i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Devonské řešení hrozby infanticidy

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 264, 2019/5

Kyjonožci jsou bazální skupinou pavoukovců (Arachnida) a naznačují, jak asi mohl vypadat původní akvatický předek všech pavoukovců. V paleontologickém záznamu se objevují ve vrstvách starých 467 až 252 milionů let. Žili v mořích, ale v devonu se začali přesouvat do mělkých pobřežních vod, brakických vod v ústí velkých řek a pravděpodobně i do sladkých vod. Kyjonožci, čítající na 250 popsaných druhů, se dělí na skupiny Stylonurina a Eurypterina, které se liší vzhledem – druhý jmenovaný taxon, který vznikl později a obsahuje drtivou většinu druhů, se vyznačuje posledním párem končetin přeměněným ve veslovité útvary, umožňující jim rychle plavat. Tyto končetiny daly jméno celé skupině. Díky jejich dlouhému čepelovitému telsonu jsou v angličtině přezdíváni mořští štíři.

Ve své době byli obávanými predátory a živili se vším, co dokázali chytit – včetně prvních ryb. Někteří byli aktivní lovci s dobrým zrakem, jiní sbírali drobnou kořist na dně či ji hledali rytím v sedimentech. Predace jako způsob obživy u primitivních živočichů bez mateřských instinktů je velkým rizikem pro vlastní potomstvo – jak to udělat, aby mě máma nesežrala? Recentní studie fosilních kyjonožců nalezených u belgického Strudu naznačuje, že larvální stadia žila jinde než dospělci. Zatímco fosilie malých jedinců jsou v jemnozrnných vrstvách doprovázené schránkami lupenonožců, dospělci jsou nacházeni v hrubozrnnějších vrstvách společně se zbytky rostlin i obratlovců. Dospělci žili v řekách, juvenilové se vyskytovali hlavně v přilehlých tůních a slepých ramenech. Vajíčka se do tůní zřejmě dostávala při povodních, odrostlí jedinci se mohli do řeky vracet při následujících povodních, možná i aktivně přecházeli po souši. V tůních sloužili mladým dravým kyjonožcům jako potrava zřejmě hlavně zmínění lupenonožci, což podtrhuje klidný charakter tůní; žábronožky a listonozi žijí v tůních dodnes. Dospělci naproti tomu potřebovali žít v řekách, kde byla mnohem větší potravní nabídka.

Kyjonožci už bohužel dávno vyhynuli. Je to vážně škoda, protože při své velikosti až půl třetího metru by jistě byli atraktivními chovanci nejen zoologických zahrad. Zaplavat si s nimi by ale asi byl docela adrenalinový zážitek.

Lamsdell J. C. et al., Geological Magazine, DOI: 10.1017/S0016756818000936

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné