Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Boj o bičík

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 12, 2020/1

Fragmenty proteinu flagelinu, který je nezbytnou součástí bakteriálních bičíků, jsou typickým ukazatelem bakteriální infekce. Rozpoznávají je živočichové i rostliny a spouštějí svou imunitní reakci. Rostliny nejprve detekují 22aminokyselinový motiv (flg22), asi nejlépe prostudovaný fenomén rostlinné imunity. U huseníčku rolního byl identifikován receptor FLS2 vázající flg22 a víme hodně o tom, jaké události následují. Nicméně co rozpoznání předchází, zůstávalo obestřeno tajemstvím, avšak bylo jasné, že to nebude jednoduché. Důvod je prostý, konzervovaný motiv flg22 je pohřben hluboko ve struktuře flagelinu, a proto nebylo jasné, jakým způsobem se dostává do blízkosti receptoru, kde by se na něj mohl navázat. Bylo zřejmé, že se děje musejí účastnit hydrolytické enzymy (hydrolázy), které štěpí flagelin a uvolňují flg22.

Hydrolytických enzymů se v rostlinném mezibuněčném prostoru nalézá nespočet, proto není jednoduché vytipovat ty, které by mohly být odpovědné za uvolnění flg22. Idea byla taková, že aktivita enzymů by mohla být v přítomnosti bakterie potlačena, tedy že se patogenní bakterie bude snažit uvolnění flg22 bránit.

 

A opravdu, podařilo se identifikovat β-galaktozidázu 1 (BGAL1) a ukázat, že právě tato hydroláza skutečně hraje roli v uvolnění flg22. Navíc se potvrdilo, že bakterie proti uvolnění flg22 opravdu bojují, a to různorodostí navázaných glykanových zbytků na flagelinu, což potlačuje katalytické schopnosti BGAL1. Ze studie je dále jasné, že objevená hydroláza nebude jediná.

Jde o další střípek ze znalosti souboje, při němž rostlina rozpoznává nežádoucí bakteriální infekci a bakterie se snaží skrýt svou přítomnost.

Buscaill P. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aav0748

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...