i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Kryptické druhy a příběh kuželíků

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 158, 2020/3

V souvislosti se sílícím tlakem člověka na naši planetu se často mluví o „krizi biodiverzity“. Vnímáme ji jako zrychlený pokles rozmanitosti života, zejména počtu druhů. Dnes již rutinní používání metod molekulární biologie ovšem narušuje náš dřívější pohled na pojetí druhu. Představa ostře ohraničených a obvykle morfologicky dobře definovaných jednotek ztrácí svou obecnou platnost. Veškeré závěry týkající se počtu druhů je tedy nutné přehodnotit ve světle nových poznatků. Mezi takové patří v posledních letech hojně diskutované a množící se objevy kryptických druhů.

Publikace z nejrůznějších biologických oborů se v poslední době kryptickými druhy jen hemží. Jejich počet strmě narůstá zhruba od roku 1990 [1]. K listopadu 2019 čítala databáze vědeckých publikací Web of Science přes 1300 článků, jejichž název obsahuje sousloví „cryptic species“, a vyhledávač odborné literatury Google Scholar našel dokonce kolem 77 000 textů, v nichž je problematika kryptických druhů zmíněna. O to víc znepokojuje fakt, že práce týkající se domnělých kryptických druhů jsou často vědecky „nedotažené“, a tedy obtížně využitelné pro další praxi, např. taxonomickouA) či ochranářskou.

Kryptické druhy – co jsou zač?

Pojďme si nyní kryptický druh definovat. Definice jakéhokoli fenoménu je vždy do jisté míry subjektivní. My se však nejvíce ztotožňujeme s tou, která za kryptické označuje dva nebo více druhů, jež jsou – nebo dříve byly – chybně klasifikovány jako druh jediný, neboť jsou (alespoň povrchně) morfologicky nerozlišitelné [2].

Typický objev kryptického druhu může probíhat zhruba takto: Určitá skupina blízce příbuzných organismů, do té doby klasifikovaná do druhové úrovně převážně na základě morfologických znaků, je podrobena detailnímu, nejčastěji molekulárnímu výzkumu. Ten odhalí existenci dvou nebo více odlišných genetických linií. To naznačuje, že mezi jedinci těchto linií dlouhodobě neprobíhá výměna genetické informace (nekříží se mezi sebou), což poukazuje na existenci více různých druhů (alespoň pokud o druzích uvažujeme v rámci biologického druhového konceptu,B) ale to už je jiné a ještě složitější téma). Nemusí tomu tak však být vždy. Pokud se např. část populací určitého druhu specializuje na jiný typ stanoviště nebo ji oddělí nějaká přírodní bariéra, po určitém čase se geneticky odliší, např. vlivem náhodného genetického driftu.C) Genetická odlišnost nemusí však zákonitě znamenat, že vznikly nové druhy, které se vydaly svými vlastními evolučními cestami.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorech

Veronika Horsáková

Jeffrey C. Nekola

Michal Horsák

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné