mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

1 %

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 617, 2020/11

V posledních desetiletích přibylo ve světových oceánech obrovské množství plastu (Vesmír 99, 551, 2020/10). A na jeho povrchu bují život. Kolonizují ho nejrůznější organismy od bakterií a archeí po mikroskopické živočichy. Experimenty se vzorky polyetylenu, polypropylenu, polystyrenu a referenčního skla umožnily v nově publikované studii odhadnout celkové množství těchto organismů.

Autoři výzkumu odhadují celkovou plochu plastů v oceánech na 25 miliard m2 (25 000 km2). Podle jejich konzervativního odhadu na této ploše žije 2,1 × 1021 až 3,4 × 1021 jednobuněčných organismů, což odpovídá zhruba 1 % všech jednobuněčných živáčků obývajících nejrůznější mořské povrchy. Pokud jde o biomasu, je v biofilmu na fragmentech plastu 1500 až 11 000 tun uhlíku – nejistota pramení především z velké variability objemu eukaryotických buněk.

Pro mořské mikroorganismy je zpravidla limitující dusík, železo, nebo fosfor (záleží na konkrétních podmínkách v daném místě). Živiny se na plastových površích koncentrují, organismy v biofilmu tedy mají proti těm volně žijícím konkurenční výhodu. Plastový odpad tedy může ovlivňovat biodiverzitu, ekologické funkce mikroorganismů a biogeochemické cykly v oceánu.

Prvními kolonizátory bývají rozsivky, jejichž těžké křemičité schránky se mohou podílet na rychlém klesání plastových fragmentů do větších hloubek. V dalších týdnech postupně ubývá eukaryot ve prospěch menších prokaryotických buněk. Na plastech roste ve srovnání se sklem relativně méně autotrofních organismů. Laboratorní pokusy ukázaly, že chemikálie uvolňované z plastů omezují růst některých mikroorganismů včetně sinice Prochlorococcus – nejhojnějšího fotosyntetizujícího organismu světových oceánů.

Zhao S. et al.: The ISME Journal, 2020, DOI: 10.1038/s41396-020-00756-2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Oceánografie, Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...