Komáří medicína
| 6. 5. 2019O tom , jak lidstvo úpí pod nálety malarických komárů, jsme se na stránkách Vesmíru mohli již mnohokrát dočíst. Ačkoli takto šířený prvok zimnička (Plasmodium) patří k suverénně nejzákeřnějším zabijákům, může si Světová zdravotnická organizace připsat za posledních 20 let pár důležitých zářezů. Odhaduje se, že díky masivnímu nasazení moskytiér impregnovaných dlouho působícími insekticidy (konkrétně pyrethroidem) se mezi lety 2000 a 2015 podařilo předejít smrti skoro 7 milionů lidí. Pak ale přišly horší časy. Plošná instalace moskytiér má oproti plánům zpoždění, a co je horší, mezi komáry se začíná objevovat rezistence k používaným insekticidům.
Instalace moskytiéry do každé rodiny je asi poněkud nákladnější než kdysi oblíbené práškování bažin totálními pesticidy. Několik týmů se proto v současnosti věnuje lehce kontroverzním plánům, jak pomocí genetických manipulací ovlivnit celou komáří populaci a rozšířit v ní např. geny neplodnosti (Vesmír 98, 200, 2019/4). Krom toho se ovšem objevují i úvahy o trochu jiném přístupu. Místo hromadné likvidace komárů se je můžeme pokusit i léčit. Současná práce ukazuje, že už několikaminutové vystavení nakažených komárů některým lidským antimalarikům (konkrétně se testoval atovaquon) vede k likvidaci zimniček v komářím střevu. Kdyby se podařilo připravit dostatečně stabilní analoga těchto léčiv, mohla by se přidávat do osvědčených moskytiér. Třeba v kombinaci se současnými insekticidy – část komárů zahyne, ti rezistentní jsou alespoň vyléčeni. Jásot by byl ale předčasný. Nové ideje se do boje s chorobami zapojují velice pomalu. Už v případě moskytiér typu používaného v současnosti trvalo všechno testování a schvalování asi 10 let. Čas pomáhat lidem léčbou komárů tedy ještě nenastal, možná je ale za dveřmi.
D. G. Paton et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-0973-1
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [298 kB]