Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Zdaleka nejde jen o „dědkologii“

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 160, 2019/3

Český čtenář zajímající se o přírodu mohl na jméno prof. Klímy narazit v mnoha populárně-vědeckých příspěvcích, u překladů některých knih o přírodě, nebo u knih, kterými z pozice autora oslovoval různé okruhy čtenářů – např. myslivce (Atlas vodní pernaté zvěře, 1968), skauty (Zálesácká praxe, 1995, a Cestou za uměním, 1999) i obecně zájemce o přírodu (Jak číst ze stop?, 1970). Asi nejvíce je prof. Klíma znám českému čtenáři díky poutavým, velmi originálním a graficky atraktivním Záhadám lidského těla (pod pův. názvem Člověk – tvor nedokonalý, 2008), kde se představil i jako autor podmanivých ilustrací, např. v cyklu tzv. fantastické anatomie. Jeho poslední práce, kterou se zabývá tato recenze, se věnuje jeho bohatému životu v kulisách téměř celého 20. století. ( Auto)biografický žánr má spoustu specifik, z principu bývá subjektivní, může budit různé emoce a přijetí takových titulů se liší i mezi čtenáři. Například autobiografická kniha prof. Zdeňka Veselovského (Dobytí Troje aneb Nejen sloni mají paměť, 1995) si našla čtenáře, kteří ji mají velmi rádi a vracejí se k ní, ale setkáme se i s názory, že je to kniha zbytečná a že není jasné, proč se tam píše to či ono. Nicméně biograficky laděné knihy jsou oblíbený a hojně čtený žánr.

Lidé, kteří udržovali pravidelný písemný či osobní kontakt s prof. Klímou, věděli, že pro sebe a své přátelé sepisuje paměti. Díky neúnavnému úsilí docenta Vladimíra Hanáka se pro ně podařilo po řadě let najít vydavatele – Nakladatelství Karolinum. Domnívám se, že kniha bude zajímavá nejenom pro odbornou veřejnost (zoologové, lékaři, kolegové zabývající se historií biologie), ale pro všechny čtenáře se zájmem o přírodu. Seznámí je s řadou biologických faktů, ale také s tím, co obnáší vědecká práce a jaké racionální i iracionální události mohou pozitivně i negativně ovlivňovat životní pouť. Nezanedbatelná část je věnována mnoha osobnostem, včetně řady významných biologů či anatomů, pro české prostředí bude jistě zajímavá „dědkologie“ dvou dominantních zoologických pracovišť – pražské Univerzity Karlovy a brněnského Ústavu pro výzkum obratlovců při ČSAV. Pokud nějaký čtenář sáhl po knize Dějiny české zoologie (Opatrný a Petruška, 1998), lze mu doporučit i Klímovu knihu, neboť stručnější charakteristiky některých zoologů nabíjí další pohled. Navzdory celkově optimistickému duchu knihy v ní čtenář občas narazí na smutné či přímo tragické (pod)kapitoly – takový život prostě je stejně jako na jadrnější výrazy a dílčí kritické pohledy na některé osoby či události. To má své výhody – zvídavého čtenáře může tato upřímnost vybídnout k vyhledání pamětníků událostí či jaksi kontroverznějších osobností. Je vhodné dodat, že tato publikace je psána, stejně jako ostatní autorovy práce, krásnou a čtivou češtinou, prof. Klíma líčí svou pouť košatě a poutavě. Komunikuje se čtenářem příběhem, ale někdy i přímo či dialogem se sebou samým (alter ego se hlásí ke slovu), což činí autobiografii jednoznačně originální a dynamickou. Tato kniha je navíc moudrá a díky morálnímu kreditu autora může poskytnout inspiraci, jak se chovat v některých těžkých životních situacích. Myslím, že doc. Hanákovi i nakladatelství patří velký dík za vydání a autorovi za ochotu se o své (často niterné) vzpomínky, zkušenosti a životní moudrost podělit se širší čtenářskou obcí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura, Historie, Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné