Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Zkusme zavnímat své tělo aneb Jak si dobře zarelaxovat

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 184, 2020/3

„Pojďte zavnímat svá chodidla.“ „Nyní se pokusíme zacítit, co protažení s naším tělem udělalo.“ Uvedené věty pocházejí z hodin jógy, přičemž konkrétní náplň toho, co máme zavnímat nebo zacítit, může variovat: většinou se jedná o celé tělo nebo jeho části, ale také mysl a naše pocity. Můžeme zavnímat nebo zacítit své rozpoložení, ale také stehno nebo lýtko. Podobně funguje zvratné sloveso zarelaxovat si, které se však neváže s přímým předmětem nebo vedlejší větou, jeho význam je obecnější a zažitější i mimo kontext jógových lekcí: zarelaxovat si můžeme vleže, zhluboka, v lese nebo alespoň trochu. Jedná se o obraty, které ve svých kurzech používají instruktoři jógy, případně jiného cvičení spadajícího pod princip body and mind (cvičení propojující tělo a mysl).

Jak nejlépe popsat význam takových sloves? Základová slovesa vnímat, cítit, relaxovat jsou spojena s předponou za-, která má v tomto smyslu vyjádřit dokonavost děje, podobně jako např. zatelefonovat, zamést, zazpívat, zároveň je zde patrný důraz na začátek děje a jeho krátké, omezené trvání, podobně jako např. u sloves začít, zažertovat, zatoužit. Podle Slovníku spisovného jazyka českého vyjadřují slovesa s předponou zataké zvuky, vůně, barvy, přičemž jde o krátké trvání děje, spojené často s větší intenzitou provedení: zahvízdat, zavonět, zasvítit. Obraty využívajícími slovesa zavnímat, zacítit je tedy zacíleno jednak na omezenou dobu trvání (tady a teď, máte na provedení jistý vymezený čas), jednak na intenzivnější prožitek (soustřeďte se pouze na řečené, aby cvičení mělo co největší přínos).

Slovesa zavnímat, zacítit ani zarelaxovat si ve slovnících současné češtiny nenajdeme. Jejich výskyt je omezen na specifický kontext, navíc se jedná o projev mluvený. Pokud se tedy rozhodnete začít praktikovat jógu, obohatí vás to nejen po tělesné, duševní či duchovní stránce, ale získáte i povědomí o prefixálním obohacení určité sémantické podskupiny českých sloves.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Věra Kloudová

Mgr. Věra Kloudová, Ph.D., (*1982) vystudovala český a německý jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou redakce připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné