Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Teplé místečko pro metastázu

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 328, 2019/6

Nádorové metastázy to nemají vůbec jednoduché. Uvnitř nádoru mají rakovinné buňky relativní klid. Jsou mezi svými, zajistí si bohaté cévní zásobení a mohou účinněji bojovat s imunitními buňkami. V pokročilých st˝adiích ovšem nádory vypouštějí miliony buněk ven do nepřátelského prostředí krevního oběhu. Drtivá většina bídně zahyne. Jen zhruba desetina procenta těchto kolonizátorů překoná všechny nástrahy a podaří se jí osídlit nové lokality. My pro tento hrdinský boj samozřejmě nemáme příliš pochopení a snažíme se takovým výsadkům učinit přítrž. Abychom toho dosáhli, je výhodné porozumět mechanismům, kterými se nádor snaží přizpůsobovat další orgány pro přijetí nových osadníků. Zdá se totiž, že nádor okolní tkáně připravuje na invazi specifickými chemickými signály.

Rakovina slinivky je v metastázování přeborníkem. I po úspěšném chirurgickém vynětí malého izolovaného nádoru se často objeví metastázy v játrech, což vede k tomu, že 5 let po diagnóze přežívá ve Spojených státech jen asi 8 % pacientů. Současná práce ukazuje na nový faktor, který k těmto „úspěchům“ rakoviny přispívá. Fibroblasty z nádoru produkují zvýšené množství interleukinu 6, který se krví dostává do jater a spouští v jaterních buňkách STAT signalizační kaskádu. Tyto buňky potom produkují proteiny zkracované jako SAA, které působí na řadu dalších buněčných typů. V důsledku je tak v játrech vyráběno větší množství extracelulární matrix, ve které se mohou příchozí rakovinné buňky pohodlně uhnízdit, a také je potlačováno množení T-lymfocytů, které by si jinak s vetřelci mohly poradit.

Je možné, že léčiva tlumící produkci interleukinu 6 nebo blokující STAT signalizační kaskádu by při aplikaci bezprostředně po chirurgickém zásahu mohla zvýšit úspěšnost léčby. V myším modelu skutečně vedlo zablokování kterékoli ze signálních komponent k poklesu množství metastáz. Zbývá jen doufat, že podobných výsledků bude možno dosáhnout u lidí.

Lee et al., Nature 2019, DOI: 10.1038/s41586-019-1004-y

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...