Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Teplé místečko pro metastázu

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 328, 2019/6

Nádorové metastázy to nemají vůbec jednoduché. Uvnitř nádoru mají rakovinné buňky relativní klid. Jsou mezi svými, zajistí si bohaté cévní zásobení a mohou účinněji bojovat s imunitními buňkami. V pokročilých st˝adiích ovšem nádory vypouštějí miliony buněk ven do nepřátelského prostředí krevního oběhu. Drtivá většina bídně zahyne. Jen zhruba desetina procenta těchto kolonizátorů překoná všechny nástrahy a podaří se jí osídlit nové lokality. My pro tento hrdinský boj samozřejmě nemáme příliš pochopení a snažíme se takovým výsadkům učinit přítrž. Abychom toho dosáhli, je výhodné porozumět mechanismům, kterými se nádor snaží přizpůsobovat další orgány pro přijetí nových osadníků. Zdá se totiž, že nádor okolní tkáně připravuje na invazi specifickými chemickými signály.

Rakovina slinivky je v metastázování přeborníkem. I po úspěšném chirurgickém vynětí malého izolovaného nádoru se často objeví metastázy v játrech, což vede k tomu, že 5 let po diagnóze přežívá ve Spojených státech jen asi 8 % pacientů. Současná práce ukazuje na nový faktor, který k těmto „úspěchům“ rakoviny přispívá. Fibroblasty z nádoru produkují zvýšené množství interleukinu 6, který se krví dostává do jater a spouští v jaterních buňkách STAT signalizační kaskádu. Tyto buňky potom produkují proteiny zkracované jako SAA, které působí na řadu dalších buněčných typů. V důsledku je tak v játrech vyráběno větší množství extracelulární matrix, ve které se mohou příchozí rakovinné buňky pohodlně uhnízdit, a také je potlačováno množení T-lymfocytů, které by si jinak s vetřelci mohly poradit.

Je možné, že léčiva tlumící produkci interleukinu 6 nebo blokující STAT signalizační kaskádu by při aplikaci bezprostředně po chirurgickém zásahu mohla zvýšit úspěšnost léčby. V myším modelu skutečně vedlo zablokování kterékoli ze signálních komponent k poklesu množství metastáz. Zbývá jen doufat, že podobných výsledků bude možno dosáhnout u lidí.

Lee et al., Nature 2019, DOI: 10.1038/s41586-019-1004-y

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...