Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Bílé krvinky pod drobnohledem

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 261, 2019/5

Ráda bych konzultovala problematiku regulačních (supresorových, tlumivých) T‑lymfocytů (Treg), konkrétně jejich členění.

Tlumivé T‑lymfocyty se dělí na dvě skupiny: nTreg (přirozené, které vznikají v brzlíku (thymu) na základě jejich autoreaktivního potenciálu a brání vzniku autoimunitních onemocnění jako hlavní nástroj periferní tolerance) a iTreg (indukované, vznikají v tkáních při antigenně specifických reakcích a pomáhají je tlumit a zamezit tak jejich škodlivým dopadům na organismus).

Toto členění je samo o sobě krásné. Narazila jsem ale na zmínku o dalších tlumivých lymfocytech. Ty vznikají z buněk dendritických v případě, že v těle není přítomna infekce, nezralé dednritické buňky pohlcují přirozeným způsobem degradované buňky vlastních tkání a vystavují jejich fragmenty na svém povrchu – aktivní T‑lymfocyty, které na takový podnět zareagují, jsou utlumeny nebo přeměněny na tlumivé Treg.

Zcela jistě se tedy takové dendritické Treg neřadí k iTreg, neboť jsou podmíněny neinfekčním stavem organismu a žádnou rozběhlou imunologickou reakci netlumí. V jejich členění k nTreg vidím teoretickou alternativu – nezralé dendritické buňky se nacházejí v tkáních, které mají přímý kontakt s vnějším prostředím, a v malé míře v každém orgánu (kromě imunologicky privilegovaných tkání) – tudíž i v brzlíku. A ačkoliv eliminaci nežádoucích klonů T‑lymfocytů či jejich přeměnu na Treg (=nTreg) mají na starost medulární thymové epiteliální buňky (mTEC), byla bych s to chápat, že malé množství dendritických buněk v thymu vytváří Treg, které lze teoreticky řadit do stejné kategorie.

Ale přijde mi to malinko krkolomné. A proto se ptám, přehlédla jsem nějaký důležitý fakt, nebo opravdu existuje další kategorie tlumivých T-lymfocytů?

Kika Ľalíková

Odpověď: Výzkum různých typů buněk negativně regulujících (tlumících) imunitní odpovědi zdaleka není dokončen; zdá se, že tento systém je velmi komplikovaný proto, že evoluce se zjevně postarala o velmi důkladné a mnohokrát jištěné mechanismy bránící imunopatologickým reakcím potenciálně provázejícím použití „dvojsečných zbraní“ imunitního systému.

Myslím, že Treg indukované „nezralými“ dendritickými buňkami se dají principiálně zařadit k iTreg; poznatky o aktivní indukci Treg těmito dendritickými buňkami jsou myslím zatím dosti neúplné. Podobný typ Treg může být indukován také B-lymfocyty jako alternativními APC.

Kromě „hlavních“ kategorií Treg (nTreg, iTreg) existují také další tlumivé buňky (Tr1, Th3, CD8-Treg, Breg – mohu dodat reference, resp. celé články) a velmi zajímavé a zřejmě velice důležité MDSC.

Myslím, že bude potřeba alespoň 5 let dalšího výzkumu, než se ujasní, které všechny tlumivé buňky a mechanismy existují a jaká je jejich relativní důležitost.

Václav Hořejší, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Imunologie

O autorech

Kika Ľalíková

Václav Hořejší

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...