K ujídání pilulek

Ad Vesmír 98, 482, 2019/9

Článek Petra Zouhara Kdo nám ujídá pilulky? komentující odborný článek (Science 364, 1055, 2019) je jednou z mnoha publikací zabývajících se v současné době velice aktuální otázkou ovlivnění účinku léčiv střevním mikrobiomem. Uvedený článek se zabývá vlivem mikrobiomu na množství levodopy vstřebané do krve pacientů s Parkinsonovou chorobou a dochází k závěru, že „U pacientů s vyšším podílem enterokoků ve střevě je léčba levodopou skutečně méně účinná“. Článek nabízí jako řešení použití specifických inhibitorů předmětné bakteriální dekarboxylázy. Chtěl bych podotknout, že k vyřešení uvedeného problému léčby levodopou je sledován i další přístup. Samotná levodopa je vlastně proléčivo, které se aktivním transportním mechanismem dostává přes hematoencefalickou bariéru do centrální nervové soustavy, kde se jeho dekarboxylací tvoří aktivní dopamin, který sám přes uvedenou bariéru nepřechází. Mnou zmiňovaný přístup tedy spočívá ve vývoji jiných proléčiv dopaminu nebo ve vývoji proléčiv levodopy, která by byla schopna dosáhnout v plazmě vyšších hladin levodopy. Pokud vím, první z přístupů zatím nevedl k úspěchu. Na druhou stranu je v literatuře popsáno několik proléčiv levodopy, která se zdají být perspektivními. Nejdále se v klinických studiích (fáze III) dostal metylester levodopy (melevodopa) jako intranazální formulace, jeho další vývoj ale zřejmě nepokračuje.