Léky a střevní mikrobiom

To, že léky mohou ovlivnit střevní mikrobiom, je dobře známo. Střevní mikrobiom však může ovlivňovat také účinnost léčiv. Zvyšuje nebo snižuje jejich aktivitu, vstřebávání, toxicitu… Variabilita mikrobiomu přispívá k tomu, že každý pacient reaguje na léčbu trochu jinak.

Klasická farmakologie osud léčiva v organismu po orálním podání popisuje jako komplex procesů absorpce-distribuce-metabolismus-exkrece (ADME). Situace ale není tak jednoduchá a v poslední době se ukazuje, že na osud léčiva v organismu má podstatný vliv také střevní mikrobiom.

Jako mikrobiom se označuje souhrn všech mikrobů nacházejících se v našem těle a na jeho povrchu. Z hlediska osudu orálně užívaných léčiv je samozřejmě nejdůležitější střevní mikrobiom, tedy souhrn mikroorganismů v našem střevě. Je to pestrá směs pro organismus prospěšných i patogenních mikrobů, vyskytující se u zdravého jedince v překvapivě vysokém množství (udává se 1–2 kg). Lidská stolice je údajně z 30–60 % tvořena (převážně mrtvými) mikroorganismy.

Vliv střevního mikrobiomu na fungování organismu je mnohostranný a kromě trávení zahrnuje i vliv na imunitní systém, metabolické poruchy a tak dále. Střevní mikrobiom je do určité míry předurčen jak geneticky, tak způsobem porodu, kojením, je ale poměrně citlivý na řadu faktorů, mimo jiné i na složení potravy. Stravou lze také mikrobiom ovlivnit, což se stalo předmětem celého průmyslu a s ním spojených reklamních kampaní na různá probiotika (živé mikroorganismy), prebiotika (složky potravin stimulující aktivitu probiotik) a synbiotika (synergicky působící kombinace probiotik a prebiotik). Mikrobiom lze ale ovlivnit i běžnou stravou, protože tepelně neupravené potraviny často obsahují velké množství rozmanitých mikrobů. Nedávno publikovaná studie například uvádí, že běžné jablko obsahuje 100 milionů mikrobů, a to nejen na povrchu, ale i v dužnině nebo jádřinci.

Léčiva ovlivňují mikrobiom