Databáze starodávné mtDNA
| 6. 5. 2019V po sledních letech rychle přibývá počet přečtených mitochondriálních genomů z archeologických nálezů. Mitochondriální DNA (mtDNA) se dědí pouze po matce a díky relativně malé velikosti a velkém počtu kopií v každé buňce je šance na její získání ze starých kostí vyšší než u jaderného genomu. Geografická variabilita mitochondriálních linií je dobře popsána. Z těchto důvodů se jedná o užitečný nástroj populační genetiky, který umožňuje studovat vývoj a šíření dávných lidských populací.
Vědci z oddělení genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR nedávno spustili AmtDB – první databázi starých lidských mitochondriálních genomů. Je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. V okamžiku spuštění obsahovala 1107 vzorků, bude se však postupně rozšiřovat. Ke stažení jsou kompletní sekvence mtDNA opatřené informacemi o stáří, lokalitě, zařazení k odpovídající kultuře, odkazy na související publikace atd. Nejmladší vzorky pocházejí z prvního tisíciletí našeho letopočtu, nejstarší z doby před 40 000 lety, většina však spadá do neolitu a doby bronzové. Převládá Evropa, nechybí však ani vzorky z Blízkého východu a střední Asie (včetně známé „ženy X“ patřící k denisovanům). Součástí databáze je i interaktivní mapa lokalit, z nichž vzorky pocházejí.
Ehler E. et al., Nucleic Acids Res., DOI: 10.1093/nar/gky843
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [289,76 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.