Mozek pod tlakem

Cévní mozkové příhody patří k nejčastějším příčinám úmrtí a trvalé invalidity. Česko patří k zemím, které jsou v tomto ohledu celosvětově „špičkové“. Každoročně u nás cévní mozková příhoda zasáhne přibližně 300 lidí z každých 100 000 obyvatel, což je dvojnásobek evropského průměru. Do jednoho roku po události umírá přibližně 40 % takto postižených. Aktuálně nejohroženější je skupina mužů mezi 40 a 65 lety, ale průměrný věk osob, které událost postihne, stále klesá.

Známe dva základní typy cévních mozkových příhod. Většina, asi 80 % z nich, jsou příhody ischemické. Vznikají částečným nebo úplným ucpáním mozkové cévky krevní staženinou, zúžením cévy aterosklerotickým zbytněním její stěny, ale třeba i nedostatečností pumpy, tj. síly a frekvence činnosti srdce. Lékaři musí v takovém případě nejprve odstranit vmetek, bránící průtoku krve. Nejpozději 3 hodiny od prvních příznaků podávají injekčně tkáňový plazminogenní aktivátor (rtPA), který urychluje rozpouštění zaseklé sraženiny. Chirurgicky lze krevní sraženinu odstranit, jen pokud je na vhodném místě.

Zbylá pětina případů jsou hemoragické cévní mozkové příhody typu „záplavy v kuchyni či koupelně“ – céva praskne a krev zalije jistou oblast mozkové tkáně nebo vnikne mezi mozkové pleny. Hemoragický záchvat mrtvice je vždy životu nebezpečný a bývá spojen s vyšší úmrtností než ten ischemický. K mechanickému prasknutí je logicky nutný určitý tlak uvnitř „potrubí“, a proto lékaři změnám krevního tlaku v mozkovém řečišti, třeba při stresu, věnují zvýšenou pozornost.