Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Je náměstí příroda?

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 5, 2020/1

Jsem dlouholetým čtenářem vašeho časopisu Vesmír, který se – podle specifikace pod názvem – zabývá vědou, přírodou, člověkem a společností.

A právě téma přírody je předmětem mého dotazu. Přemýšlím – i pod tlakem celkové společenské atmosféry –, co se vlastně onou „přírodou“ myslí. Nahlédnutím do Wikipedie jsem příliš nezmoudřel, protože jsem z informací tam uvedených nabyl dojmu, že příroda rovná se vesmír. To by znamenalo, že součástí přírody jsou i lidé, města, lidské výtvory, koneckonců třeba i Václavské náměstí, o němž píšete v souvislosti s archeologickými nálezy v březnovém čísle (Vesmír 98, 162, 2019/3). Z pohledu „ekologů“ jde však pouze o tu část světa, které se dosud nedotkl člověk. Co si tedy máme pod pojmem „příroda“ představit? Co znamená „jít do přírody“ na rozdíl od „jít do městského parku“, nebo dokonce „jít na Václavák“? Jsou šumavské lesy vysázené člověkem „přírodou“?

Jiří Lupoměský, Ústí nad Labem

Odpověď: Přikláněl bych se k tomu, jak to vidí Wikipedie. Člověk je, ať chce, nebo nechce, součástí vesmíru a Václavské náměstí do něj patří stejným právem jako řekněme mraveniště. Použití slova „příroda“ v ekologistickém slova smyslu je jiné (nese mnoho různých významů jako např. slovo „hlava“), takovéto člověkem nedotčené přírody ostatně na planetě moc není, výlet do smrkové zahrádky nazýváme výletem do „přírody“ stejným právem jako řekněme Na příkopy či do Vrchlického sadů.

Stanislav Komárek, PřF UK

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...