i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Slimačie ulity ako zdroj vápnika pre vtáky

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 13, 2020/1

Rozbité slimačie ulity povaľujúce sa v malých hromádkach kade-tade v prírode majú často spoločného „vinníka“. V našich končinách je ním obvykle stredne veľký, dohneda sfarbený spevavec s bodkovaným bruškom, drozd plavý (Turdus philomelos). Drozdy s obľubou konzumujú slimáky. Aby sa však mohli dostať k ich mäkkým tkanivám, musia ulitu rozbiť. Drozdy si túto prácu uľahčujú odnášaním ulovených slimákov ku kopám kameňov, pňom alebo rôznym pevným predmetom (napr. fľaškám), o ktoré ich ulity rozbíjajú. Hoci sa to na prvý pohľad nezdá, aj rozbité ulity môžu vtákom prinášať úžitok. Slimačie ulity obsahujú hlavne vápnik. Vápnik je zároveň základným stavebným materiálom škrupín vtáčích vajíčok, a preto je veľmi cenným a vyhľadávaným potravným artiklom vtákov, predovšetkým samíc. Jednoduchý prístup k vápniku by pre mnohé vtáky mohli predstavovať práve drozdie „smetiská“, priamych dokladov o tom ale v odbornej literatúre nájdeme pramálo. Poľskí vedci však nedávno zistili, že tento fenomén je v prírode pomerne rozšírený. Na miestach, kde drozdy nahromadili slimačie ulity, napočítali viac než 50 druhov vtákov, ktoré úlomky ulít zbierali a konzumovali. Neprekvapuje, že fragmenty ulít priťahovali hlavne samice, najmä v období pred kladením vajec. V prípade samcov, ktoré síce vajcia neprodukujú, ale úlomky ulít konzumujú tiež, môžu plniť úlohu gastrolitov. Drozdie smetiská navštevovali disproporčne častejšie malé než veľké druhy vtákov. To zrejme súvisí s faktom, že časť malých vtákov nemá dostatočnú silu, aby si rozbila slimačie ulity na menšie kúsky sama.

Kwieciński Z. et al.: Biol. J. Linnean Soc., DOI: 10.1093/biolinnean/blz126.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Co vůbec znamená mít na vybranou?

Co vůbec znamená mít na vybranou? uzamčeno

Petr Tureček  |  24. 2. 2026
Knize neurovědce Roberta Sapolského Máme na vybranou? se v lednovém Vesmíru věnoval Ivan H. Tuf. Nyní se k ní a k otázce existence svobodné vůle...