Je náměstí příroda?

Jsem dlouholetým čtenářem vašeho časopisu Vesmír, který se – podle specifikace pod názvem – zabývá vědou, přírodou, člověkem a společností.

A právě téma přírody je předmětem mého dotazu. Přemýšlím – i pod tlakem celkové společenské atmosféry –, co se vlastně onou „přírodou“ myslí. Nahlédnutím do Wikipedie jsem příliš nezmoudřel, protože jsem z informací tam uvedených nabyl dojmu, že příroda rovná se vesmír. To by znamenalo, že součástí přírody jsou i lidé, města, lidské výtvory, koneckonců třeba i Václavské náměstí, o němž píšete v souvislosti s archeologickými nálezy v březnovém čísle (Vesmír 98, 162, 2019/3). Z pohledu „ekologů“ jde však pouze o tu část světa, které se dosud nedotkl člověk. Co si tedy máme pod pojmem „příroda“ představit? Co znamená „jít do přírody“ na rozdíl od „jít do městského parku“, nebo dokonce „jít na Václavák“? Jsou šumavské lesy vysázené člověkem „přírodou“?

Jiří Lupoměský, Ústí nad Labem

Odpověď: Přikláněl bych se k tomu, jak to vidí Wikipedie. Člověk je, ať chce, nebo nechce, součástí vesmíru a Václavské náměstí do něj patří stejným právem jako řekněme mraveniště. Použití slova „příroda“ v ekologistickém slova smyslu je jiné (nese mnoho různých významů jako např. slovo „hlava“), takovéto člověkem nedotčené přírody ostatně na planetě moc není, výlet do smrkové zahrádky nazýváme výletem do „přírody“ stejným právem jako řekněme Na příkopy či do Vrchlického sadů.

Stanislav Komárek, PřF UK

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.