i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kolik odstínů má teplota

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 12, 2019/1

Teplota společně s vodou a živinami patří k rozhodujícím determinantám prostředí každého organismu ve všech typech terestrických společenstev. Teplota je i nejčastěji skloňovaným řídícím faktorem existence rostlin ve vyšších nadmořských výškách. Vlhkost a dostupnost živin v horských polohách se může místo od místa lišit bez zjevného vztahu k zeměpisné šířce nebo nadmořské výšce. Naproti tomu u teploty věříme tomu, že je zpravidla globálně úzce svázána s nadmořskou výškou. Řada botaniků, biologů a krajinných (globálních) ekologů opírá svá zjištění a očekávané trendy vegetačních změn právě o teplotní údaje. Avšak volba měření té „správné“ teploty může být zásadní pro správnou interpretaci pozorovaných přírodních procesů a jevů.

Základní rozdíl ve svém vlivu mají postupné teplotní změny a hraniční hodnoty teploty. Extrémní teploty mohou rostliny ovlivnit během několika málo minut (např. poškodit mrazem), naopak postupné teplotní změny se mohou projevit v mnohem delším období (měsíců a roků). Pro zodpovězení konkrétních otázek je proto nutné dobře zvážit, které teplotní parametry a v jakém čase sledovat. Navíc je třeba pečlivě volit, zda je objektem měření celá rostlina, rostlinný orgán (listy, pupeny, květy) nebo konkrétní pletivo, čímž může počet sledovaných teplotních parametrů značně narůst. I pro omezenou soustavu vzduch – půda – rostlina – rostlinné pletivo může počet teplotních parametrů sledovaných v konkrétních časových intervalech snadno vystoupat k několika desítkám (obr. 1).

Díky vžitým konvencím a snadné dostupnosti jsou nejčastěji používány průměrné teploty vzduchu, které však jen stěží postihují reálné mikroklimatické podmínky rostlin. Ty se často výrazně odlišují od hodnot standardně zaznamenávaných stíněným teploměrem ve 2 metrech nad zemí, navíc často extrapolované z dat nejbližší meteorologické observatoře. Především nízké, k povrchu přitisknuté růstové formy dosahují v závislosti na topografii odchylek 4–8 K od standardně měřených hodnot. Může se tak stát, že některé meristémy horských druhů mají po omezenou dobu pro svůj růst teplotní podmínky podobné tropům.

V zimním období, kdy jsou rostliny překryty vyšší vrstvou sněhu, nemají standardní měření teploty vzduchu téměř žádný význam. Mikroklima pod sněhovou pokrývkou je diametrálně odlišné od podmínek nad sněhem a dozvědět se o něm lze jen díky přímým měřením.

Měření teplotních podmínek je navíc nutné vztáhnout i k vývojovým fázím rostlin a jejich metabolické aktivitě (např. v době dormance, rašení, kvetení). V závislosti na vnímavosti vývojového stádia se význam vlivu konkrétní teploty může měnit i během roku. Lze očekávat, že pupeny dormantní rostliny jsou schopny vzdorovat mnohem nižším teplotám než vyvinuté listy, a listy budou jistě odolnější vůči chladu než květy stejného druhu. Díky odlišnostem v nástupu a posloupnosti jednotlivých vývojových fázích se rostlinné druhy svou odezvou vůči teplotě liší. I druhy rostlin rostoucích společně se od sebe odlišují průběhem svých vývojových fází, a tím i svými nároky na teplotu během roku (mají rozdílné teplotní niky).

Význam teplotních podmínek a způsob měření se u konkrétních druhů nutně liší. To je třeba mít na zřeteli při nekritickém používání příliš zobecněných teplotních modelů a klimatických scénářů. Nejen horské rostliny nám tím opět ukazují, že jejich „teplotní život“ je mnohem pestřejší, meteorologickým parametrům navzdory.

Perspect. Plant Ecol. Evol. Syst.; DOI: 10.1016/j.ppees.2017.04.004

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...