i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

O mapě, kterou zná celý svět

2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 670, 2020/11
komerční prezentace

S touto mapou se na jaře setkal skoro každý (obr. 1). Objevovala se na zpravodajských webových stránkách i v televizním vysílání a odkazy na ni vedly také z mnoha novinových článků. Do doby, než si jednotlivé weby vytvořily vlastní mapy šíření nemoci covid-19 ve světě (a posléze i v České republice), se stala důvěrným místem pro všechny, kdo chtěli sledovat znepokojující nárůst onemocnění v Asii, Itálii a nakonec v celé Evropě.

Tato interaktivní mapa výskytu epidemie vznikla na Univerzitě Johnse Hopkinse v Marylandu a stojí za ní především dvě jména: ředitelka univerzitního centra pro systémové inženýrství Lauren Gardnerová a student doktorského programu Ensheng Dong, původem z Číny. Ti v době prvních nakažených na půdě USA rozhodovali, jak průběh epidemie co nejlépe sledovat, a interaktivní mapa jim přišla jako ideální řešení.

Dong začal shromažďovat data z volně dostupných webových zdrojů v jednotlivých čínských provinciích. Tabulková data pak ukládal do své databáze a přiřazoval je jednotlivým územím. Díky tomu mohl data zobrazit nejen v mapě, ale také z nich vytvářet interaktivní grafy. Použil aplikaci ArcGIS Dashboards, která je navržena právě pro účely vizualizace prostorových dat.

Aktualizaci dat prováděl Dong v půldenních intervalech ručně. Jak se nemoc začala šířit po celém světě, bylo vyhledávání a zpracovávání všech zdrojů dat již neúnosné, a tak se Dong spojil s odborníky ze společnosti Esri, která aplikaci ArcGIS Dashboards vyvinula, a společně vytvořili systém pro automatickou aktualizaci dat. Na univerzitě rovněž vznikl tým dobrovolníků, kteří se starali o údržbu systému, vyhledávání nových zdrojů dat a jejich začleňování.
Díky intenzivní práci Donga a jeho kolegů se mapa brzy stala jedním z nejdůvěryhodnějších zdrojů dat o covidu-19 pro celou planetu. V současnosti je vytížena zhruba čtyřmi miliardami dotazů denně od uživatelů z celého světa. Postupně v ní přibývají také další grafy a datové sady, takže je v mnoha oblastech podrobnější než na začátku.

Jak zobrazit nebezpečí a nepokazit to?

Od té doby jsme se mohli setkat s desítkami map, které data o nákaze nějakým způsobem zobrazují. Zejména ty nejranější však byly vytvořeny nevhodně. Pokud totiž obarvujeme území na mapě (například kraje, okresy nebo obce) na základě jevu, který nemá vztah k ploše, dopouštíme se na čtenáři vizuální mystifikace. Menší oblasti budou totiž působit méně výrazně než ty velké. (Jako příklad může posloužit Praha, která má oproti Jihočeskému kraji dvakrát více obyvatel, ale rozlohou je dvacetkrát menší. A tak se může zdát, že stejný jev je v Praze méně významný než v Jihočeském kraji, i když to tak ve skutečnosti vůbec být nemusí.)

Tento problém se některé mapy, jako například i zmiňovaná mapa z Univerzity Johnse Hopkinse, snaží řešit znázorněním absolutních počtů nakažených pomocí kolečka, které se patřičně zvětšuje a nesouvisí s tvarem ani s velikostí příslušného území.

Vhodné je také zobrazit počty nakažených normované např. na 100 000 obyvatel. Takto přepočtený „relativní“ počet nám lépe prozradí míru zasažení populace.Další zajímavou metodu vizualizace nabízí webová mapa Covid Pulse (obr. 2), která vznikla pro území USA (a to až na úroveň okresů, tzv. counties). Pro každou oblast se zobrazí graf počtu nakažených (či úmrtí atd.), takže je možné sledovat různé aspekty průběhu epidemie. Mapa dokáže jednotlivé grafy i obarvit podle toho, zda má zobrazený trend rostoucí tendenci, či zda se vývoj blíží spíše ke klidnějšímu, kontrolovanému stadiu. Díky tomuto přístupu jsou dobře vidět například i lokální ohniska.

Příslib do budoucnosti

Ačkoli disponujeme v současnosti špičkovými nástroji pro analýzu a vizualizaci dat, ukazuje se, že největší výzvou je stále jejich sběr a aktualizace. Získat co nejaktuálnější data naráží na technické, procesní, ale i na legislativní problémy. Zdá se tedy, že nejzajímavější mapy, které nám dokážou odkrýt alespoň část tajemství šíření epidemie covid-19, budou vytvořeny až v následujících měsících a letech, až budou všechna potřebná data zpracována a zpřístupněna.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, GIS a navigace, Virologie
RUBRIKA: Glosy

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné