Dobyvatelům stačí málo

Šíření invazních druhů na nová území nemá vliv pouze na organismy zde žijící, ale i na samotné kolonizátory. Musí se potýkat s novými biotickými i abiotickými faktory, potažmo s novými evolučními tlaky. Proto mívají invazní druhy na hranicích svého areálu, tedy na styčné ploše s dosud neobsazeným prostředím, mnohdy poněkud odlišné vlastnosti než v jeho středu, kde již existuje stabilní populace. Jedním z důsledků může být, že u druhů, u nichž mezi sebou musí samci intenzivně soupeřit o podíl na budoucím potomstvu, je tento tlak na okrajích areálu nižší. To může mít vliv například na velikost varlat samce, respektive na množství spermií, je-li reprodukční úspěch závislý právě na tomto faktoru. Jev známý jako kompetice spermií (obecně situace, kdy spolu nesoupeří přímo jedinci, nýbrž jejich pohlavní buňky) byl doložen u mnoha skupin živočichů, mimo jiné též u obojživelníků. Ti se stali modelem ve studii, která měla za cíl ověřit hypotézu, že invazní obojživelníci mají na okrajích svého areálu menší varlata než jedinci z jeho středu (ať už kvůli méně silné kompetici spermií v důsledku nižší populační hustoty, menší pravděpodobnosti opakovaného páření, či následkem evolučního „něco za něco“ a využití části zdrojů, jež by padly na páření, pro další rozšiřování areálu). Autoři studie se hypotézu rozhodli ověřit na ropuše obrovské (Rhinella marina), která byla v rámci boje proti různým škůdcům vysazena na mnoha místech světa – v roce 1935 také v severovýchodní Austrálii, odkud se postupně šíří západní i jižním směrem. Za tímto účelem nasbírali během tří příležitostí (duben 2017, září 2017 a duben 2018) na třech lokalitách (jedna uprostřed areálu druhu, jedna na jeho jižním „invazním“ okraji a jedna na západní hranici šíření) celkem 213 vzorků, jež podrobili dalšímu zkoumání. Ukázalo se, že délku těla měly ropuchy na všech lokalitách víceméně stejnou (rozdíl neprůkazný) a u všech skupin se během sledovaného období měnila velikost varlat, což souvisí se sezonním rozmnožováním obojživelníků. Nejzajímavějším výsledkem ovšem bylo, že samci ze středu areálu měli v poměru k tělesné hmotnosti o 30 procent těžší varlata než jedinci z teprve nedávno obsazených periferií. Potvrdil se tak předpoklad, že samci z okrajů rozšiřujícího se areálu mají v důsledku odlišných evolučních tlaků menší varlata, byť provedená analýza neumožňuje určit, co je skutečnou příčinou zjištěného fenoménu.

Ropucha obrovská (Rhinella marina) vskutku dostojí svému jménu. Dorůstá asi 20 cm, ale jsou známy i exempláře téměř dvojnásobné, které váží přes 2 kg. Na obrázku je však malý, ještě ne zcela dospělý jedinec.Snímek Bernard Dupont, CC BY-SA 2.0

C. R. Friesen, R. Shine, Biol. Lett. 15, DOI: 10.1098/ rsbl.2019.0339