Daltonismus

1879: Jménem tím naznačena jest nedokonalosť aneb nemoc oka, které následkem toho neschopno jest jisté barvy od sebe rozeznávati. Ačkoliv daltonismus dávno znám jest v kruzích lékařských, obrátil teprve v době poslední větší měrou pozornost odborníků k sobě, když rozličné hojné nehody ve službě železniční a námořní způsobil. (Jak známo, pracuje se tu v noci nejvíce s barevnými signály, a záměna barev největších neštěstí stává se příčinou.) V Paříži podal p. A. Favre akademii věd pamětní spis o daltonismu, a pojednává tamtéž o následujících thesích: 1. Daltonism zakládá se na neznalosti anebo záměně barev. 2. Ve Francii více než 3 mil. (!) lidí jím jest stiženo. 3. Počet žen a mužů takto nemocných má se k sobě jako 1 : 10. 4. Mezi 10 nemocnými může v mládí 9 vyhojeno býti. 5. Methoda léčení zakládá se na systematickém cvičení oka v rozeznávání barevných předmětův. 6. Matka má smysl dítek pro barvy náležitě cvičiti a brousiti. 7. Budiž ve školách bedlivě hleděno k tomu, aby žáci přesně učili se barvy rozeznávati. Konečně se odporučuje, aby nikdo daltonismem stížený nestal se malířem, úředníkem železničním anebo námořníkem, a aby v té příčině přísné zkoušky se prováděly se všemi, jichž úkolem jest dávati barevné signály. […]

-crs- (Vesmír 8,191, 1879/16)

2019: Před 140 lety ještě Mendelovy pokusy s hrachem (téměř) nikdo neznal, o složitějších případech dědičnosti ani nemluvě. Dnes víme, že neschopnost rozlišit některé barvy může mít sice řadu příčin, ale zdaleka nejčastější je geneticky podmíněná barvoslepost, přičemž nejčastější je splývání červené a zelené. Touto poruchou trpí přibližně 8 % evropských mužů a 0,5 % žen. Rozdíl je dán lokalizací příslušné mutace na pohlavním chromozomu X. Zatímco ženy mají dvě kopie genu, muži pouze jednu, takže mutaci nemají čím kompenzovat. Tento typ barvosleposti je méně častý v Africe, u některých asijských etnik nebo u indiánů.