Člověk býložravcem

Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů a mastných kyselin. Ty mu musíme opatřit potravou. Zatímco „všežravci“ tak činí v podobě mléčných výrobků, vajec a masa, vegani hledají ve světě rostlin, který je však na ony důležité látky poměrně chudý. Na tomto principu stojí všechny spory o to, zda je veganství cestou vpřed, či zpět. Pokrok vědeckého výzkumu do této debaty už dlouho přispívá.

Úvahu o veganství začneme kurdějemi. Touto nemocí trpělo lidstvo odedávna, nejčastěji v oblastech a obdobích bez čerstvé rostlinné potravy. Známá nemoc námořníků, kteří při dlouhých plavbách Atlantikem nebo okolo Afriky měli často k jídlu jen sušené maso a suchary. Pouhé bílkoviny, trochu tuku a sacharidy jim evidentně dlouhodobě nesvědčily a mnozí na skorbut, tajemné kurděje, umírali. Až skotský lékař James Lind publikoval v roce 1772 svoje pětadvacetileté zkušenosti s tím, že denní příděl nápoje s octem a šťávou ze dvou pomerančů a jednoho citronu vyléčí i těžký skorbut do šesti dnů. Ocet zde byl jen jaksi do počtu, askorbát neobsahoval.

Lind ovšem objevil, jak se říká, Ameriku. Čínští a vikingští námořníci se totiž vyhýbali skorbutu konzumací naklíčených semínek hořčice, obilí a luštěnin, rozprostřených na vlhkých plachtách po dešti, což potvrdil roku 1767 i Lindův kolega David Mac Bride. Neznalost příčiny kurdějí zabíjela. A jistá neznalost může poškodit i nás, když se vydáme bez poučení na tajemné stezky dietologie a ignorujeme některá prokazatelná doporučení o tom, co máme jíst, případně kolik, kdy, kde a jak.

Svět rychlé stravy

Dnes naštěstí převážná většina lidstva, která je „všežravá“ (polyfágní), už ví, že musíme mít v jídle vitamin C (askorbát, asi 60 mg denně), ať už původu zvířecího (játra) nebo rostlinného. Nebo nabízeného jako potravinový doplněk, kdy nás téměř gramové denní dávky mohou krom kurdějí chránit před oxidačním stresem. Je na takových vitaminových doplňcích něco špatného? Ano i ne. Víme, že lidé s nefunkční štítnou žlázou či endokrinní poruchou pankreatu prostě musí denně dostávat náhradní levothyroxin nebo inzulin. Ale nadbytek těchto hormonů může být škodlivý a život ohrožující – zrychlení klidové srdeční frekvence, tachykardie, příp. přílišné snížení krevní glukózy provázené hypoglykemií vedoucí k třesům, bolestem hlavy a někdy i mdlobám. Také většina vitaminů v nadbytku škodí, vč. askorbátu, který u senzitivních osob může přispět ke vzniku šťavelanových ledvinových kamenů.