i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Kolik odstínů má teplota

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 12, 2019/1

Teplota společně s vodou a živinami patří k rozhodujícím determinantám prostředí každého organismu ve všech typech terestrických společenstev. Teplota je i nejčastěji skloňovaným řídícím faktorem existence rostlin ve vyšších nadmořských výškách. Vlhkost a dostupnost živin v horských polohách se může místo od místa lišit bez zjevného vztahu k zeměpisné šířce nebo nadmořské výšce. Naproti tomu u teploty věříme tomu, že je zpravidla globálně úzce svázána s nadmořskou výškou. Řada botaniků, biologů a krajinných (globálních) ekologů opírá svá zjištění a očekávané trendy vegetačních změn právě o teplotní údaje. Avšak volba měření té „správné“ teploty může být zásadní pro správnou interpretaci pozorovaných přírodních procesů a jevů.

Základní rozdíl ve svém vlivu mají postupné teplotní změny a hraniční hodnoty teploty. Extrémní teploty mohou rostliny ovlivnit během několika málo minut (např. poškodit mrazem), naopak postupné teplotní změny se mohou projevit v mnohem delším období (měsíců a roků). Pro zodpovězení konkrétních otázek je proto nutné dobře zvážit, které teplotní parametry a v jakém čase sledovat. Navíc je třeba pečlivě volit, zda je objektem měření celá rostlina, rostlinný orgán (listy, pupeny, květy) nebo konkrétní pletivo, čímž může počet sledovaných teplotních parametrů značně narůst. I pro omezenou soustavu vzduch – půda – rostlina – rostlinné pletivo může počet teplotních parametrů sledovaných v konkrétních časových intervalech snadno vystoupat k několika desítkám (obr. 1).

Díky vžitým konvencím a snadné dostupnosti jsou nejčastěji používány průměrné teploty vzduchu, které však jen stěží postihují reálné mikroklimatické podmínky rostlin. Ty se často výrazně odlišují od hodnot standardně zaznamenávaných stíněným teploměrem ve 2 metrech nad zemí, navíc často extrapolované z dat nejbližší meteorologické observatoře. Především nízké, k povrchu přitisknuté růstové formy dosahují v závislosti na topografii odchylek 4–8 K od standardně měřených hodnot. Může se tak stát, že některé meristémy horských druhů mají po omezenou dobu pro svůj růst teplotní podmínky podobné tropům.

V zimním období, kdy jsou rostliny překryty vyšší vrstvou sněhu, nemají standardní měření teploty vzduchu téměř žádný význam. Mikroklima pod sněhovou pokrývkou je diametrálně odlišné od podmínek nad sněhem a dozvědět se o něm lze jen díky přímým měřením.

Měření teplotních podmínek je navíc nutné vztáhnout i k vývojovým fázím rostlin a jejich metabolické aktivitě (např. v době dormance, rašení, kvetení). V závislosti na vnímavosti vývojového stádia se význam vlivu konkrétní teploty může měnit i během roku. Lze očekávat, že pupeny dormantní rostliny jsou schopny vzdorovat mnohem nižším teplotám než vyvinuté listy, a listy budou jistě odolnější vůči chladu než květy stejného druhu. Díky odlišnostem v nástupu a posloupnosti jednotlivých vývojových fázích se rostlinné druhy svou odezvou vůči teplotě liší. I druhy rostlin rostoucích společně se od sebe odlišují průběhem svých vývojových fází, a tím i svými nároky na teplotu během roku (mají rozdílné teplotní niky).

Význam teplotních podmínek a způsob měření se u konkrétních druhů nutně liší. To je třeba mít na zřeteli při nekritickém používání příliš zobecněných teplotních modelů a klimatických scénářů. Nejen horské rostliny nám tím opět ukazují, že jejich „teplotní život“ je mnohem pestřejší, meteorologickým parametrům navzdory.

Perspect. Plant Ecol. Evol. Syst.; DOI: 10.1016/j.ppees.2017.04.004

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné