i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Člověk býložravcem

Je vegetariánství a veganství zdravé?
 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 498, 2018/9

Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů a mastných kyselin. Ty mu musíme opatřit potravou. Zatímco „všežravci“ tak činí v podobě mléčných výrobků, vajec a masa, vegani hledají ve světě rostlin, který je však na ony důležité látky poměrně chudý. Na tomto principu stojí všechny spory o to, zda je veganství cestou vpřed, či zpět. Pokrok vědeckého výzkumu do této debaty už dlouho přispívá.

Úvahu o veganství začneme kurdějemi. Touto nemocí trpělo lidstvo odedávna, nejčastěji v oblastech a obdobích bez čerstvé rostlinné potravy. Známá nemoc námořníků, kteří při dlouhých plavbách Atlantikem nebo okolo Afriky měli často k jídlu jen sušené maso a suchary. Pouhé bílkoviny, trochu tuku a sacharidy jim evidentně dlouhodobě nesvědčily a mnozí na skorbut, tajemné kurděje, umírali. Až skotský lékař James Lind publikoval v roce 1772 svoje pětadvacetileté zkušenosti s tím, že denní příděl nápoje s octem a šťávou ze dvou pomerančů a jednoho citronu vyléčí i těžký skorbut do šesti dnů. Ocet zde byl jen jaksi do počtu, askorbát neobsahoval.

Lind ovšem objevil, jak se říká, Ameriku. Čínští a vikingští námořníci se totiž vyhýbali skorbutu konzumací naklíčených semínek hořčice, obilí a luštěnin, rozprostřených na vlhkých plachtách po dešti, což potvrdil roku 1767 i Lindův kolega David Mac Bride. Neznalost příčiny kurdějí zabíjela. A jistá neznalost může poškodit i nás, když se vydáme bez poučení na tajemné stezky dietologie a ignorujeme některá prokazatelná doporučení o tom, co máme jíst, případně kolik, kdy, kde a jak.

Svět rychlé stravy

Dnes naštěstí převážná většina lidstva, která je „všežravá“ (polyfágní), už ví, že musíme mít v jídle vitamin C (askorbát, asi 60 mg denně), ať už původu zvířecího (játra) nebo rostlinného. Nebo nabízeného jako potravinový doplněk, kdy nás téměř gramové denní dávky mohou krom kurdějí chránit před oxidačním stresem. Je na takových vitaminových doplňcích něco špatného? Ano i ne. Víme, že lidé s nefunkční štítnou žlázou či endokrinní poruchou pankreatu prostě musí denně dostávat náhradní levothyroxin nebo inzulin. Ale nadbytek těchto hormonů může být škodlivý a život ohrožující – zrychlení klidové srdeční frekvence, tachykardie, příp. přílišné snížení krevní glukózy provázené hypoglykemií vedoucí k třesům, bolestem hlavy a někdy i mdlobám. Také většina vitaminů v nadbytku škodí, vč. askorbátu, který u senzitivních osob může přispět ke vzniku šťavelanových ledvinových kamenů.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné