i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Svinky incest nerady

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 676, 2019/12

Vybrat si správnou partnerku není klíčovou otázkou jen nás lidí, ale také svinek obecných (Armadillidium vulgare). Podrobněji tuto problematiku prozkoumaly francouzské zooložky z univerzity v Poitiers, kde mají dlouhodobé zkušenosti s chovy stínek a svinek. Ve Francii také mají populace suchozemských stejnonožců silně promořené nákazou bakterií wolbachia (Vesmír 74, 667, 1995/12), která má vliv na chování i pohlaví svých hostitelů (Vesmír 96, 616, 2017/11 a 95, 482, 2016/9).

Zooložky dávaly samcům svinek možnost vybrat si mezi dvěma samicemi. Samci měli na výběr partnerky známé a příbuzné (sestry žijící ve společné nádrži, byť oddělené jemným pletivem), nepříbuzné a neznámé (od jiné matky a z jiného boxu), případně kombinace příbuzná neznámá (sestra vychovávaná odděleně) a nepříbuzná známá (za pletivem ve stejném boxu). Některé samice byly navíc nakažené wolbachií.

Milostný zájem samců o samice se dá kvantifikovat jednak počtem pokusů o kopulaci a také délkou trvání vlastní kopulace. Pokud byly partnerky nenakažené, samci příliš vybíraví nebyli a ochotně se snažili spářit se všemi samicemi bez rozdílu. Když už však došlo ke kopulaci, tak infikované partnerky ztrácely svou atraktivitu. Mnohem déle se samci pářili se samicemi nenakaženými – hlavně s těmi známými a úplně nejdéle s nepříbuznými. S ohledem na nedokonalý zrak svinek lze přitom předpokládat, že rozpoznat příbuzenský vztah s partnerkou dokážou svinky pomocí čichu a že za příbuzné nepovažují automaticky ty samice, které s nimi sdílejí chovnou nádrž.

Proč by vlastně měly svinky poznávat své sourozence? Evoluční význam incestu vyzdvihuje reprodukční výsledek takového chování. Kopulací s nepříbuznou samicí zplodí samec svinky obecné až více než čtyřnásobný počet potomků v jednom vrhu ve srovnání s kopulací se svou sestrou. S tímto smutným důsledkem in breedingu se potýkají chovatelé nejen svinek a stínek, ale také například mnohonožek či některých brouků. Po slibném reprodukčním úspěchu importovaných jedinců kvalita a počet potomků v každé další odchované generaci klesá. Dát si práci s nalezením nepříbuzné partnerky má tudíž velký vliv na fitness. „A to se vyplatí!“ dodal by nejen Horst Fuchs.

Fortin M. et al., PLoS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0209893

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....