Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Svinky incest nerady

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 676, 2019/12

Vybrat si správnou partnerku není klíčovou otázkou jen nás lidí, ale také svinek obecných (Armadillidium vulgare). Podrobněji tuto problematiku prozkoumaly francouzské zooložky z univerzity v Poitiers, kde mají dlouhodobé zkušenosti s chovy stínek a svinek. Ve Francii také mají populace suchozemských stejnonožců silně promořené nákazou bakterií wolbachia (Vesmír 74, 667, 1995/12), která má vliv na chování i pohlaví svých hostitelů (Vesmír 96, 616, 2017/11 a 95, 482, 2016/9).

Zooložky dávaly samcům svinek možnost vybrat si mezi dvěma samicemi. Samci měli na výběr partnerky známé a příbuzné (sestry žijící ve společné nádrži, byť oddělené jemným pletivem), nepříbuzné a neznámé (od jiné matky a z jiného boxu), případně kombinace příbuzná neznámá (sestra vychovávaná odděleně) a nepříbuzná známá (za pletivem ve stejném boxu). Některé samice byly navíc nakažené wolbachií.

Milostný zájem samců o samice se dá kvantifikovat jednak počtem pokusů o kopulaci a také délkou trvání vlastní kopulace. Pokud byly partnerky nenakažené, samci příliš vybíraví nebyli a ochotně se snažili spářit se všemi samicemi bez rozdílu. Když už však došlo ke kopulaci, tak infikované partnerky ztrácely svou atraktivitu. Mnohem déle se samci pářili se samicemi nenakaženými – hlavně s těmi známými a úplně nejdéle s nepříbuznými. S ohledem na nedokonalý zrak svinek lze přitom předpokládat, že rozpoznat příbuzenský vztah s partnerkou dokážou svinky pomocí čichu a že za příbuzné nepovažují automaticky ty samice, které s nimi sdílejí chovnou nádrž.

Proč by vlastně měly svinky poznávat své sourozence? Evoluční význam incestu vyzdvihuje reprodukční výsledek takového chování. Kopulací s nepříbuznou samicí zplodí samec svinky obecné až více než čtyřnásobný počet potomků v jednom vrhu ve srovnání s kopulací se svou sestrou. S tímto smutným důsledkem in breedingu se potýkají chovatelé nejen svinek a stínek, ale také například mnohonožek či některých brouků. Po slibném reprodukčním úspěchu importovaných jedinců kvalita a počet potomků v každé další odchované generaci klesá. Dát si práci s nalezením nepříbuzné partnerky má tudíž velký vliv na fitness. „A to se vyplatí!“ dodal by nejen Horst Fuchs.

Fortin M. et al., PLoS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0209893

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...