Mozek pod tlakem

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 202, 2019/4

Cévní mozkové příhody patří k nejčastějším příčinám úmrtí a trvalé invalidity. Česko patří k zemím, které jsou v tomto ohledu celosvětově „špičkové“. Každoročně u nás cévní mozková příhoda zasáhne přibližně 300 lidí z každých 100 000 obyvatel, což je dvojnásobek evropského průměru. Do jednoho roku po události umírá přibližně 40 % takto postižených. Aktuálně nejohroženější je skupina mužů mezi 40 a 65 lety, ale průměrný věk osob, které událost postihne, stále klesá.

Známe dva základní typy cévních mozkových příhod. Většina, asi 80 % z nich, jsou příhody ischemické. Vznikají částečným nebo úplným ucpáním mozkové cévky krevní staženinou, zúžením cévy aterosklerotickým zbytněním její stěny, ale třeba i nedostatečností pumpy, tj. síly a frekvence činnosti srdce. Lékaři musí v takovém případě nejprve odstranit vmetek, bránící průtoku krve. Nejpozději 3 hodiny od prvních příznaků podávají injekčně tkáňový plazminogenní aktivátor (rtPA), který urychluje rozpouštění zaseklé sraženiny. Chirurgicky lze krevní sraženinu odstranit, jen pokud je na vhodném místě.

Zbylá pětina případů jsou hemoragické cévní mozkové příhody typu „záplavy v kuchyni či koupelně“ – céva praskne a krev zalije jistou oblast mozkové tkáně nebo vnikne mezi mozkové pleny. Hemoragický záchvat mrtvice je vždy životu nebezpečný a bývá spojen s vyšší úmrtností než ten ischemický. K mechanickému prasknutí je logicky nutný určitý tlak uvnitř „potrubí“, a proto lékaři změnám krevního tlaku v mozkovém řečišti, třeba při stresu, věnují zvýšenou pozornost.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné