i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Boj o bičík

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 12, 2020/1

Fragmenty proteinu flagelinu, který je nezbytnou součástí bakteriálních bičíků, jsou typickým ukazatelem bakteriální infekce. Rozpoznávají je živočichové i rostliny a spouštějí svou imunitní reakci. Rostliny nejprve detekují 22aminokyselinový motiv (flg22), asi nejlépe prostudovaný fenomén rostlinné imunity. U huseníčku rolního byl identifikován receptor FLS2 vázající flg22 a víme hodně o tom, jaké události následují. Nicméně co rozpoznání předchází, zůstávalo obestřeno tajemstvím, avšak bylo jasné, že to nebude jednoduché. Důvod je prostý, konzervovaný motiv flg22 je pohřben hluboko ve struktuře flagelinu, a proto nebylo jasné, jakým způsobem se dostává do blízkosti receptoru, kde by se na něj mohl navázat. Bylo zřejmé, že se děje musejí účastnit hydrolytické enzymy (hydrolázy), které štěpí flagelin a uvolňují flg22.

Hydrolytických enzymů se v rostlinném mezibuněčném prostoru nalézá nespočet, proto není jednoduché vytipovat ty, které by mohly být odpovědné za uvolnění flg22. Idea byla taková, že aktivita enzymů by mohla být v přítomnosti bakterie potlačena, tedy že se patogenní bakterie bude snažit uvolnění flg22 bránit.

 

A opravdu, podařilo se identifikovat β-galaktozidázu 1 (BGAL1) a ukázat, že právě tato hydroláza skutečně hraje roli v uvolnění flg22. Navíc se potvrdilo, že bakterie proti uvolnění flg22 opravdu bojují, a to různorodostí navázaných glykanových zbytků na flagelinu, což potlačuje katalytické schopnosti BGAL1. Ze studie je dále jasné, že objevená hydroláza nebude jediná.

Jde o další střípek ze znalosti souboje, při němž rostlina rozpoznává nežádoucí bakteriální infekci a bakterie se snaží skrýt svou přítomnost.

Buscaill P. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aav0748

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph. D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze a pracoval v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V současné době bádá pod hlavičkou VŠCHT a Ludwig-Maxmilians-Universität München (LMU). Ve své práci se zabývá interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy.
Janda Martin

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné