Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Databáze starodávné mtDNA

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 267, 2019/5

V po sledních letech rychle přibývá počet přečtených mitochondriálních genomů z archeologických nálezů. Mitochondriální DNA (mtDNA) se dědí pouze po matce a díky relativně malé velikosti a velkém počtu kopií v každé buňce je šance na její získání ze starých kostí vyšší než u jaderného genomu. Geografická variabilita mitochondriálních linií je dobře popsána. Z těchto důvodů se jedná o užitečný nástroj populační genetiky, který umožňuje studovat vývoj a šíření dávných lidských populací.

Vědci z oddělení genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR nedávno spustili AmtDB – první databázi starých lidských mitochondriálních genomů. Je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. V okamžiku spuštění obsahovala 1107 vzorků, bude se však postupně rozšiřovat. Ke stažení jsou kompletní sekvence mtDNA opatřené informacemi o stáří, lokalitě, zařazení k odpovídající kultuře, odkazy na související publikace atd. Nejmladší vzorky pocházejí z prvního tisíciletí našeho letopočtu, nejstarší z doby před 40 000 lety, většina však spadá do neolitu a doby bronzové. Převládá Evropa, nechybí však ani vzorky z Blízkého východu a střední Asie (včetně známé „ženy X“ patřící k denisovanům). Součástí databáze je i interaktivní mapa lokalit, z nichž vzorky pocházejí.

Ehler E. et al., Nucleic Acids Res., DOI: 10.1093/nar/gky843

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Genetika
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné