i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Komáří medicína

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 269, 2019/5

O tom , jak lidstvo úpí pod nálety malarických komárů, jsme se na stránkách Vesmíru mohli již mnohokrát dočíst. Ačkoli takto šířený prvok zimnička (Plasmodium) patří k suverénně nejzákeřnějším zabijákům, může si Světová zdravotnická organizace připsat za posledních 20 let pár důležitých zářezů. Odhaduje se, že díky masivnímu nasazení moskytiér impregnovaných dlouho působícími insekticidy (konkrétně pyrethroidem) se mezi lety 2000 a 2015 podařilo předejít smrti skoro 7 milionů lidí. Pak ale přišly horší časy. Plošná instalace moskytiér má oproti plánům zpoždění, a co je horší, mezi komáry se začíná objevovat rezistence k používaným insekticidům.

Instalace moskytiéry do každé rodiny je asi poněkud nákladnější než kdysi oblíbené práškování bažin totálními pesticidy. Několik týmů se proto v současnosti věnuje lehce kontroverzním plánům, jak pomocí genetických manipulací ovlivnit celou komáří populaci a rozšířit v ní např. geny neplodnosti (Vesmír 98, 200, 2019/4). Krom toho se ovšem objevují i úvahy o trochu jiném přístupu. Místo hromadné likvidace komárů se je můžeme pokusit i léčit. Současná práce ukazuje, že už několikaminutové vystavení nakažených komárů některým lidským antimalarikům (konkrétně se testoval atovaquon) vede k likvidaci zimniček v komářím střevu. Kdyby se podařilo připravit dostatečně stabilní analoga těchto léčiv, mohla by se přidávat do osvědčených moskytiér. Třeba v kombinaci se současnými insekticidy – část komárů zahyne, ti rezistentní jsou alespoň vyléčeni. Jásot by byl ale předčasný. Nové ideje se do boje s chorobami zapojují velice pomalu. Už v případě moskytiér typu používaného v současnosti trvalo všechno testování a schvalování asi 10 let. Čas pomáhat lidem léčbou komárů tedy ještě nenastal, možná je ale za dveřmi.

D. G. Paton et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-0973-1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...