Zkusme zavnímat své tělo aneb Jak si dobře zarelaxovat

„Pojďte zavnímat svá chodidla.“ „Nyní se pokusíme zacítit, co protažení s naším tělem udělalo.“ Uvedené věty pocházejí z hodin jógy, přičemž konkrétní náplň toho, co máme zavnímat nebo zacítit, může variovat: většinou se jedná o celé tělo nebo jeho části, ale také mysl a naše pocity. Můžeme zavnímat nebo zacítit své rozpoložení, ale také stehno nebo lýtko. Podobně funguje zvratné sloveso zarelaxovat si, které se však neváže s přímým předmětem nebo vedlejší větou, jeho význam je obecnější a zažitější i mimo kontext jógových lekcí: zarelaxovat si můžeme vleže, zhluboka, v lese nebo alespoň trochu. Jedná se o obraty, které ve svých kurzech používají instruktoři jógy, případně jiného cvičení spadajícího pod princip body and mind (cvičení propojující tělo a mysl).

Jak nejlépe popsat význam takových sloves? Základová slovesa vnímat, cítit, relaxovat jsou spojena s předponou za-, která má v tomto smyslu vyjádřit dokonavost děje, podobně jako např. zatelefonovat, zamést, zazpívat, zároveň je zde patrný důraz na začátek děje a jeho krátké, omezené trvání, podobně jako např. u sloves začít, zažertovat, zatoužit. Podle Slovníku spisovného jazyka českého vyjadřují slovesa s předponou zataké zvuky, vůně, barvy, přičemž jde o krátké trvání děje, spojené často s větší intenzitou provedení: zahvízdat, zavonět, zasvítit. Obraty využívajícími slovesa zavnímat, zacítit je tedy zacíleno jednak na omezenou dobu trvání (tady a teď, máte na provedení jistý vymezený čas), jednak na intenzivnější prožitek (soustřeďte se pouze na řečené, aby cvičení mělo co největší přínos).

Slovesa zavnímat, zacítit ani zarelaxovat si ve slovnících současné češtiny nenajdeme. Jejich výskyt je omezen na specifický kontext, navíc se jedná o projev mluvený. Pokud se tedy rozhodnete začít praktikovat jógu, obohatí vás to nejen po tělesné, duševní či duchovní stránce, ale získáte i povědomí o prefixálním obohacení určité sémantické podskupiny českých sloves.