Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Sutnarka

Art of crossing borders
28. 9. 0202
 |  Vesmír 99, 606, 2020/10
komerční prezentace

Fakulta umění a designu Ladislava Sutnara – SUTNARKA vybudovaná na plzeňských Borech v roce 2012 je unikátním prostorem pro svobodný praktický dialog mezi uměleckými, technickými a humanitními obory. Město Plzeň je samo unikátním příkladem soustavného rozvoje v českých zemích, které je otevřené směrem k novým horizontům a technické zdatnosti, disciplíně, důslednosti a originalitě. Je nejen rodištěm mnoha schopných umělců, vědců, inženýrů a podnikatelů, ale především místem, kde lze naplňovat mnoho snů na hranicích různých disciplín. Překračování hranic a nová řešení má Plzeň vetknuto do své genetické podstaty. Otevřenost, podnikavý duch a originalita místních měšťanských investorů přivedly na svět společně s německých sládkem novou technologii výroby piva Pilsner. Důslednost, odvaha a pokora zahrnout do nových řešení celou škálu problémů, včetně technických a matematických, je v jádru nenápadného plzeňského úspěchu. Město získalo titul Evropské hlavní město kultury 2015. Plzeň je prvním městem v ČR, které postavilo po roce 1989 nové divadlo. Konsistence zde však nekončí, město se systematicky umisťuje na vrcholu řebříčků sportovních soutěží v ČR. Mnoho dalších prvenství a originálních řešení, která zde vznikají, jsou k dalšímu objevování ve zdech univerzity. Mimo jiné ZČU patří ve vybraných oborech inženýrských a matematických k evropské špičce, což vyjevily i výsledky nového systému hodnocení vědy tzv. M17+. FDU LS svým programem, činností ateliérů, moderními formami výuky a se svou novou multifunkční budovou míří do budoucnosti. Po vzoru zahraničních renomovaných škol programově provazuje práci jednotlivých řemesel, oborů a ateliérů s novými technologiemi s cílem přinášet společensky prospěšná a inovativní řešení, která reagují na výzvy současného světa. Sutnarka jako součást ZČU v Plzni představuje unikátní prostor pro spolupráci s ostatními fakultami a výzkumnými centry ZČU.

Budova také dokáže hostit i rozsáhlé multimediální programy za účasti orchestrů, divadla a samozřejmě celé škály multimédií. Otvírací ceremoniál EHMK2015 se odehrál v nových prostorech Fakulty a vytvořil tradici kulturního centra celé univerzity a města. Fakulta umění a designu si vetkla do svého názvu jméno jednoho ze slavných rodáků, Ladislava Sutnara, protože symbolicky vyjevuje hodnoty, ke kterým se celý život důsledně hlásil a skrze něž tvořil a především kultivoval svět. Fakulta hostí archiv Sutnara a jeho nadaci, které se starají o unikátní soubor dokumentů a artefaktů ve spolupráci s kolegy ze světa včetně School of Visual Arts in New York. Fakulta také vede prestižní Galerii Ladislava Sutnara, kde již mohli návštěvníci za krátkou dobu její existence vidět díla takových umělců, jako je Robert Rauschenberg, Frank Malina a dalších významných osobností výtvarného umění a designu. Sutnar byl během svého života v americkém asylu inspirován hodnotami předválečné evropské avantgardy a přístupem legendární meziválečné umělecké školy Bauhaus. Slavní umělci a učitelé se zde shodovali na humanismu a positivním vnímaní technologií jako nástrojů řešení problémů společnosti 20. století a dodnes jsou globálně nejsilnější inspirační skupinou umělců, architektů, designerů a pedagogů. Tyto hodnoty byly Sutnarovi niterně blízké a promítaly se tak i do jeho volné tvorby. Jednoduchost, funkčnost a harmonie barev a tvarů jeho Venuší je syntézou odkazu, který si odvezl ze střední Evropy do Spojených států. Venuše, které má FDULS ve svých sbírkách, provazují evropské umění a meziválečnou avantgardu s prací umělecky vybroušeného designu. Sutnar používal svůj inženýrský přístup a geometrii i ve své volné tvorbě při dekomponování a symbolickém znovu konstruování svých Venuší.

Sutnarova síla a genialita je především jeho průkopnická role krotitele obrovských objemů dat a informačních zdrojů, promítnutá do umělecky strukturovaných a přehledných katalogů. Převratným počinem na počátku informačního věku je Sutnarova detailní práce se zjednodušením telefonních seznamů prostřednictvím oddělení místního telefonního kódu. Steven Heller z SVA Sutnarovu schopnost zvládat extrémní komplexitu považuje za jeho zásadní dovednost, kterou si dovezl z předválečného Československa. Funkční, přehledné třídění a ztvárnění dat informačním designem a řešení lze bez přehánění považovat za počátek informačního designu 21. století a v mnoha náznacích předchůdce informační grafiky dnešního internetového provozu.

Důsledné užívání vědeckých a inženýrských metod dovedlo Sutnara ve Státech ke spolupráci s pionýrem technologického pokroku Buckminsterem Fullerem a k jeho vizionářským představám o bydlení a dopravě budoucnosti. Vědecky analyzované a odvážné představy o budoucnosti dopravy jsou symbolickým poselstvím Ladislava Sutnara, které v sobě nese nejen technickou, inženýrskou důslednost, ale i humánní poetiku střední Evropy.

Ve městě zanechal také obrovský soubor realizací např. světově proslulý průkopník moderní architektury Adofl Loos, moravský rodák, vídeňský velikán. Ten byl svou tvorbou a kompetencí schopen oslovovat umělce, architekty a především investory tak, že jeho plzeňské interiéry byly a jsou zdrojem kreativního řešení dodnes. Loosovy interiéry jsou krásným zdrojem inspirace i pro mladé designéry ze Sutnarky. Ukazují na úroveň intelektuální debaty o propojenosti Plzně s Vídní a zbytkem světa v úspěšné periodě konce 19. a počátku 20. století.

Tvorba Adolfa Loose hraje stále významnou roli pro definici moderní architektury. Jeho principy a rozsáhlý okruh intelektuálů, architektů a designerů ovlivnily celou škálu oborů. Dialogy a intelektuální kvas kolem Loosových investorů z počátků 20. století má dodnes celosvětový ohlas. Související práce žáků a obdivovatelů nesou principiální poselství o neoddělitelnosti umění, vědy a technologií. Nepřímým významným spojovatelem komunity židovských investorů v Plzni s Vídní a globální intelektuální debatou byl i letecký inženýr a filosof jazyka bez formálního humanitního vzdělání Wittgenstein a vila jeho sestry ve Vídni. Celá skupina intelektuálů tak propojuje předválečnou Plzeň, Vídeň i s Palestinou a dnešním Izraelem a Spojenými státy. Mnoho úspěšných podnikatelů, inženýrů muselo opustit střední Evropu a dožít v emigraci po zbytek svého života. Mnozí takvy vezli část své Plzně do světa.

Svého druhu nová a průlomová jsou technologická řešení používaná a vzniknuvší ve Škodových závodech, které byly systematicky vybudovány na půdorysu několika generací kompetencí místních podniků částečně vytvořených šlechtou (Wallenstein) a osvícenou politikou Vídně, která do obraného průmyslu mocnářství vkládala zdroje a především životadárné trhy. Dodnes několik podniků spolupracujících se Sutnarkou ze Škodova dědictví globálně soutěží v oborech veřejné dopravy, speciálního strojírenství a jaderné i nejaderné energetiky.

FDU se snaží kultivovat hodnoty Ladislava Sutnara, které jsou zakotveny hluboce ve středoevropských schopnostech a kulturních a společenských souvislostech. Část těchto faktorů je neměnná a jsou dodnes zdrojem inspirace pro umělce a vědce v českých zemích. Fakulta designu a umění uprostřed technicky orientované university s výsadním a zavedeným postavením v technických, matematických oborech je náročným, ale velmi plodným prostředím pro kombinaci znalostí a různých druhů kreativity. Fakulta aspiruje svou otevřeností a blízkostí nejrůznějších oborů na posici kombinace pracoviště propojujícího instituce aplikovaných věd a zároveň špičkového funkčního designu. Inspirací je nám spolupráce s pracovišti ve světě např. Izrael a Taiwan.

Sutnar je pro FDU zdrojem inspirace mířící do budoucnosti soustředěné na digitální věk v němž už jsme hluboce zanořeni. Řešení na hranicích oborů, kultur a zemí je náš programový cíl. Sutnarův smysl pro orientaci, jednoduchost a pokorný humanismus jsou nám orientačním symbolem.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...