Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Zkusme zavnímat své tělo aneb Jak si dobře zarelaxovat

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 184, 2020/3

„Pojďte zavnímat svá chodidla.“ „Nyní se pokusíme zacítit, co protažení s naším tělem udělalo.“ Uvedené věty pocházejí z hodin jógy, přičemž konkrétní náplň toho, co máme zavnímat nebo zacítit, může variovat: většinou se jedná o celé tělo nebo jeho části, ale také mysl a naše pocity. Můžeme zavnímat nebo zacítit své rozpoložení, ale také stehno nebo lýtko. Podobně funguje zvratné sloveso zarelaxovat si, které se však neváže s přímým předmětem nebo vedlejší větou, jeho význam je obecnější a zažitější i mimo kontext jógových lekcí: zarelaxovat si můžeme vleže, zhluboka, v lese nebo alespoň trochu. Jedná se o obraty, které ve svých kurzech používají instruktoři jógy, případně jiného cvičení spadajícího pod princip body and mind (cvičení propojující tělo a mysl).

Jak nejlépe popsat význam takových sloves? Základová slovesa vnímat, cítit, relaxovat jsou spojena s předponou za-, která má v tomto smyslu vyjádřit dokonavost děje, podobně jako např. zatelefonovat, zamést, zazpívat, zároveň je zde patrný důraz na začátek děje a jeho krátké, omezené trvání, podobně jako např. u sloves začít, zažertovat, zatoužit. Podle Slovníku spisovného jazyka českého vyjadřují slovesa s předponou zataké zvuky, vůně, barvy, přičemž jde o krátké trvání děje, spojené často s větší intenzitou provedení: zahvízdat, zavonět, zasvítit. Obraty využívajícími slovesa zavnímat, zacítit je tedy zacíleno jednak na omezenou dobu trvání (tady a teď, máte na provedení jistý vymezený čas), jednak na intenzivnější prožitek (soustřeďte se pouze na řečené, aby cvičení mělo co největší přínos).

Slovesa zavnímat, zacítit ani zarelaxovat si ve slovnících současné češtiny nenajdeme. Jejich výskyt je omezen na specifický kontext, navíc se jedná o projev mluvený. Pokud se tedy rozhodnete začít praktikovat jógu, obohatí vás to nejen po tělesné, duševní či duchovní stránce, ale získáte i povědomí o prefixálním obohacení určité sémantické podskupiny českých sloves.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Věra Kloudová

Mgr. Věra Kloudová, Ph.D., (*1982) vystudovala český a německý jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou redakce připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné