i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Svinky incest nerady

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 676, 2019/12

Vybrat si správnou partnerku není klíčovou otázkou jen nás lidí, ale také svinek obecných (Armadillidium vulgare). Podrobněji tuto problematiku prozkoumaly francouzské zooložky z univerzity v Poitiers, kde mají dlouhodobé zkušenosti s chovy stínek a svinek. Ve Francii také mají populace suchozemských stejnonožců silně promořené nákazou bakterií wolbachia (Vesmír 74, 667, 1995/12), která má vliv na chování i pohlaví svých hostitelů (Vesmír 96, 616, 2017/11 a 95, 482, 2016/9).

Zooložky dávaly samcům svinek možnost vybrat si mezi dvěma samicemi. Samci měli na výběr partnerky známé a příbuzné (sestry žijící ve společné nádrži, byť oddělené jemným pletivem), nepříbuzné a neznámé (od jiné matky a z jiného boxu), případně kombinace příbuzná neznámá (sestra vychovávaná odděleně) a nepříbuzná známá (za pletivem ve stejném boxu). Některé samice byly navíc nakažené wolbachií.

Milostný zájem samců o samice se dá kvantifikovat jednak počtem pokusů o kopulaci a také délkou trvání vlastní kopulace. Pokud byly partnerky nenakažené, samci příliš vybíraví nebyli a ochotně se snažili spářit se všemi samicemi bez rozdílu. Když už však došlo ke kopulaci, tak infikované partnerky ztrácely svou atraktivitu. Mnohem déle se samci pářili se samicemi nenakaženými – hlavně s těmi známými a úplně nejdéle s nepříbuznými. S ohledem na nedokonalý zrak svinek lze přitom předpokládat, že rozpoznat příbuzenský vztah s partnerkou dokážou svinky pomocí čichu a že za příbuzné nepovažují automaticky ty samice, které s nimi sdílejí chovnou nádrž.

Proč by vlastně měly svinky poznávat své sourozence? Evoluční význam incestu vyzdvihuje reprodukční výsledek takového chování. Kopulací s nepříbuznou samicí zplodí samec svinky obecné až více než čtyřnásobný počet potomků v jednom vrhu ve srovnání s kopulací se svou sestrou. S tímto smutným důsledkem in breedingu se potýkají chovatelé nejen svinek a stínek, ale také například mnohonožek či některých brouků. Po slibném reprodukčním úspěchu importovaných jedinců kvalita a počet potomků v každé další odchované generaci klesá. Dát si práci s nalezením nepříbuzné partnerky má tudíž velký vliv na fitness. „A to se vyplatí!“ dodal by nejen Horst Fuchs.

Fortin M. et al., PLoS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0209893

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné