Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Největší přírodovědecký objev 1939…

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 119, 2020/2

1940: …uvážíme-li všecky jeho možné důsledky – bylo jistě rozštěpení uranu v baryum a krypton. Už před několika lety se při ozařování uranu neutrony soudilo, že vznikly nové radioaktivní prvky s nábojem 93 a více – „transurany“. Ale v lednu 1939 byl vědecký svět překvapen zprávou Dr. Hahne, která byla ověřena v několika týdnech v řadě světových ústavů: „Transuran“ byla ve skutečnosti jen směs prvků středních vah, v něž se jádro uranu (váhy 92) rozbilo, totiž v jádro barya (váhy 56) a v jakýsi doplněk (92 = 56 + 36) krypton (váhy 36). Nově se podařilo jej rozbít ještě v jiné dvojice.

Jaké úžasné nové možnosti se tu rýsují! Tato explose uranového jádra představuje relativně největší výbuch v historii: oba fragmenty se rozletí aktivovány 200 miliony elektronových voltů – zjev, který kromě kosmických paprsků nemá obdoby. Bohužel je možno způsobit v laboratoři za vteřinu sotva několik set těchto výbuchů a bylo by jich potřeba biliony, aby daly energii prakticky významnou.

Ale právě zde jsme na cestě k úžasnému řešení: při explosi jádra se odštěpí i několik neutronů a tyto sekundární neutrony mohou rozbít další jádra atomu; z těchto jader se uvolní pak další soustavy, a tak vzniká souvislý řetěz, reakce vyvolaná původně jediným elektronem. Je jen otázkou, jak by tato kumulace pracovala při velkém množství urania, poněvadž najde-li se (a najde se!) šťastná cesta, jdeme vstříc možnostem uvolňování obrovských množství energie, která by nahradila hračkou všechny ty energie, které dnes lidstvo potřebuje.

Vesmír 18, 165, 1940/7

„Najde-li se šťastná cesta, jdeme vstříc možnostem uvolňování obrovských množství energie.“

2020: Nepodepsaný příspěvek ve válečném Vesmíru se vůbec nezmiňuje o hrozbě sestrojení atomové bomby – neskrývá-li se toto varování v poněkud tajuplné úvodní poznámce o „všech možných důsledcích“.

Doklady o štěpení uranu byly publikovány na počátku roku 1939. V létě se fyzikové Leó Szilárd, Edward Teller a Eugene Wigner mezi sebou bavili o nebezpečí výroby atomové bomby hitlerovským Německem. Spojili se s Einsteinem, opřeli se o jeho slavné jméno a Szilárd s Einsteinem odeslali počátkem srpna varovný dopis Rooseveltovi, v němž ho pobízeli ke spuštění amerického jaderného programu. Roosevelt dopis dostal 11. října 1939. Koncem roku 1941 vstoupily Spojené státy do války a v roce 1942 se rozjel projekt Manhattan, který vyvrcholil 6. a 9. srpna 1945 svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Explozivní uvolnění jaderné energie tak předběhlo její mírové využití o několik let. Experimentální produkce elektřiny se uskutečnila poprvé v roce 1948 (v americkém Oak Ridge) a první jaderná elektrárna začala do rozvodné sítě dodávat proud až v roce 1954 (v sovětském Obninsku nedaleko Moskvy).

Otto Hahn získal za objev jaderného štěpení Nobelovu cenu. Udělena mu byla za rok 1944, ale rozhodnutí padlo až po skončení války a převzal ji ještě později, po propuštění z internace na anglické usedlosti Farm Hall v roce 1946. Není pochyb o tom, že spolu s ním si ocenění zasloužila i fyzička Lise Meitnerová, která po obsazení Rakouska musela uprchnout do Švédska, ale korespondenčně významně přispěla k návrhu experimentů i k jejich interpretaci.

A ještě jedna poznámka: zpráva z roku 1940 obsahuje chybu. Ve větě o „reakci vyvolané původně jediným elektronem“ došlo k záměně neutronu za elektron.

V archivních textech zachováváme dobový pravopis a některé typografické zvyklosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Jaderná fyzika
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné