i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Léky a střevní mikrobiom

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 162, 2020/3

To, že léky mohou ovlivnit střevní mikrobiom, je dobře známo. Střevní mikrobiom však může ovlivňovat také účinnost léčiv. Zvyšuje nebo snižuje jejich aktivitu, vstřebávání, toxicitu… Variabilita mikrobiomu přispívá k tomu, že každý pacient reaguje na léčbu trochu jinak.

Klasická farmakologie osud léčiva v organismu po orálním podání popisuje jako komplex procesů absorpce-distribuce-metabolismus-exkrece (ADME). Situace ale není tak jednoduchá a v poslední době se ukazuje, že na osud léčiva v organismu má podstatný vliv také střevní mikrobiom.

Jako mikrobiom se označuje souhrn všech mikrobů nacházejících se v našem těle a na jeho povrchu. Z hlediska osudu orálně užívaných léčiv je samozřejmě nejdůležitější střevní mikrobiom, tedy souhrn mikroorganismů v našem střevě. Je to pestrá směs pro organismus prospěšných i patogenních mikrobů, vyskytující se u zdravého jedince v překvapivě vysokém množství (udává se 1–2 kg). Lidská stolice je údajně z 30–60 % tvořena (převážně mrtvými) mikroorganismy.

Vliv střevního mikrobiomu na fungování organismu je mnohostranný a kromě trávení zahrnuje i vliv na imunitní systém, metabolické poruchy a tak dále. Střevní mikrobiom je do určité míry předurčen jak geneticky, tak způsobem porodu, kojením, je ale poměrně citlivý na řadu faktorů, mimo jiné i na složení potravy. Stravou lze také mikrobiom ovlivnit, což se stalo předmětem celého průmyslu a s ním spojených reklamních kampaní na různá probiotika (živé mikroorganismy), prebiotika (složky potravin stimulující aktivitu probiotik) a synbiotika (synergicky působící kombinace probiotik a prebiotik). Mikrobiom lze ale ovlivnit i běžnou stravou, protože tepelně neupravené potraviny často obsahují velké množství rozmanitých mikrobů. Nedávno publikovaná studie například uvádí, že běžné jablko obsahuje 100 milionů mikrobů, a to nejen na povrchu, ale i v dužnině nebo jádřinci.

Léčiva ovlivňují mikrobiom

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT, kde se v roce 2010 habilitoval v oboru organická chemie, přednáší profilový předmět Farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné