Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Rypoši lysému svědčí vydýchaný vzduch

 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 554, 2020/10

Člověku se dělá ve vydýchaném vzduchu s vyšším obsahem oxidu uhličitého nevolno. Rypošům lysým hrozí křeče, když se ocitnou na čerstvém povětří.

Africký hlodavec rypoš lysý (Heterocephalus glaber) je pozoruhodný v mnoha ohledech. Nevzhledné zvířátko, kterému se pro válcovité, holé tělo a řezáky vyčnívající z tlamy přezdívá „šavlozubá jitrnice“, žije v suchých oblastech východní Afriky v koloniích čítajících obvykle kolem osmdesáti jedinců. Počet členů kolonie se ale může vyšplhat až na tři stovky. Rypoši obývají systém podzemních chodeb o celkové délce až čtyři kilometry. Chodby o průměru kolem šesti centimetrů ústí do komor, které slouží rypošům jako zásobárny potravy, společné noclehárny či „toalety“. V noclehárnách spí rypoši nahloučení na jedné hromadě, aby šetřili tělesným teplem a energií.

Především v rypoších noclehárnách bývá notně vydýchaný vzduch. Má o čtvrtinu méně kyslíku, ale rypoš je na takové složení atmosféry dokonale adaptovaný. Nevadí mu, ani když obsah kyslíku ve vzduchu klesne o 75 %. Díky výjimečnému metabolismu vydrží bez újmy na zdraví plných osmnáct minut zcela bez kyslíku. Koncentrace oxidu uhličitého dosahují v prostorách rypoší kolonie skoro pět procent. To je stopětadvacetinásobek koncentrace, kterou běžně dýcháme. Jiná zvířata cítí za stejných podmínek pálení v důsledku okyselení tkání. Rypoši jsou ale k bolestivému podnětu kyselin imunní a vysoké koncentrace CO2 snášejí bez potíží.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Fyziologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...