Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Kódování barev v primární mozkové kůře

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 489, 2019/9

O ženách se právem tvrdí, že jsou schopné paralelních činností, tzv. multitaskingu. To ale vyžaduje neustálé, rychlé a dost unavující přepínání mozkových oblastí pozornosti, hlavně v prefrontálním laloku a jeho šedé kůře lidského mozku. To je náročné a tělo na to reaguje neurotickými projevy. Můžou se unavit i jednotlivé buňky, pakliže jsou víceúčelové? Pěkným příkladem multitaskingu jednotlivých buněk mohou být některé nervové buňky v mozku, které zpracovávají zrakovou informaci v nejranějších fázích vizuálního vjemu.

Pochopení, jak je barva kódována v mozku, je dnes v centru studia zrakového analyzátoru. V současnosti převládá představa, která je ale opřená jen o studium malého počtu mozkových neuronů, že barva a prostorová orientace (tvar) jsou v primární vizuální kůře týlního laloku posouzeny odděleně různými neurony, tj. samostatně. Pak se tvar a barva předají do další vrstvy sloupečků korových neuronů, kde nakonec vzniká celkový prostorový a barevný obrázek viděného předmětu. Zobecněním výzkumu malého množství neuronů byla do učebnic vložena informace, že všechny vstupní neurony jsou u primátů specializované a málo multitasking. Ve své práci s opicemi makaky A. K. Garg a spol. zaznamenávali výboje z tisíců neuronů pomocí dvoufotonového fluorecenčního obrazu vápníku, aniž ztratili stopy jednotlivých neuronů.

Téměř polovina studovaných buněk reagovala silněji na barevný stimul než na plně kontrastní černobílý (bezbarvý) podnět. Překvapivé bylo, že zbývající většina neuronů výrazně reagujících na barvu rozeznala velmi dobře také změnu „tvaru“, resp. polohu barevných pruhů na obrazovce, kam se makakové dívali. Asi 10 % těchto neuronů dráždila jak barva, tak tvar úplně stejně a jejich rozložení v kůře bylo hodně plošné. Z toho prý vyplývá nová hypotéza, že činnost těchto multitasking buněk umožní vnímat naši orientaci v barevném prostředí bez zbytečného zpoždění při spojování oddělených informací před konečným vjemem. Zda se tyto neurony také víc unaví, podobně jako naše zaměstnané multitaskingové ženy, z práce zatím nevyplývá.

Garg A. K. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aaw5868

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy, Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...