Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Databáze starodávné mtDNA

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 267, 2019/5

V po sledních letech rychle přibývá počet přečtených mitochondriálních genomů z archeologických nálezů. Mitochondriální DNA (mtDNA) se dědí pouze po matce a díky relativně malé velikosti a velkém počtu kopií v každé buňce je šance na její získání ze starých kostí vyšší než u jaderného genomu. Geografická variabilita mitochondriálních linií je dobře popsána. Z těchto důvodů se jedná o užitečný nástroj populační genetiky, který umožňuje studovat vývoj a šíření dávných lidských populací.

Vědci z oddělení genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR nedávno spustili AmtDB – první databázi starých lidských mitochondriálních genomů. Je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. V okamžiku spuštění obsahovala 1107 vzorků, bude se však postupně rozšiřovat. Ke stažení jsou kompletní sekvence mtDNA opatřené informacemi o stáří, lokalitě, zařazení k odpovídající kultuře, odkazy na související publikace atd. Nejmladší vzorky pocházejí z prvního tisíciletí našeho letopočtu, nejstarší z doby před 40 000 lety, většina však spadá do neolitu a doby bronzové. Převládá Evropa, nechybí však ani vzorky z Blízkého východu a střední Asie (včetně známé „ženy X“ patřící k denisovanům). Součástí databáze je i interaktivní mapa lokalit, z nichž vzorky pocházejí.

Ehler E. et al., Nucleic Acids Res., DOI: 10.1093/nar/gky843

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Genetika
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....