Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Boj o bičík

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 12, 2020/1

Fragmenty proteinu flagelinu, který je nezbytnou součástí bakteriálních bičíků, jsou typickým ukazatelem bakteriální infekce. Rozpoznávají je živočichové i rostliny a spouštějí svou imunitní reakci. Rostliny nejprve detekují 22aminokyselinový motiv (flg22), asi nejlépe prostudovaný fenomén rostlinné imunity. U huseníčku rolního byl identifikován receptor FLS2 vázající flg22 a víme hodně o tom, jaké události následují. Nicméně co rozpoznání předchází, zůstávalo obestřeno tajemstvím, avšak bylo jasné, že to nebude jednoduché. Důvod je prostý, konzervovaný motiv flg22 je pohřben hluboko ve struktuře flagelinu, a proto nebylo jasné, jakým způsobem se dostává do blízkosti receptoru, kde by se na něj mohl navázat. Bylo zřejmé, že se děje musejí účastnit hydrolytické enzymy (hydrolázy), které štěpí flagelin a uvolňují flg22.

Hydrolytických enzymů se v rostlinném mezibuněčném prostoru nalézá nespočet, proto není jednoduché vytipovat ty, které by mohly být odpovědné za uvolnění flg22. Idea byla taková, že aktivita enzymů by mohla být v přítomnosti bakterie potlačena, tedy že se patogenní bakterie bude snažit uvolnění flg22 bránit.

 

A opravdu, podařilo se identifikovat β-galaktozidázu 1 (BGAL1) a ukázat, že právě tato hydroláza skutečně hraje roli v uvolnění flg22. Navíc se potvrdilo, že bakterie proti uvolnění flg22 opravdu bojují, a to různorodostí navázaných glykanových zbytků na flagelinu, což potlačuje katalytické schopnosti BGAL1. Ze studie je dále jasné, že objevená hydroláza nebude jediná.

Jde o další střípek ze znalosti souboje, při němž rostlina rozpoznává nežádoucí bakteriální infekci a bakterie se snaží skrýt svou přítomnost.

Buscaill P. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aav0748

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.