Zdaleka nejde jen o „dědkologii“

Český čtenář zajímající se o přírodu mohl na jméno prof. Klímy narazit v mnoha populárně-vědeckých příspěvcích, u překladů některých knih o přírodě, nebo u knih, kterými z pozice autora oslovoval různé okruhy čtenářů – např. myslivce (Atlas vodní pernaté zvěře, 1968), skauty (Zálesácká praxe, 1995, a Cestou za uměním, 1999) i obecně zájemce o přírodu (Jak číst ze stop?, 1970). Asi nejvíce je prof. Klíma znám českému čtenáři díky poutavým, velmi originálním a graficky atraktivním Záhadám lidského těla (pod pův. názvem Člověk – tvor nedokonalý, 2008), kde se představil i jako autor podmanivých ilustrací, např. v cyklu tzv. fantastické anatomie. Jeho poslední práce, kterou se zabývá tato recenze, se věnuje jeho bohatému životu v kulisách téměř celého 20. století. ( Auto)biografický žánr má spoustu specifik, z principu bývá subjektivní, může budit různé emoce a přijetí takových titulů se liší i mezi čtenáři. Například autobiografická kniha prof. Zdeňka Veselovského (Dobytí Troje aneb Nejen sloni mají paměť, 1995) si našla čtenáře, kteří ji mají velmi rádi a vracejí se k ní, ale setkáme se i s názory, že je to kniha zbytečná a že není jasné, proč se tam píše to či ono. Nicméně biograficky laděné knihy jsou oblíbený a hojně čtený žánr.

Lidé, kteří udržovali pravidelný písemný či osobní kontakt s prof. Klímou, věděli, že pro sebe a své přátelé sepisuje paměti. Díky neúnavnému úsilí docenta Vladimíra Hanáka se pro ně podařilo po řadě let najít vydavatele – Nakladatelství Karolinum. Domnívám se, že kniha bude zajímavá nejenom pro odbornou veřejnost (zoologové, lékaři, kolegové zabývající se historií biologie), ale pro všechny čtenáře se zájmem o přírodu. Seznámí je s řadou biologických faktů, ale také s tím, co obnáší vědecká práce a jaké racionální i iracionální události mohou pozitivně i negativně ovlivňovat životní pouť. Nezanedbatelná část je věnována mnoha osobnostem, včetně řady významných biologů či anatomů, pro české prostředí bude jistě zajímavá „dědkologie“ dvou dominantních zoologických pracovišť – pražské Univerzity Karlovy a brněnského Ústavu pro výzkum obratlovců při ČSAV. Pokud nějaký čtenář sáhl po knize Dějiny české zoologie (Opatrný a Petruška, 1998), lze mu doporučit i Klímovu knihu, neboť stručnější charakteristiky některých zoologů nabíjí další pohled. Navzdory celkově optimistickému duchu knihy v ní čtenář občas narazí na smutné či přímo tragické (pod)kapitoly – takový život prostě je stejně jako na jadrnější výrazy a dílčí kritické pohledy na některé osoby či události. To má své výhody – zvídavého čtenáře může tato upřímnost vybídnout k vyhledání pamětníků událostí či jaksi kontroverznějších osobností. Je vhodné dodat, že tato publikace je psána, stejně jako ostatní autorovy práce, krásnou a čtivou češtinou, prof. Klíma líčí svou pouť košatě a poutavě. Komunikuje se čtenářem příběhem, ale někdy i přímo či dialogem se sebou samým (alter ego se hlásí ke slovu), což činí autobiografii jednoznačně originální a dynamickou. Tato kniha je navíc moudrá a díky morálnímu kreditu autora může poskytnout inspiraci, jak se chovat v některých těžkých životních situacích. Myslím, že doc. Hanákovi i nakladatelství patří velký dík za vydání a autorovi za ochotu se o své (často niterné) vzpomínky, zkušenosti a životní moudrost podělit se širší čtenářskou obcí.

Milan Klíma: Od střízlíka přes člověka k vorvaňoviUniverzita Karlova, Karolinum, Praha 2018, 424 stran, cena 391 Kč