Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Ložiska guanová

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 599, 2019/10

1889: Ložiska guanová nebudou v Peře ještě tak brzy vyčerpána, ježto mořští ptáci usazující se opět tam, kde skaliska byla guana sproštěna a opuštěna, nová ložiska guanová vytvořují. Agent vyslaný do guanových pobřeží anglickou vládou v letech 1877. odhadl, že guanová ložiska na peruánských březích obsahují v sobě více než 10 millionů tun toho znamenitého mrviva. Od té doby bylo tam dobyto již asi polovice veškerých ložisek, an roční vývoz činí asi půl millionu tun.

Z mořských ptáků, kteří hlavně přispívají k výrobě guana na peruánských březích, jsou to pelikáni (Pelecanus Gaimardii), pinguini (Spheniscus Humboldtii), kormoráni (Carbo Gaimardii) a zvláště pak Sula variegata oživující moře v nesčíslných houfích. Hnízda těchto opeřenců nejsou zbudována z chaluh a jiných rostlin, nýbrž z vyschlého guana starších ložisek, protože peruánský archipel je téměř prost vší vegetace. Hnízda podobají se velikým mísám v řadách rozestaveným. Počítá se, že jeden pelikán vyměšuje denně asi 300 gr trusu, Sula asi 150 gr. Uváží-li se, že tam žije na milliony vodního ptactva, lze předpovídati, že Větší svět „Před těmito ohromnými vzdálenostmi a před spoustami nebeských hmotných soustav žasne lidská mysl.“ Ložiska guanová prodlením několika let vzniknou tam opět nová ložiska guanová. […]

Koř.

Vesmír 18, 283, 1889/24

2019: Na dusík (a další látky) bohaté guáno ve své době představovalo cenný vývozní artikl, protože především v Evropě a ve Spojených státech rostla poptávka po minerálním hnojivu. V době publikování článku mu už ale konkuroval jiný jihoamerický zdroj – naleziště nitrátů v poušti Atacama. Tyto zdroje se původně nacházely na území Peru a Bolívie, ale po druhé tichomořské válce (1879–1883) připadly Chile (odtud označení „chilský ledek“).

A schylovalo se k revoluci. V roce 1903 dokázal německý chemik Fritz Haber poprvé syntetizovat amoniak ze vzdušného dusíku (a vodíku). Pravda, s výtěžkem 0,0004 % – pro praxi nepoužitelné. Ale o pět let později se díky katalyzátoru a vysokému tlaku dostal na 18 %. Carl Bosch krátce nato s kolegy z firmy BASF technologii dále vylepšili. V roce 1913 začala průmyslová produkce amoniaku Haber-Boschovým procesem a sláva přírodních zdrojů pominula.

Ke stažení

RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...