Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Je náměstí příroda?

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 5, 2020/1

Jsem dlouholetým čtenářem vašeho časopisu Vesmír, který se – podle specifikace pod názvem – zabývá vědou, přírodou, člověkem a společností.

A právě téma přírody je předmětem mého dotazu. Přemýšlím – i pod tlakem celkové společenské atmosféry –, co se vlastně onou „přírodou“ myslí. Nahlédnutím do Wikipedie jsem příliš nezmoudřel, protože jsem z informací tam uvedených nabyl dojmu, že příroda rovná se vesmír. To by znamenalo, že součástí přírody jsou i lidé, města, lidské výtvory, koneckonců třeba i Václavské náměstí, o němž píšete v souvislosti s archeologickými nálezy v březnovém čísle (Vesmír 98, 162, 2019/3). Z pohledu „ekologů“ jde však pouze o tu část světa, které se dosud nedotkl člověk. Co si tedy máme pod pojmem „příroda“ představit? Co znamená „jít do přírody“ na rozdíl od „jít do městského parku“, nebo dokonce „jít na Václavák“? Jsou šumavské lesy vysázené člověkem „přírodou“?

Jiří Lupoměský, Ústí nad Labem

Odpověď: Přikláněl bych se k tomu, jak to vidí Wikipedie. Člověk je, ať chce, nebo nechce, součástí vesmíru a Václavské náměstí do něj patří stejným právem jako řekněme mraveniště. Použití slova „příroda“ v ekologistickém slova smyslu je jiné (nese mnoho různých významů jako např. slovo „hlava“), takovéto člověkem nedotčené přírody ostatně na planetě moc není, výlet do smrkové zahrádky nazýváme výletem do „přírody“ stejným právem jako řekněme Na příkopy či do Vrchlického sadů.

Stanislav Komárek, PřF UK

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné