i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Komáří medicína

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 269, 2019/5

O tom , jak lidstvo úpí pod nálety malarických komárů, jsme se na stránkách Vesmíru mohli již mnohokrát dočíst. Ačkoli takto šířený prvok zimnička (Plasmodium) patří k suverénně nejzákeřnějším zabijákům, může si Světová zdravotnická organizace připsat za posledních 20 let pár důležitých zářezů. Odhaduje se, že díky masivnímu nasazení moskytiér impregnovaných dlouho působícími insekticidy (konkrétně pyrethroidem) se mezi lety 2000 a 2015 podařilo předejít smrti skoro 7 milionů lidí. Pak ale přišly horší časy. Plošná instalace moskytiér má oproti plánům zpoždění, a co je horší, mezi komáry se začíná objevovat rezistence k používaným insekticidům.

Instalace moskytiéry do každé rodiny je asi poněkud nákladnější než kdysi oblíbené práškování bažin totálními pesticidy. Několik týmů se proto v současnosti věnuje lehce kontroverzním plánům, jak pomocí genetických manipulací ovlivnit celou komáří populaci a rozšířit v ní např. geny neplodnosti (Vesmír 98, 200, 2019/4). Krom toho se ovšem objevují i úvahy o trochu jiném přístupu. Místo hromadné likvidace komárů se je můžeme pokusit i léčit. Současná práce ukazuje, že už několikaminutové vystavení nakažených komárů některým lidským antimalarikům (konkrétně se testoval atovaquon) vede k likvidaci zimniček v komářím střevu. Kdyby se podařilo připravit dostatečně stabilní analoga těchto léčiv, mohla by se přidávat do osvědčených moskytiér. Třeba v kombinaci se současnými insekticidy – část komárů zahyne, ti rezistentní jsou alespoň vyléčeni. Jásot by byl ale předčasný. Nové ideje se do boje s chorobami zapojují velice pomalu. Už v případě moskytiér typu používaného v současnosti trvalo všechno testování a schvalování asi 10 let. Čas pomáhat lidem léčbou komárů tedy ještě nenastal, možná je ale za dveřmi.

D. G. Paton et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-0973-1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné