i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Bobří rána kladivem

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 620, 2020/11

Jako bychom v souvislosti se změnou klimatu neměli dost problémů s důsledky svých vlastních aktivit, ještě nám začínají komplikovat život sršni, termiti, kobylky – a také bobři. Studie Benjamina Jonese z Aljašské univerzity a jeho amerických a německých spolupracovníků ukazuje, že v teplejší tundře na Baldwinově poloostrově poblíž města Kotzebue ovlivňují bobři tamní ekosystém způsobem, který jeden z výzkumníků popsal ne jako plíživou změnu, ale jako ránu kladivem.

Družicové snímky umožnily rekonstruovat změny krajiny za posledních dvacet let. Bobři totiž rychle a místy až exponenciálně obsazují nová území, kde staví své pověstné hráze. Čím jsou větší a hlubší, tím víc vody pojmou, a protože voda má poměrně vysokou tepelnou kapacitu, kterou dobře předává svému okolí, dochází k rychlému tání okolního permafrostu se všemi známými dopady, jako je uvolňování metanu nebo degradace rostlinných zbytků, které se oxidují na oxid uhličitý. Voda má nízké albedo, a tak se ohřívá rychleji než okolní křovinatá tundra.

Od roku 2002 se počet bobřích nádrží ve zkoumané oblasti o rozloze 100 km2 zvýšil ze dvou na 98. To znamená, že na každém čtverečním kilometru tamní tundry je dnes v průměru jedna vodní plocha. Celková rozloha vodních ploch se za tu dobu zvýšila o 8,3 % a za dvě třetiny tohoto přírůstku mohou právě bobři. V celé severní části Baldwinova poloostrova (430 km2) se od roku 2010 zvýšil počet bobřích hrází z 94 na 409. Kdyby oteplování mělo pokračovat další jedno nebo dvě desetiletí, kolik bobrů bude nakonec žít v teplejší tundře a co to způsobí?

Jeden dopad bude pravděpodobně pozitivní, protože bobři vytvářejí prostor pro ryby, zejména pro lososy, kterým naopak nesvědčí sušší klima na kanadském jihu. Rovněž vlci mají víc kořisti a v blízkosti nádrží se obohacují i ptačí populace. Bobři navíc ukládají dřevo pod vodní hladinu, kde se rozkládá mnohem pomaleji. Člověk také musí obdivovat píli bobrů na poli krajinného inženýrství. Jenže místní Inuité se zároveň obávají toho, že bobři šíří nemoci, jako je dysentérie. A jejich aktivity měnící vodní poměry přispívají k degradaci permafrostu a k dalšímu oteplování.

Klimatologové poukazují na to, že 24 % zemského povrchu severní polokoule pokrývá alespoň nějaká forma permafrostu. A protože se vyšší šířky oteplují mnohem rychleji než střední šířky, zvýšila se teplota permafrostu měřená na 350 stanicích od roku 1985 z průměrných –6 až –9 °C na –4 °C. Permafrost je tedy na poloviční cestě k roztátí. Z našeho hlediska upozorňují tyto výzkumy na možnou rychlou proměnu české a moravské krajiny na konci doby ledové. Víme totiž, že nejméně nejstarší třetina holocénu byla bohatá na mokřady a mělké vodní plochy. Většina z nich ležela v dnešní rybničné krajině, např. v okolí jihočeské Putimi či severočeských Holan. Obvykle je indikují drobné kamenné nástroje mezolitických lovců a sběračů. Řada těchto vodních ploch však mohla mít původ v mnoha stovkách či tisících bobřích rybníků.

Jones B. M. et al.: Environ. Res. Lett., 2020, DOI: 10.1088/1748-9326/ab80f1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné