Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Kódování barev v primární mozkové kůře

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 489, 2019/9

O ženách se právem tvrdí, že jsou schopné paralelních činností, tzv. multitaskingu. To ale vyžaduje neustálé, rychlé a dost unavující přepínání mozkových oblastí pozornosti, hlavně v prefrontálním laloku a jeho šedé kůře lidského mozku. To je náročné a tělo na to reaguje neurotickými projevy. Můžou se unavit i jednotlivé buňky, pakliže jsou víceúčelové? Pěkným příkladem multitaskingu jednotlivých buněk mohou být některé nervové buňky v mozku, které zpracovávají zrakovou informaci v nejranějších fázích vizuálního vjemu.

Pochopení, jak je barva kódována v mozku, je dnes v centru studia zrakového analyzátoru. V současnosti převládá představa, která je ale opřená jen o studium malého počtu mozkových neuronů, že barva a prostorová orientace (tvar) jsou v primární vizuální kůře týlního laloku posouzeny odděleně různými neurony, tj. samostatně. Pak se tvar a barva předají do další vrstvy sloupečků korových neuronů, kde nakonec vzniká celkový prostorový a barevný obrázek viděného předmětu. Zobecněním výzkumu malého množství neuronů byla do učebnic vložena informace, že všechny vstupní neurony jsou u primátů specializované a málo multitasking. Ve své práci s opicemi makaky A. K. Garg a spol. zaznamenávali výboje z tisíců neuronů pomocí dvoufotonového fluorecenčního obrazu vápníku, aniž ztratili stopy jednotlivých neuronů.

Téměř polovina studovaných buněk reagovala silněji na barevný stimul než na plně kontrastní černobílý (bezbarvý) podnět. Překvapivé bylo, že zbývající většina neuronů výrazně reagujících na barvu rozeznala velmi dobře také změnu „tvaru“, resp. polohu barevných pruhů na obrazovce, kam se makakové dívali. Asi 10 % těchto neuronů dráždila jak barva, tak tvar úplně stejně a jejich rozložení v kůře bylo hodně plošné. Z toho prý vyplývá nová hypotéza, že činnost těchto multitasking buněk umožní vnímat naši orientaci v barevném prostředí bez zbytečného zpoždění při spojování oddělených informací před konečným vjemem. Zda se tyto neurony také víc unaví, podobně jako naše zaměstnané multitaskingové ženy, z práce zatím nevyplývá.

Garg A. K. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aaw5868

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy, Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...