FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026
i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Svinky incest nerady

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 676, 2019/12

Vybrat si správnou partnerku není klíčovou otázkou jen nás lidí, ale také svinek obecných (Armadillidium vulgare). Podrobněji tuto problematiku prozkoumaly francouzské zooložky z univerzity v Poitiers, kde mají dlouhodobé zkušenosti s chovy stínek a svinek. Ve Francii také mají populace suchozemských stejnonožců silně promořené nákazou bakterií wolbachia (Vesmír 74, 667, 1995/12), která má vliv na chování i pohlaví svých hostitelů (Vesmír 96, 616, 2017/11 a 95, 482, 2016/9).

Zooložky dávaly samcům svinek možnost vybrat si mezi dvěma samicemi. Samci měli na výběr partnerky známé a příbuzné (sestry žijící ve společné nádrži, byť oddělené jemným pletivem), nepříbuzné a neznámé (od jiné matky a z jiného boxu), případně kombinace příbuzná neznámá (sestra vychovávaná odděleně) a nepříbuzná známá (za pletivem ve stejném boxu). Některé samice byly navíc nakažené wolbachií.

Milostný zájem samců o samice se dá kvantifikovat jednak počtem pokusů o kopulaci a také délkou trvání vlastní kopulace. Pokud byly partnerky nenakažené, samci příliš vybíraví nebyli a ochotně se snažili spářit se všemi samicemi bez rozdílu. Když už však došlo ke kopulaci, tak infikované partnerky ztrácely svou atraktivitu. Mnohem déle se samci pářili se samicemi nenakaženými – hlavně s těmi známými a úplně nejdéle s nepříbuznými. S ohledem na nedokonalý zrak svinek lze přitom předpokládat, že rozpoznat příbuzenský vztah s partnerkou dokážou svinky pomocí čichu a že za příbuzné nepovažují automaticky ty samice, které s nimi sdílejí chovnou nádrž.

Proč by vlastně měly svinky poznávat své sourozence? Evoluční význam incestu vyzdvihuje reprodukční výsledek takového chování. Kopulací s nepříbuznou samicí zplodí samec svinky obecné až více než čtyřnásobný počet potomků v jednom vrhu ve srovnání s kopulací se svou sestrou. S tímto smutným důsledkem in breedingu se potýkají chovatelé nejen svinek a stínek, ale také například mnohonožek či některých brouků. Po slibném reprodukčním úspěchu importovaných jedinců kvalita a počet potomků v každé další odchované generaci klesá. Dát si práci s nalezením nepříbuzné partnerky má tudíž velký vliv na fitness. „A to se vyplatí!“ dodal by nejen Horst Fuchs.

Fortin M. et al., PLoS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0209893

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...