hlavní příčinou úbytku biodiverzity a kontaminace vod sloučeninami dusíku a pesticidy. V této formě by nemělo být podporováno z veřejných peněz,“ upozorňuje na jeden z problémů Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby (viz také Vesmír 98, 210, 2019/4).

Pe‘er G. et al.: People and Nature, 2020, DOI: 10.1002/pan3.10080; seznam signatářů – DOI: 10.5281/zenodo.3685632

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné