Divná nemoc

Ad Vesmír 97, 193, 2018/4

Velmi mile mne překvapil uveřejněný e-mail paní Jarmily Veroniky Pospíšilové a vše˝, co následovalo. Z popsaných událostí mi vychází, že autorkou dopisu bude téměř jistě dcera popularizátora vědy (především, ale nejen, lékařské … Lékař hovoří se ženami, …s muži, …s dětmi) a naší velké osobnosti s nelehkým osudem – Jiřího Štefla.

Příběh při náletu uhořivší Míly, dívky s ryzím srdcem, dívky stěhující se s pětilitrovou sklenicí lidských očí, dívky kterou děti – Jaruška a Jirka Šteflovi – milovaly, pomocnice v domácnosti a další příběhy nádherného člověčenství jsou v knize Medicinské historky. Tato kniha je myslím stále dokonale čtivá a mám ji i dnes v knihovně po ruce.

Shodou okolností mi Vesmír připomněl Jiřího Štefla už o něco dříve článkem o možné souvislosti virové infekce (snad chřipky) a narkolepsie (Vesmír 93, 271, 2014/5 a 93, 547, 2014/10), která by pak byla následkem autoimunitní reakce vyvolané virem. Něco mi to připomínalo, nějakou zasunutou informaci. Nalezl jsem ji v knize Lékařovy odštěpky, kde je popisována epidemie z roku 1919, kdy virózu podobnou chřipce provázela chorobná spavost (pacienti byli růžoví, spali jako dudci, probouzeli se jen k jídlu, necítili žádných obtíží), zde tedy (vs. narkolepsie) během akutní fáze virózy. Po létech se u mnohých projevily pozdní následky nemoci (Heveroch 1928, …poškození mozkového kmene). Samozřejmě člověku naskočí hned otázky: Ví se dnes víc o tom, o jakou nemoc šlo? Je tu s námi pořád? Nešlo i zde (poškození mozkového kmene) o autoimunitní reakci?

Libor Havlíček, Praha

(Redakčně kráceno a upraveno)

Odpověď: Chřipková epidemie („španělská chřipka“) byla způsobena obzvláště agresivním kmenem viru a celosvětově si vyžádala více než 50 milionů obětí.

Chřipka a podobná virová onemocnění jsou provázeny celkovou malátností a ospalostí, což je zřejmě součástí obranných imunitních mechanismů (zabránění šíření choroby stykem s jinými lidmi, soustředění sil organismu na boj s infekcí); ospalost je typická i pro rekonvalescenci z takového vyčerpávajícího onemocnění. Takže samotná ospalost vyvolaná onemocněním asi není nic tak zvláštního. Jiná věc jsou dlouhodobá neurologická poškození, včetně případů narkolepsie.

Různá infekční onemocnění mohou vést v řídkých případech k ochrnutí (syndrom Guillana a Barrého) způsobenému zřejmě „zkříženě reagujícími“ protilátkami atakujícími membrány nervových buněk. V poslední době se stále více ukazuje, že imunopatologické zánětlivé reakce se zřejmě podílejí na vzniku řady různých neurologických a psychiatrických onemocnění, včetně schizofrenie.

Václav Hořejší, ÚMG AV ČR