Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Ložiska guanová

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 599, 2019/10

1889: Ložiska guanová nebudou v Peře ještě tak brzy vyčerpána, ježto mořští ptáci usazující se opět tam, kde skaliska byla guana sproštěna a opuštěna, nová ložiska guanová vytvořují. Agent vyslaný do guanových pobřeží anglickou vládou v letech 1877. odhadl, že guanová ložiska na peruánských březích obsahují v sobě více než 10 millionů tun toho znamenitého mrviva. Od té doby bylo tam dobyto již asi polovice veškerých ložisek, an roční vývoz činí asi půl millionu tun.

Z mořských ptáků, kteří hlavně přispívají k výrobě guana na peruánských březích, jsou to pelikáni (Pelecanus Gaimardii), pinguini (Spheniscus Humboldtii), kormoráni (Carbo Gaimardii) a zvláště pak Sula variegata oživující moře v nesčíslných houfích. Hnízda těchto opeřenců nejsou zbudována z chaluh a jiných rostlin, nýbrž z vyschlého guana starších ložisek, protože peruánský archipel je téměř prost vší vegetace. Hnízda podobají se velikým mísám v řadách rozestaveným. Počítá se, že jeden pelikán vyměšuje denně asi 300 gr trusu, Sula asi 150 gr. Uváží-li se, že tam žije na milliony vodního ptactva, lze předpovídati, že Větší svět „Před těmito ohromnými vzdálenostmi a před spoustami nebeských hmotných soustav žasne lidská mysl.“ Ložiska guanová prodlením několika let vzniknou tam opět nová ložiska guanová. […]

Koř.

Vesmír 18, 283, 1889/24

2019: Na dusík (a další látky) bohaté guáno ve své době představovalo cenný vývozní artikl, protože především v Evropě a ve Spojených státech rostla poptávka po minerálním hnojivu. V době publikování článku mu už ale konkuroval jiný jihoamerický zdroj – naleziště nitrátů v poušti Atacama. Tyto zdroje se původně nacházely na území Peru a Bolívie, ale po druhé tichomořské válce (1879–1883) připadly Chile (odtud označení „chilský ledek“).

A schylovalo se k revoluci. V roce 1903 dokázal německý chemik Fritz Haber poprvé syntetizovat amoniak ze vzdušného dusíku (a vodíku). Pravda, s výtěžkem 0,0004 % – pro praxi nepoužitelné. Ale o pět let později se díky katalyzátoru a vysokému tlaku dostal na 18 %. Carl Bosch krátce nato s kolegy z firmy BASF technologii dále vylepšili. V roce 1913 začala průmyslová produkce amoniaku Haber-Boschovým procesem a sláva přírodních zdrojů pominula.

Ke stažení

RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...