Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika
i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

První lidé na Madagaskaru a megafauna

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 7, 2019/1

Tvrzení, že Madagaskar je posledním větším kusem Země, kam se dostali lidé, zřejmě přestává platit. Nejnovější nálezy dokládají přítomnost člověka podstatně dříve.

První lidská sídla – malé vesničky a samoty – se na pobřeží čtvrtého největšího ostrova objevila v průběhu 5.–7. století našeho letopočtu; většina pobřeží byla obydlena počátkem druhého tisíciletí. Důkazů o starší lidské přítomnosti máme ale již pomálu. Ve skalních příbytcích u Velondriake na západě Madagaskaru byl nalezen důkaz o sběru a zužitkování některých mořských živočichů – mlžů, ježovak ap. Ukazují na přítomnost člověka před 3000 lety. Zhruba do podobných časů nebo ještě trochu hlouběji do minulosti nás zavádějí lidmi vytvořené zářezy na kostech vyhynulých lemurů (Palaeopropithecus ingens) a hrochů (Hippopotamus lemerlei). Nejnovější nálezy sečných ran na kostech vyhynulých obřích nelétavých ptáků (z čeledi Aepyornithidae) posouvají lidskou přítomnost na Madagaskaru do hlubin holocénu, až pod hranici 10 000 let před současností.

Holocénní fauna obratlovců zahrnovala na Madagaskaru mnoho opravdu velkých forem – lemury velikosti gorily, obří suchozemské želvy, hrochy či největší ptáky všech dob (o hmotnosti kolem 500 kg; viz rovněž Vesmír 77, 615, 1998/11). Madagaskarská megafauna však již zcela vyhynula a dnešní druhy se jen výjimečně blíží desetikilogramové hmotnosti. Z paleontologického záznamu víme, že většina rodů megafauny přežila skoro celý holocén a vymřela někdy před 2500 až 500 lety.

Již několik desetiletí se intenzivně diskutuje, jakou úlohu v tomto procesu hrál člověk (a jakou např. změny klimatu). Proto je znalost stáří a rozsahu lidského osídlení na Madagaskaru tak důležitá. Poslední nálezy jej posouvají výrazně hlouběji do minulosti, stále nám však neříkají mnoho o jeho kvalitě. Představovala přítomnost lidí na Madagaskaru ve středním holocénu jen přechodné migrace pozdní doby kamenné přes Mozambický průliv anebo už šlo o souvislejší a trvalejší osídlení?

Hansford J. et al., Sci. Adv. 4, eaat6925, 2018/9, DOI: 10.1126/sciadv.aat6925

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Ekologie, Antropologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...