i

Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Kolik odstínů má teplota

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 12, 2019/1

Teplota společně s vodou a živinami patří k rozhodujícím determinantám prostředí každého organismu ve všech typech terestrických společenstev. Teplota je i nejčastěji skloňovaným řídícím faktorem existence rostlin ve vyšších nadmořských výškách. Vlhkost a dostupnost živin v horských polohách se může místo od místa lišit bez zjevného vztahu k zeměpisné šířce nebo nadmořské výšce. Naproti tomu u teploty věříme tomu, že je zpravidla globálně úzce svázána s nadmořskou výškou. Řada botaniků, biologů a krajinných (globálních) ekologů opírá svá zjištění a očekávané trendy vegetačních změn právě o teplotní údaje. Avšak volba měření té „správné“ teploty může být zásadní pro správnou interpretaci pozorovaných přírodních procesů a jevů.

Základní rozdíl ve svém vlivu mají postupné teplotní změny a hraniční hodnoty teploty. Extrémní teploty mohou rostliny ovlivnit během několika málo minut (např. poškodit mrazem), naopak postupné teplotní změny se mohou projevit v mnohem delším období (měsíců a roků). Pro zodpovězení konkrétních otázek je proto nutné dobře zvážit, které teplotní parametry a v jakém čase sledovat. Navíc je třeba pečlivě volit, zda je objektem měření celá rostlina, rostlinný orgán (listy, pupeny, květy) nebo konkrétní pletivo, čímž může počet sledovaných teplotních parametrů značně narůst. I pro omezenou soustavu vzduch – půda – rostlina – rostlinné pletivo může počet teplotních parametrů sledovaných v konkrétních časových intervalech snadno vystoupat k několika desítkám (obr. 1).

Díky vžitým konvencím a snadné dostupnosti jsou nejčastěji používány průměrné teploty vzduchu, které však jen stěží postihují reálné mikroklimatické podmínky rostlin. Ty se často výrazně odlišují od hodnot standardně zaznamenávaných stíněným teploměrem ve 2 metrech nad zemí, navíc často extrapolované z dat nejbližší meteorologické observatoře. Především nízké, k povrchu přitisknuté růstové formy dosahují v závislosti na topografii odchylek 4–8 K od standardně měřených hodnot. Může se tak stát, že některé meristémy horských druhů mají po omezenou dobu pro svůj růst teplotní podmínky podobné tropům.

V zimním období, kdy jsou rostliny překryty vyšší vrstvou sněhu, nemají standardní měření teploty vzduchu téměř žádný význam. Mikroklima pod sněhovou pokrývkou je diametrálně odlišné od podmínek nad sněhem a dozvědět se o něm lze jen díky přímým měřením.

Měření teplotních podmínek je navíc nutné vztáhnout i k vývojovým fázím rostlin a jejich metabolické aktivitě (např. v době dormance, rašení, kvetení). V závislosti na vnímavosti vývojového stádia se význam vlivu konkrétní teploty může měnit i během roku. Lze očekávat, že pupeny dormantní rostliny jsou schopny vzdorovat mnohem nižším teplotám než vyvinuté listy, a listy budou jistě odolnější vůči chladu než květy stejného druhu. Díky odlišnostem v nástupu a posloupnosti jednotlivých vývojových fázích se rostlinné druhy svou odezvou vůči teplotě liší. I druhy rostlin rostoucích společně se od sebe odlišují průběhem svých vývojových fází, a tím i svými nároky na teplotu během roku (mají rozdílné teplotní niky).

Význam teplotních podmínek a způsob měření se u konkrétních druhů nutně liší. To je třeba mít na zřeteli při nekritickém používání příliš zobecněných teplotních modelů a klimatických scénářů. Nejen horské rostliny nám tím opět ukazují, že jejich „teplotní život“ je mnohem pestřejší, meteorologickým parametrům navzdory.

Perspect. Plant Ecol. Evol. Syst.; DOI: 10.1016/j.ppees.2017.04.004

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné