Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

1 %

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 617, 2020/11

V posledních desetiletích přibylo ve světových oceánech obrovské množství plastu (Vesmír 99, 551, 2020/10). A na jeho povrchu bují život. Kolonizují ho nejrůznější organismy od bakterií a archeí po mikroskopické živočichy. Experimenty se vzorky polyetylenu, polypropylenu, polystyrenu a referenčního skla umožnily v nově publikované studii odhadnout celkové množství těchto organismů.

Autoři výzkumu odhadují celkovou plochu plastů v oceánech na 25 miliard m2 (25 000 km2). Podle jejich konzervativního odhadu na této ploše žije 2,1 × 1021 až 3,4 × 1021 jednobuněčných organismů, což odpovídá zhruba 1 % všech jednobuněčných živáčků obývajících nejrůznější mořské povrchy. Pokud jde o biomasu, je v biofilmu na fragmentech plastu 1500 až 11 000 tun uhlíku – nejistota pramení především z velké variability objemu eukaryotických buněk.

Pro mořské mikroorganismy je zpravidla limitující dusík, železo, nebo fosfor (záleží na konkrétních podmínkách v daném místě). Živiny se na plastových površích koncentrují, organismy v biofilmu tedy mají proti těm volně žijícím konkurenční výhodu. Plastový odpad tedy může ovlivňovat biodiverzitu, ekologické funkce mikroorganismů a biogeochemické cykly v oceánu.

Prvními kolonizátory bývají rozsivky, jejichž těžké křemičité schránky se mohou podílet na rychlém klesání plastových fragmentů do větších hloubek. V dalších týdnech postupně ubývá eukaryot ve prospěch menších prokaryotických buněk. Na plastech roste ve srovnání se sklem relativně méně autotrofních organismů. Laboratorní pokusy ukázaly, že chemikálie uvolňované z plastů omezují růst některých mikroorganismů včetně sinice Prochlorococcus – nejhojnějšího fotosyntetizujícího organismu světových oceánů.

Zhao S. et al.: The ISME Journal, 2020, DOI: 10.1038/s41396-020-00756-2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Oceánografie, Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné