Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Zdaleka nejde jen o „dědkologii“

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 160, 2019/3

Český čtenář zajímající se o přírodu mohl na jméno prof. Klímy narazit v mnoha populárně-vědeckých příspěvcích, u překladů některých knih o přírodě, nebo u knih, kterými z pozice autora oslovoval různé okruhy čtenářů – např. myslivce (Atlas vodní pernaté zvěře, 1968), skauty (Zálesácká praxe, 1995, a Cestou za uměním, 1999) i obecně zájemce o přírodu (Jak číst ze stop?, 1970). Asi nejvíce je prof. Klíma znám českému čtenáři díky poutavým, velmi originálním a graficky atraktivním Záhadám lidského těla (pod pův. názvem Člověk – tvor nedokonalý, 2008), kde se představil i jako autor podmanivých ilustrací, např. v cyklu tzv. fantastické anatomie. Jeho poslední práce, kterou se zabývá tato recenze, se věnuje jeho bohatému životu v kulisách téměř celého 20. století. ( Auto)biografický žánr má spoustu specifik, z principu bývá subjektivní, může budit různé emoce a přijetí takových titulů se liší i mezi čtenáři. Například autobiografická kniha prof. Zdeňka Veselovského (Dobytí Troje aneb Nejen sloni mají paměť, 1995) si našla čtenáře, kteří ji mají velmi rádi a vracejí se k ní, ale setkáme se i s názory, že je to kniha zbytečná a že není jasné, proč se tam píše to či ono. Nicméně biograficky laděné knihy jsou oblíbený a hojně čtený žánr.

Lidé, kteří udržovali pravidelný písemný či osobní kontakt s prof. Klímou, věděli, že pro sebe a své přátelé sepisuje paměti. Díky neúnavnému úsilí docenta Vladimíra Hanáka se pro ně podařilo po řadě let najít vydavatele – Nakladatelství Karolinum. Domnívám se, že kniha bude zajímavá nejenom pro odbornou veřejnost (zoologové, lékaři, kolegové zabývající se historií biologie), ale pro všechny čtenáře se zájmem o přírodu. Seznámí je s řadou biologických faktů, ale také s tím, co obnáší vědecká práce a jaké racionální i iracionální události mohou pozitivně i negativně ovlivňovat životní pouť. Nezanedbatelná část je věnována mnoha osobnostem, včetně řady významných biologů či anatomů, pro české prostředí bude jistě zajímavá „dědkologie“ dvou dominantních zoologických pracovišť – pražské Univerzity Karlovy a brněnského Ústavu pro výzkum obratlovců při ČSAV. Pokud nějaký čtenář sáhl po knize Dějiny české zoologie (Opatrný a Petruška, 1998), lze mu doporučit i Klímovu knihu, neboť stručnější charakteristiky některých zoologů nabíjí další pohled. Navzdory celkově optimistickému duchu knihy v ní čtenář občas narazí na smutné či přímo tragické (pod)kapitoly – takový život prostě je stejně jako na jadrnější výrazy a dílčí kritické pohledy na některé osoby či události. To má své výhody – zvídavého čtenáře může tato upřímnost vybídnout k vyhledání pamětníků událostí či jaksi kontroverznějších osobností. Je vhodné dodat, že tato publikace je psána, stejně jako ostatní autorovy práce, krásnou a čtivou češtinou, prof. Klíma líčí svou pouť košatě a poutavě. Komunikuje se čtenářem příběhem, ale někdy i přímo či dialogem se sebou samým (alter ego se hlásí ke slovu), což činí autobiografii jednoznačně originální a dynamickou. Tato kniha je navíc moudrá a díky morálnímu kreditu autora může poskytnout inspiraci, jak se chovat v některých těžkých životních situacích. Myslím, že doc. Hanákovi i nakladatelství patří velký dík za vydání a autorovi za ochotu se o své (často niterné) vzpomínky, zkušenosti a životní moudrost podělit se širší čtenářskou obcí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura, Historie, Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné