i

Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Léky a střevní mikrobiom

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 162, 2020/3

To, že léky mohou ovlivnit střevní mikrobiom, je dobře známo. Střevní mikrobiom však může ovlivňovat také účinnost léčiv. Zvyšuje nebo snižuje jejich aktivitu, vstřebávání, toxicitu… Variabilita mikrobiomu přispívá k tomu, že každý pacient reaguje na léčbu trochu jinak.

Klasická farmakologie osud léčiva v organismu po orálním podání popisuje jako komplex procesů absorpce-distribuce-metabolismus-exkrece (ADME). Situace ale není tak jednoduchá a v poslední době se ukazuje, že na osud léčiva v organismu má podstatný vliv také střevní mikrobiom.

Jako mikrobiom se označuje souhrn všech mikrobů nacházejících se v našem těle a na jeho povrchu. Z hlediska osudu orálně užívaných léčiv je samozřejmě nejdůležitější střevní mikrobiom, tedy souhrn mikroorganismů v našem střevě. Je to pestrá směs pro organismus prospěšných i patogenních mikrobů, vyskytující se u zdravého jedince v překvapivě vysokém množství (udává se 1–2 kg). Lidská stolice je údajně z 30–60 % tvořena (převážně mrtvými) mikroorganismy.

Vliv střevního mikrobiomu na fungování organismu je mnohostranný a kromě trávení zahrnuje i vliv na imunitní systém, metabolické poruchy a tak dále. Střevní mikrobiom je do určité míry předurčen jak geneticky, tak způsobem porodu, kojením, je ale poměrně citlivý na řadu faktorů, mimo jiné i na složení potravy. Stravou lze také mikrobiom ovlivnit, což se stalo předmětem celého průmyslu a s ním spojených reklamních kampaní na různá probiotika (živé mikroorganismy), prebiotika (složky potravin stimulující aktivitu probiotik) a synbiotika (synergicky působící kombinace probiotik a prebiotik). Mikrobiom lze ale ovlivnit i běžnou stravou, protože tepelně neupravené potraviny často obsahují velké množství rozmanitých mikrobů. Nedávno publikovaná studie například uvádí, že běžné jablko obsahuje 100 milionů mikrobů, a to nejen na povrchu, ale i v dužnině nebo jádřinci.

Léčiva ovlivňují mikrobiom

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT, kde se v roce 2010 habilitoval v oboru organická chemie, přednáší profilový předmět Farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné