FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Kódování barev v primární mozkové kůře

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 489, 2019/9

O ženách se právem tvrdí, že jsou schopné paralelních činností, tzv. multitaskingu. To ale vyžaduje neustálé, rychlé a dost unavující přepínání mozkových oblastí pozornosti, hlavně v prefrontálním laloku a jeho šedé kůře lidského mozku. To je náročné a tělo na to reaguje neurotickými projevy. Můžou se unavit i jednotlivé buňky, pakliže jsou víceúčelové? Pěkným příkladem multitaskingu jednotlivých buněk mohou být některé nervové buňky v mozku, které zpracovávají zrakovou informaci v nejranějších fázích vizuálního vjemu.

Pochopení, jak je barva kódována v mozku, je dnes v centru studia zrakového analyzátoru. V současnosti převládá představa, která je ale opřená jen o studium malého počtu mozkových neuronů, že barva a prostorová orientace (tvar) jsou v primární vizuální kůře týlního laloku posouzeny odděleně různými neurony, tj. samostatně. Pak se tvar a barva předají do další vrstvy sloupečků korových neuronů, kde nakonec vzniká celkový prostorový a barevný obrázek viděného předmětu. Zobecněním výzkumu malého množství neuronů byla do učebnic vložena informace, že všechny vstupní neurony jsou u primátů specializované a málo multitasking. Ve své práci s opicemi makaky A. K. Garg a spol. zaznamenávali výboje z tisíců neuronů pomocí dvoufotonového fluorecenčního obrazu vápníku, aniž ztratili stopy jednotlivých neuronů.

Téměř polovina studovaných buněk reagovala silněji na barevný stimul než na plně kontrastní černobílý (bezbarvý) podnět. Překvapivé bylo, že zbývající většina neuronů výrazně reagujících na barvu rozeznala velmi dobře také změnu „tvaru“, resp. polohu barevných pruhů na obrazovce, kam se makakové dívali. Asi 10 % těchto neuronů dráždila jak barva, tak tvar úplně stejně a jejich rozložení v kůře bylo hodně plošné. Z toho prý vyplývá nová hypotéza, že činnost těchto multitasking buněk umožní vnímat naši orientaci v barevném prostředí bez zbytečného zpoždění při spojování oddělených informací před konečným vjemem. Zda se tyto neurony také víc unaví, podobně jako naše zaměstnané multitaskingové ženy, z práce zatím nevyplývá.

Garg A. K. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aaw5868

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy, Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Komáří Arktida

Komáří Arktida uzamčeno

Jiří Černý  |  31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b?

Život na exoplanetě K2-18 b? uzamčeno

Marcel Rejmánek  |  31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin

Proč všichni řeší kreatin uzamčeno

Adam Obr  |  27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...