Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kdo nám ujídá pilulky?

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 482, 2019/9

Jak pomoci pacientům s Parkinsonovou nemocí? Tato neurodegenerativní choroba, doprovázená charakteristickým třesem, je spojena s nedostatkem neuropřenašeče dopaminu v určitých částech mozku. Už drahnou dobu proto léčba spočívá hlavně v doplňování zásob dopaminu. Dopamin však není schopen dostat se do mozku přes hematoencefalickou bariéru, proto je pacientům nutno podávat jeho prekurzor levodopy (L-DOPA), která se má teprve v mozku přeměňovat dekarboxylací na kýžený dopamin. Dekarboxylace dopaminu naneštěstí probíhá kromě mozku i leckde jinde po těle, takže se k levodopě většinou přidává ještě nějaký inhibitor dekarboxyláz (např. karbidopa). Ani tak se ale nedaří u řady pacientů udržet příznivé účinky levodopy dlouhodobě. I po inhibici dekarboxylace v orgánech mimo mozek levodopa stále někde mizí. A nyní se podařilo identifikovat viníka.

Jsou jím někteří podnájemníci ze střeva pacientů. Konkrétně bakterie rodů Enterococcus a Lactobacillus, jež produkují vlastní dekarboxylázu, na niž jsou v současnosti používané inhibitory krátké. U pacientů s vyšším podílem enterokoků ve střevě je léčba levodopou skutečně méně účinná. Když už ale víme, kdo nám to ujídá naše prášky, můžeme s tím leccos provést. Nové inhibitory mohou specificky cílit přímo na tyto právě identifikované bakteriální dekarboxylázy. A skutečně se již potvrdilo, že podávání jednoho takového inhibitoru (α-fluoromethyltyrosinu) krysám zvyšuje vstřebávání levodopy do krve. Screening mikroflóry parkinsoniků by tak mohl napomoci jejich účinnější individualizované léčbě.

A ještě jeden zajímavý závěr současné studie. Je známo, že poměry jednotlivých bakteriálních kmenů ve střevě mohou mít vliv na lidský metabolismus. Dosud se ale zcela opomíjela genetická variabilita v rámci jednotlivých kmenů. Když ale výzkumníci zjišťovali, co se ve střevě dále děje s dopaminem vznikajícím dekarboxylací levodopy, narazili na zajímavou bakterii Eggerthella lenta. Ta přeměňuje pomocí zvláštního dehydroxylačního enzymu dopamin na odpadní m-tyramin. Enzym sice mohou produkovat všechny egerthely, u části z nich však není funkční kvůli jedné konkrétní mutaci. I v rámci populací bakterií tak vedle sebe existují různé genetické varianty, což může mít závažné medicínské dopady.

Nepodceňujme proto, co se děje ve střevě. Střevní mikrobiom může patrně řádně zamíchat s koktejlem léčiv, která pacientům podáváme. Některá ztrácejí účinnost, jiná se mohou dokonce stát toxickými. A různá léčiva (nejen antibiotika) zase ovlivňují složení střevní mikroflóry. Dávno víme, že láska prochází žaludkem. Nyní vidíme, že i střevo dokáže řádně zamotat hlavu.

V. Maini Rekdal et al., Science, DOI: 10.1126/science.aau6323

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...