Oteplování a rostlinná imunita

I přes tvrzení našeho bývalého pana prezidenta se Země otepluje, a to o 1,9 °C od roku 1880 (https://climate.nasa.gov). Tento fakt je díky jednoduchému experimentu měření teploty v čase celkem jasně průkazný. My s ním pracujeme a předmětem našeho bádání je vliv zvýšené teploty na rostlinnou imunitu. Také nás zajímá, jak zvýšená teplota ovlivňuje odolnost rostlin při napadení patogeny. Ukazuje se, že potlačuje signální dráhu kyseliny salicylové, která je významnou molekulou při obranných reakcích rostlin (více o kyselině salicylové viz Vesmír 98, 454, 2019/7).

V našem článku jsme ukázali, že dokonce i krátkodobé vystavení rostlin vysokým teplotám (45 minut 42 °C či 2 hodiny 37 °C) způsobí, že rostlina potlačí své imunitní reakce. Toto potlačení není úplně krátkodobé, a i když se rostliny po teplotním šoku navrátí zpět do normální teploty (22 °C), minimálně ještě jeden den jsou náchylnější k napadení bakteriálním patogenem. Je tedy zjevné, že nejen dlouhodobé, ale i krátkodobé vystavení vyšším teplotám má na rostlinný imunitní systém významný inhibiční efekt. Podle nás je nutno se této tematice dále věnovat, abychom pochopili, jakým způsobem k potlačení imunity dochází a jaké konsekvence může mít. I s ohledem ke globálnímu oteplování jsou tyto znalosti důležité pro případné snížení následků náchylnosti zemědělských plodin vůči chorobám za vyšších teplot.

Janda M. et al., Molecular Plant Pathology, DOI: 10.1111/mpp.12799