Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Daltonismus

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 379, 2019/6

1879: Jménem tím naznačena jest nedokonalosť aneb nemoc oka, které následkem toho neschopno jest jisté barvy od sebe rozeznávati. Ačkoliv daltonismus dávno znám jest v kruzích lékařských, obrátil teprve v době poslední větší měrou pozornost odborníků k sobě, když rozličné hojné nehody ve službě železniční a námořní způsobil. (Jak známo, pracuje se tu v noci nejvíce s barevnými signály, a záměna barev největších neštěstí stává se příčinou.) V Paříži podal p. A. Favre akademii věd pamětní spis o daltonismu, a pojednává tamtéž o následujících thesích: 1. Daltonism zakládá se na neznalosti anebo záměně barev. 2. Ve Francii více než 3 mil. (!) lidí jím jest stiženo. 3. Počet žen a mužů takto nemocných má se k sobě jako 1 : 10. 4. Mezi 10 nemocnými může v mládí 9 vyhojeno býti. 5. Methoda léčení zakládá se na systematickém cvičení oka v rozeznávání barevných předmětův. 6. Matka má smysl dítek pro barvy náležitě cvičiti a brousiti. 7. Budiž ve školách bedlivě hleděno k tomu, aby žáci přesně učili se barvy rozeznávati. Konečně se odporučuje, aby nikdo daltonismem stížený nestal se malířem, úředníkem železničním anebo námořníkem, a aby v té příčině přísné zkoušky se prováděly se všemi, jichž úkolem jest dávati barevné signály. […]

-crs- (Vesmír 8,191, 1879/16)

2019: Před 140 lety ještě Mendelovy pokusy s hrachem (téměř) nikdo neznal, o složitějších případech dědičnosti ani nemluvě. Dnes víme, že neschopnost rozlišit některé barvy může mít sice řadu příčin, ale zdaleka nejčastější je geneticky podmíněná barvoslepost, přičemž nejčastější je splývání červené a zelené. Touto poruchou trpí přibližně 8 % evropských mužů a 0,5 % žen. Rozdíl je dán lokalizací příslušné mutace na pohlavním chromozomu X. Zatímco ženy mají dvě kopie genu, muži pouze jednu, takže mutaci nemají čím kompenzovat. Tento typ barvosleposti je méně častý v Africe, u některých asijských etnik nebo u indiánů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné